Kam tedy s posekanou trávou? V první řadě je  nutné si položit otázku, kde se tráva seká. Je totiž velký rozdíl v tom, zda se budeme posekané trávy zbavovat ve městě nebo na vesnici. Na vesnici je dodnes zvykem, že se tráva za účelem zkrmování pro hospodářská zvířata seká kosou navysoko. Pokud nemáme  pro koho sušit seno a chceme si posekat zahradu sekačkou, založíme si kompost, kam posekanou trávu uskladňujeme a necháme jí přeměnit na humus. Malé množství trávy se dá mulčovat. Velmi dobrou a častou vyhledávanou variantou jsou také bioskládky.

Sekání trávy na seno

Chování drobných hodpodářských zvířat na našich dvorcích a zahradách je  i dnes běžnou záležitostí, i když spíš pro starší generaci. Zvlášť pokud máme zahradu velkou jako fotbalové hřiště a nebojíme se vzít do ruky kosu a hrábě. Takoví králíci schroupají poměrně velké množství a posekaná tráva, usušená na seno, jim bude dobrou potravou i přes zimu. Nemáme-li svá vlastní zvířata, můžeme trávu posekat i tak a výhodně jí prodat. Usušené seno je dobrou komoditou a je ceněné. Tato tráva se ale musí zásadně sekat kosou, neboť sekačka seká trávu nakrátko a stébla drtí.

Kompostárny nebo-li bioskládky

Obce i města vycházejí vstříc těm ,kteří se starají o své trávníky a chtějí posekanou trávu ekologicky likvidovat. Založením kompostárny vyřeší jejich problém jednou provždy. Kompostárny jsou prostranství, kde se shromažďuje bioodpad. Na správné uložení bioodpadu dohlížejí zaměstnanci technických služeb a kontrolují, zda sem občané ukládají pouze skutečně všechno, co lze za bioodpad považovat. Sem lze za poplatek a někde i zadarmo odvézt posekanou trávu. Dále pak města svým občanům zajišťují i velkoobjemové kontejnery, do kterých v sezóně posekanou trávu a větve nebo shrabané listí mohou vkládat.

Domácí kompost

První koposty se zakládaly v rozích zahrad, kde se malá část půdy zahradila prkny nebo čímkoliv, co přišlo člověku pod ruku, a sem se shromažďovalo všechno, co se posekalo, vytrhalo ze záhonů nebo nesnědlo doma. Časem se takový kompost většinou změnil na nevábně vyhlížející hnojiště, ve kterém se hrabaly slepice a linul se z něho smrádek. Moderní komposty se zakládají kulturně. Kompostovací nádoby se vyrábějí z plastu v různých velikostech a pořizovací cena není nijak závratná. Při použití biologických urychlovačů se navíc z kompostu brzy stane humus, který nám výrazně vypomůže na záhonech a políčkách.

Tráva jako mulč

Pokud máme zahrádku jako dlaň a na ní travičku, kterou zvládneme posekat vyžínačem, nemusíme nutně zakládat kompost. Malé množství posekané trávy nám může posloužit jako mulč ke stromům a keřům. Tráva zabrání rychlému vysychání půdy, postupně se rozloží a bude fungovat  jako hnojivo.

Dnes již prakticky nepoužívanou variantou je vyvážení posekané trávy na hnojiště, ale vzhledem k podružným nepříjemným okolnostem se k tomuto přistupuje jen v krajním případě. Hnojiště disponuje především nepříjemným zápachem tlejících zbytků čehosi, co již ani nelze idnetifikovat, hostí ve svých útrobách spousty nejen užitečnch tvorů, ale i ty obtížné. Podstatným problémem zvlášť u nezpevněných hnojišť je vytékající hnojůvka. Rozhodně by žádný zahrádkář a pěstitel neměl uvažovat nad rychlým úklidem posekané trávy pomocí ohně. Mokrá, čerstvě posečená tráva jednak nehoří a za druhé dusí plameny, takže vzniká odporně štiplavý dým, dusící všechno ve svém okolí.  Takto bychom si spíš zadělali na pořádný problém  a pokutu za znečišťování ovzduší vysokou koncentrací škodlivých emisí. K likvidaci psekané trávy je proto nutné přistupovat s rozmyslem a postarat se o nejefektivnější způsob, který nebude obtěžovat nás, naše okolí a přírodě neuškodí.