Šplhavnice není hanlivé označení, ale pokojová rostlina
Šplhavnice zlatá nebo skvrnitá je oblíbená popínavá pokojová rostlina, kterou známe také pod značením blázen. Nesprávně se jí říká potos, břečťan nebo scindapsus. Tyto rostliny jsou podobné, ale jsou spíše příbuzné. Péči o šplhavnici zvládnou začátečníci i ti, kterým by doma uschla i umělá kytka.
Oblíbené pokojové popínavé rostliny jsou například šplhavnice
Popínavá rostlina šplhavnice
Popínavá rostlina šplhavnice (Epipremnum) je tvořena mohutnými liánami s dřevnatými, větvenými stonky kořenícími v zemi. Zahrnuje asi 20 druhů rostlin, rozšířených v Asii a Austrálii. Patří mezi nenáročné, rychle rostoucí popínavé rostliny původem z Indonésie. Jsou ozdobné svými listy ve tvaru srdce a díky vzdušným kořenům jsou schopny se přichytávat na opory. Můžeme je taktéž nechat růst i převisle z poličky nebo závěsu, kde jejich bohaté šlahouny taktéž vyniknou.
Začíná rozvoj škůdců pokojovek
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Nejznámější zástupci této rostliny, kterou známe jako běžnou pokojovku:
Šplhavnice skvrnitá(Epipremnum pinnatum)
Šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum)
Šplhavnice patří mezi nejoblíbenější rostliny, jelikož snesou téměř všechno. Daří se jim i v tmavých místnostech, nevyžadují časté zalévání a můžete je pěstovat jak v kanceláři, tak i třeba v koupelně. POZOR! Všechny druhy šplhavnic jsou jedovaté, proto je nutné zamezit styk s domácími zvířaty a malými dětmi.
Šplhavnice není hanlivé označení, ale pokojová rostlina
Zlatá nebo skvrnitá šplhavnice
Šplhavnice skvrnitá je poměrně oblíbená popínavá rostlina pro své stříbřitě modré listy a nenáročnou péči a údržbu. V přírodě mohou tyto rostliny dosáhnout velkých rozměrů, a to až 12 metrů, ale v interiéru budou mít velikost zcela normální a budou se chovat jako běžné popínavky. Na pěstování je šplhavnice velmi nenáročná a mohou si jí tedy pořídit úplní začátečníci. Má ráda světlé místo, přímé slunce ji ale spíše uškodí, takže jí nebudeme umísťovat například na okenní parapet. Umí se přizpůsobit i zastíněným prostorám, v takovém případě se však z listů žíhání téměř vytratí. Kladnou stránkou šplhavnice je, že jí můžeme nechat na jednom stanovišti po celý rok, pokojová teplota jí plně vyhovuje. V zimě by teplota neměla klesnout pod 15 °C, studené chodby tedy pro ni nejsou vhodné.
Má ráda pravidelnou zálivku, ale přemokření substrátu jí vadí. Raději jí dopřejeme rosení listů. Nesnáší studenou vodu, takže jí dopřejeme vodu vlažnou, a spíše odraženou nebo dešťovou.
Zlatá šplhavnice je díky svým leskle zeleným listům se žlutými odlesky jedna z nejoblíbenějších.
Šplhavnice není hanlivé označení, ale pokojová rostlina
Marble
Mramorová šplhavnice je velmi hezká popínavá rostlina s lopatkovitými listy, které jsou většinou bílé se zeleným mramorováním. Roste pomaleji než šplhavnice zlatá nebo skvrnitá, stačí jí nepřímé sluneční světlo, které je jasné nebo alespoň středně silné, a zalévat ji můžeme pouze jednou týdně.
Neon
Tento druh šplhavnice skutečně odpovídá svému jménu. Velké, svěží a světle zelené listy opravdu rychle upoutají pozornost. „Neonky“ potřebují jasné, nepřímé sluneční světlo a vlhkou, ale ne mokrou půdu.
Šplhavnice stříbrná (Silver Pothos)
Tato šplhavnice má velké lopatkovité listy s drobnými bílými nebo stříbrnými obrysy a krásnými skvrnami stříbrné barvy. Má ráda hodně jasného a nepřímého slunečního světla, ale nepotřebuje mnoho vody.
Další druhy šplhavnic:
Snow Queen
Jade
N Joy
Příbuzné rostliny
Scindapsus pictus – není šplhavnice rodu Epipremnum, přestože se tak běžně jmenuje. Je to její blízký příbuzný a je charakteristický tím, že má stříbřitě modré listy s mramorováním, které rozhodně upoutají pozornost.
Manjula (Pothos Happy Leaf) má krásné krémové listy, které jsou někdy téměř celé bílé, zatímco jiné jsou směsí zelené a bílé. Nepotřebuje mnoho vody, frekvence a objem zalévání se liší od ostatních šplhavnic.
Všechny rostliny druhu šplhavnic potřebují ke zdravému růstu dostatek rozptýleného světla. Vyhneme se proto slunečnímu záření, které by jim mohlo spálit listy. Ideálním stanovištěm je severní a východní strana poblíž oken nebo západní strana s doznívajícím slabým slunečním zářením. Vyhovuje jim zvýšená vzdušná vlhkost, proto můžeme rosit. Množí se velmi snadno řízky stonků, které zakoření ve vodě nebo v zemině.
Příliš mnoho vody může způsobit uhnívání kořenů, žloutnutí a opadávání listů. Suchý vzduch a nízká vzdušná vlhkost způsobí osychání listů. Vlivem studeného vzduchu se mohou listy šplhavnic kroutit.
