Proč se pustit do pěstování vřesu? Vřes je oblíbená okrasná, ale i léčivá bylina, která zdobí v posledních letech snad každou zahradu nebo okno. Houževnatý keřík je odolný i vůči mrazům a potěší vás svými fialovými, růžovými nebo bílými květy, a to v době, kdy už mnoho rostlin odkvetlo, tedy od srpna do listopadu.
Pěstování vřesu není náročné, když víte, jak na to
Proč vřes stříhat?
Pěstování vřesu není nároční, pokud postupujete správně. Aby vřes zůstal krásným, kompaktním keříkem po celou dobu, co bude ve vaší péči, je třeba ho pravidelně zastříhávat, a to zvláště v případě, že má u vás v zahradě své stále místo. Květy se tvoří na výhonech, a když posléze opadají, zůstane tato část holá, neobrůstá. Pouze špičky výhonů budou mít zelené listy. Vhodným zastřižením se těchto holých větviček zbavíte a keřík vřesu bude zase hezky zahuštěný a nebude vypadat opelichaně. Řez je potřeba provádět každý rok.
Víte, jak správně vřes stříhat? Ke stříhání vřesu můžete přistoupit hned po jeho odkvetení, ještě na podzim. Existují ale i pozdně kvetoucí odrůdy a poupatové odrůdy, které vydrží kvést až do období mrazů, zde samozřejmě proveďte řez později, a to na jaře, když začíná vřes rašit. Vždy jde o takzvaný zpětný řez. K ruce si vezměte ostré nůžky, kterými odstraníte celou část, na které byly květy – řez proveďte pod květem, který byl úplně nejníže. Odstranit byste ale měli vždy maximálně 2/3 rostliny.
Při pěstování vřesu dopřejte správné půdní podmínky
Pěstování vřesu není náročné, jen je třeba mu dopřát vhodné podmínky. Vřesy budou vypadat nejlépe, pokud jich vysadíte více pohromadě – vytvoříte si vřesoviště. Doplnit ho můžete i dalšími rostlinami, například příbuznými vřesovci, také libavkami, azalkami nebo zakrslými rododendrony, ale i břečťan nebo barvínek bude jejich společnosti slušet. Všechno jsou to kyselinomilné rostliny, které potřebují půdu s dostatečným obsahem rašeliny, která vytvoří pH půdy nižší než 5. Vhodné je přidat i písek, který zajistí propustnost.
A co dále udělat, aby vřes prospíval
Dopřejte vřesům slunné nebo polostinné stanoviště. Důležitá je také dostatečná zálivka, a to výhradně měkkou, dešťovou vodou, vřes vápník obsažený v tvrdé vodě nesnáší dobře. Pokud nemáte možnost mu takovou vodu dopřát, nechte alespoň tu kohoutkovou minimálně 24 hodin před zaléváním odstát. Pokuste se zvolit keříkům vřesu jejich místo hned napoprvé, přesazování nenesou dobře.
Propadli jste kouzlu pěstování vřesu? Pak vám jedna rostlina stačit nebude. Pokud vám ještě nějaký ten keřík schází, můžete si vřes jednoduše namnožit. Jednou možností je zakořeňování odřezků. Udělejte si odřezky o délce asi 20 cm, které jednoduše zapíchejte do zeminy, nad zemí musí zůstat pouze jeden pupen. Odřezky začnou zakořeňovat a růst. Druhý způsob se nazývá potápění výhonků. Dlouhé výhonky stačí začít zohýbat směrem do půdy, během roku až dvou zakoření a vytvoří postupně nový keřík.
Vřes je nejenom krásnou rostlinou, ale využívá se také pro své léčivé účinky – je součástí mnoha čajových směsí. Využívá se pro léčbu revmatismu, otoků nohu a dny. Jeho močopudné účinky působí blahodárně při zánětech ledvin i celé močové soustavy. Působí pozitivně také na detoxikaci. A jako zajímavost můžeme dodat, že vřes se používal k výrobě piva ještě dávno předtím, než na jeho místo přišel chmel.
