Podmáčená půda na zahradě trápí kdejakého majitele pozemku. Podmáčení může vznikat z různých důvodů. Mezi ty nejčastější patří například vysoká hladina podzemní vody nebo lokalizace pozemku u paty svahu. Zatímco si někdy vystačíme pouze s výběrem vhodných rostlin, které dokáží z půdy odčerpat velké množství vody, jindy je už nutné přistoupit k technickému řešení v podobě drenáží nebo vodních prvků, které vodu stahují ze širšího okolí.
Podmáčená půda na zahradě rozhodně není žádná výhra, ale i s tím se dá hodně udělat. Je ovšem nutné zjistit podstatu podmáčení. Někdy se jedná o lokální podmáčení vlivem zvýšené hladiny podzemní vody, jindy to může být dočasný efekt z důvodu častých dešťových srážek spolu s lokalizací pozemku u paty svahu, kde se akumuluje větší množství dešťových srážek.
Důvodů ovšem může být mnohem více. Na vodní poměry má velký vliv také druh půdy. Pokud na pozemku převažuje půda těžká, s vysokým poměrem jílu, je zde mnohem větší riziko dlouhodobého zamokření. Tato půda bývá navíc studená, což příliš některým rostlinám nesvědčí.
Řešení je nutné zvážit
Některé případy vyžadují spíše technické řešení v podobě drenáží, které z pozemku odvedou všechnu přebytečnou vodu. Pokud se jedná o lokální dlouhodobé zamokření, bývá častým řešením také stavba vodních nádrží, které stáhnou vodu ze širšího okolí a mnohá další technická řešení.
V méně závažných případech si ovšem často vystačíte pouze se správnou volbou sortimentu dřevin, které dokáží z půdy odčerpat velké množství vody a tím postupem času upravit celkové vodní poměry. Touto schopností disponují například stromové a keřovitě rostoucí vrby (Salix) či olše (Alnus).
Výsadba rostlin v zamokřené půdě
Zamokřenou půdu nemusíte hned na první pohled spolehlivě poznat. Zvláště zákeřné mohou být pozemky u paty svahu, ve kterých se mnohdy poměrně skrytě akumuluje dešťová voda. V období bez dešťů se tak může půda zdát zcela normální, takže ani při výsadbě rostlin nezpozorujete žádný problém. Ovšem časem mohou rostliny postupně odumírat. Při jejich odstraňování ovšem můžete zjistit, že rostliny neuschly, jak by se na první pohled podle postupně zasychajících listů a výhonů mohlo dát, ba právě naopak. Vysazené rostliny mohou naopak stát v bahnité půdě. Výsadbové jámy totiž stahují vodu z okolní půdy, což se umocňuje třeba u zmiňované paty svahu.
V tomto případě se doporučuje dočasná výsadba dřevin s vysokou spotřebou vody. Jakmile se vodní poměry na pozemku upraví, je možné tyto „žíznivé“ rostliny z výsadeb odstranit.
Pokud se přeci jen rozhodnete pro výsadbu okrasných dřevin, které nesnáší půdní zamokření, upřednostněte vyvýšenou výsadbu nad úroveň terénu. Rostliny vysaďte tak, aby horní část jejich kořenového balu několik centimetrů vyčnívala nad terén. Vysazené rostliny tak koření v povrchové vrstvě zeminy, která se nezamokřuje a kořeny tak neuhnívají.
Výběr vhodných rostlin
Pokud na svém pozemku bojujete se zamokřením, které ovšem nevyžaduje žádné technicky náročné řešení, můžete si pomoci vhodným výběrem rostlin. V nabídce je celá řada druhů, které vysoký obsah vody v půdě naopak vyžadují. Vybírat můžete nejen z bohaté nabídky vrb (Salix), ale dobrou službu určitě odvedou také duby červené (Quercus rubra), jasany ztepilé (Fraxinus excelsior), tisovce dvouřadé (Taxodium distichum), borovice blatka (Pinus uncinata), borovice kleč (Pinus mugo) nebo třeba některé topoly (Populus). S podmáčenou půdou si ovšem poradí i mnoho vytrvalých rostlin.
Trvalky do zamokřené půdy:
Aruncus dioicus – udatna lesní – vlhká půda
Butomus umbellatus – šmel okoličnatý – stagnující voda
Caltha palustris – blatouch bahenní – stagnující voda
Iris pseudacorus – kosatec žlutý – stagnující voda
