Hodnota pH půdy je někdy opomíjený ukazatel, který ovšem rozhoduje o tom, jestli vaše pěstitelské úsilí bude korunováno zaslouženým úspěchem. Jaké máte, zjistíte pomocí jednoduchého domácího testu.

Hodnota pH půdy je klíčová
Hodnota pH půdy je možná nenápadný ukazatel, který ale rozhoduje o tom, jestli se květiny rozpučí v plné kráse a úroda zeleniny s ovocem bude skutečně bohatá. Pokud totiž nasázíte rostliny do půdy s pH, které jim nevyhovuje, ani sebelepší pěstitelské úsilí nebude úspěšné. Jeho vliv je v konečném důsledku tak velký, že přebije i správné počasí, dostatečnou zálivku, vhodné hojení a blahodárné sluneční paprsky. Právě pH je totiž oním magickým zaklínadlem, které rozhoduje o tom, kolik rostliny dokáží z půdy nabrat potřebných živin.

Ty přitom mohou být v zemině přítomné, ale rostlinky na ně nedosáhnou, protože žijí v půdních podmínkách, které jim nevyhovují, a špatný pH faktor blokuje jejich příjem. Zvykněte si tedy na představu, že kořeny květin, zeleniny i dřevin jsou na pH faktoru stejně závislé jako naše tělo, v němž ovlivňuje například kvalitu krve nebo dostatek enzymů. V jejich případě vyjadřuje hodnota pH chemickou reakci půdy, tedy to, v jaké míře je kyselá, zásaditá nebo neutrální.
Některé okrasné keře snesou kyselejší půdu
Hodnota pH faktoru se vyjadřuje pomocí 14bodové stupnice. Na úrovni kolem 4,4 je půda extrémně kyselá, na úrovni mezi 6-7 je neutrální a od nějakých 7,3 výše pak alkalická, tedy zásaditá. V našich podmínkách se většina půdy pohybuje v neutrálních hodnotách, které vyhovují mnoha běžně pěstovaným plodinám, květinám, stromům a keřům. Ale bohužel ne všem.
Některé rostliny preferují spíše zásaditější, jiné zase kyselejší složení půdy. Nejen takové jabloně nebo ostružiny potřebují více kyselosti (pH 5 až 6,5), ale také třeba brambory, které snesou ještě kyselejší prostředí. Zásaditější půdní podmínky uvítají například šeříky, tavolníky, karafiáty nebo plaménky (klematis). Ale třeba paprika, řeřicha, chřest či máta jsou zase poměrně tolerantní, protože ustojí pH od 6 do 8.

Že je hodnota pH pro vysazené rostliny v nepořádku, poznáte pouhým pohledem – listy žloutnou a odumírají, růst se zpomaluje, až zastavuje, někdy se objevuje nafialovělé zbarvení lístků. A pokud nepomáhá ani správné přihnojování, je v podstatě jasné, že rostliny rostou v nevhodném prostředí se špatným pH.
Otestujte si sami, stačí ocet a soda
Hodnota pH půdy patří mezi informace, které byste měli znát, než začnete zakládat zahradu či sad. Zjistit ji lze pomocí speciálních přístrojů a nástrojů, které koupíte v zahradních centrech, můžete si nechat udělat také rozbor v nějaké laboratoři. Ale snadno ji odhalíte s pomůckami, které máte doma hned po ruce, neboť půdní pH jednoduše stanovíte pomocí sody a octa.

Do dvou nádob nasypte trochu půdy z vaší zahrady. První vzorek zalijte asi 75 ml octa. Pokud začne syčet, půda vykazuje zásadité hodnoty mezi 7 až 8. Půdu v druhé nádobce zalijte malým množstvím destilované vody, aby se vytvořilo bláto. Pak přidejte půl šálku jedlé sody. Jestli bude soda syčet, je půda kyselá, někde na hodnotách kolem 5 až 6. V případě, že ocet ani soda nereagovaly, potkalo vás zahradnické štěstí v podobě neutrální půdy.
Hodnota pH půdy v kostce:
- do 4,4 je půda extrémně kyselá
- mezi 4,6 až 5 je kyselá
- 5,1 až 5,5 je půda slabě kyselá
- 6,6 až 7,2 značí půdu neutrální
- 7,3 až 7,7 - půda alkalická, tedy zásaditá
- nad 7,7 je silně alkalická
Zdroj informací: ceskestavby.cz; canna-cz.com
Publikováno: 6. 6. 2023, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová