Hlavním úkolem chodníků a cest v zahradě je spojení různých zahradních zařízení a oddělení travnatých ploch s plochami různých druhů výsadby. Aby tyto zpevněné cesty a chodníky nepůsobily neklidným dojmem a nenarušovaly celkový ráz zahrady, je zapotřebí věnovat jejich plánování čas i energii a pracovat s určitým kompozičním řádem.
Chodníky a cesty v zahradách mohou vypadat různě. Mohou být vedené v oblých liniích, které se dobře přizpůsobují svému okolí, mohou být i rovné a v pravých úhlech lemovat záhony. Chodníky pomáhají členit a ohraničovat plochy jednotlivých záhonů a zároveň k nim zajišťují pohodlnější přístup umožňující péči o ně.
Podle konkrétní potřeby a vkusu je lze vydláždit nebo vysypat nejrůznějšími druhy pokládkového materiálu. Existují také dlažby, kterými může prorůstat tráva, takzvané zatravňovací dlažby – nejčastěji betonové, ale mohou být i plastové. Vhodné jsou k tomuto účelu i děrované mrazuvzdorné cihly nebo dlažební kostky se širokými spárami.
U celoročně používaných a přístupových cest a chodníků je zapotřebí dbát také na jejich spád a drsnost povrchu, abychom zabezpečili při chůzi za deště, sněhu, mrazu bezpečnou chůzi. Pro volbu materiálu je také důležitý navrhovaný tvar chodníků a cest. Například dlažby pokládané z malých prvků jako jsou třeba dlažební kostky, se dají snadno dle potřeby rozšířit nebo při přestavbách zahrady rozebrat a složit znovu na jiném místě. Což však nebude možné udělat například s betonovým dlážděním. Velké pravoúhlé plochy a desky se hodí převážně pro přímé chodníky.
V obytné zahradě
je zapotřebí pamatovat i na místa, kde chceme trávit volné chvíle a mít odtud dobrý výhled na zahradu anebo alespoň na některé ze záhonů. Cestičky tady budou zabezpečovat rychlý přístup k odpočinkové ploše. Malé cestičky povedou předzahrádkami, které obvykle nedisponují zrovna rozsáhlou plochou.
Pro vedlejší chodníky v zahradě postačí obvykle šíře 40 – 80 cm. Pro obytné zahrady se doporučuje šířka chodníků pro vstupy do domu a hlavní chodníky 120 – 150 cm. Málo frekventovaným cestičkám a stezkám postačí, když na ně uložíme nášlapné prvky, například dřevěné nebo kamenné plochy o šířce 40 cm. Vzdálenost mezi středy jednotlivých nášlapných desek se obvykle pohybuje kolem 65 cm.
Chodníky a cesty ale nemusí být zdaleka jen pravidelné. Mohou být například z jedné strany rovné a druhý okraj mít rozvlněný anebo lze chodník osadit tak, že bude v oblých tvarech při zachované rovnoběžnosti stran. Variant je opravdu mnoho. Zvolit lze i zaoblené tvary chodníků s různou šířkou anebo jednostranně rozšířený chodník.
Pokud uvažujete nad cestou jako příjezdovou komunikací, bude nejdůležitějším předpokladem její stabilita při zatížení automobilem.
Text: Zuzana Bohdalová
Publikováno: 18. 1. 2013, Autor: