Zmarlika – listnatý keř, který svým květem i listem rozzáří celou zahradu
Chybí-li vaší zahradě nějaká dominanta v podobě stromu či keře, vsaďte na zmarliku. Obalená růžovými nebo bílými květy během jara je zkrátka nepřehlédnutelná. Existuje mnoho druhů a jejich variet, které je možné pěstovat a těšit se z jejich květů stejně jako z různě zbarvených srdčitě tvarovaných listů.
Zmarlika – listnatý keř, který svým květem i listem rozzáří celou zahradu
Zmarliky jsou opadavé listnaté keře anebo stromy, u nichž se květy (motýlkovitého tvaru) objevují ještě dříve, než začnou rašit listy. Řadíme je mezi bobovité (Fabaceae). Jejich výrazným znakem je kauliflorie, což znamená jev, kdy květy vyrůstají přímo ze starého dřeva, ať už z loňských větví anebo přímo z kmene nebo ze starých větví.
Nejčastěji se se zmarlikami setkáváme jako se solitérně vysazovanými stromy v parcích. Objevovat se mohou však i jako keře na okrajích skupin v parkových a zahradních úpravách. Plody zmarlik jsou suché hnědé lusky. Je známo okolo 7 druhů zmarlik pocházejících z Evropy, Asie a Severní Ameriky.
Zmarlika kanadská (Cercis canadensis)
Tyto zmarliky mohou dorůstat až do výšky 14 metrů. Jsou to velmi často vícekmenné stromy nebo keře s širokou okrouhlou korunou a široce vejčitými listry. Květy mívají nahloučené ve skupinách po 2 až 10. Bývají velké 10–12 cm. Mají nádhernou světle růžovou barvu. Plodem je hnědý lusk o velikosti 4–8 cm.
Varieta ‚Alba‘ má květy čistě bílé. ‚Dwarf White‘ je rovněž bělokvětý kultivar, velmi bohatě kvetoucí, který dosahuje vzrůstu jen okolo 240–300 cm. Tmavě purpurové listy jsou chloubou odrůdy ‚Forest Pansy‘. Jsou dosti velké, mají 7–14 cm, jsou doširoka srdčité. Odrůda má středně růžové květy.
Další bohatě růžově kvetoucí odrůdou je ‚Rubeye Atkinson‘. Časněji kvetoucí odrůdou je ‚Oklahoma‘, jež má květy v poupěti až červenavě purpurové anebo sytě růžové.
Podmínky pěstování zmarlik
Těmto rostlinám jednoznačně vyhovuje výživná, lehká, dostatečně hluboká půda, která je nepříliš suchá a alkalická. Při výsadbě rostliny umisťujeme na slunné plochy, neboť se jim zvlášť dobře daří na plném slunci.
Zatímco Cercis canadensis upřednostňuje vlhčí půdy, u Cercis siliquastrum jsou oblíbené spíše půdy suché. Jelikož se jedná o velmi atraktivní dřeviny zvláště v době květu, jistě budete chtít mít na své zahradě více exemplářů. Zmarliky kanadské můžeme množit na jaře semeny anebo roubováním kultivarů a druhů na kořeny Cercis siliquastrum. V průběhu zimy ve sklenících řízkujeme narychlené rostliny.
Zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum)
Tento keř či strom může dosáhnout výšky od 3 do 10 metrů. Nejčastěji se tento druh vyskytuje na Balkánu, v Íránu, Malé Asii nebo ve východním Středomoří. Legenda praví, že své jméno dostal po Jidášovi, který se na tomto stromě oběsil. Mladé lusky se po spaření využívají do salátů. Tento druh má krásně purpurově růžové květy a široce obsrdčité listy, nelesklé modravě zelené ze svrchní strany. Veliké obzvláště krásné tmavě purpurové květy má druh ‚Bodnant‘. Naopak bílé květy a světle zelené listy patří odrůdě ‚Alba‘.
Nakonec ještě zmiňme zakrslou odrůdu Cercis chinensis – zmarlika čínská varieta ‚Nana‘, která dosahuje v růstu pouhých 90–130 cm, přesto s poměrně velkými listy avšak kompaktním zakrslým habitusem. Ta se uplatní i v malých zahradách.
