Jak sladit venkovský dům a zahradu do jednoho stylu?
Mít vlastní dům a k tomu zahradu je dnes opravdu velké štěstí. Abychom se ale cítili dobře jak doma, tak na zahradě, měli bychom zvolit jednotný styl, který nebude působit rušivě nebo nevkusně. Už dávno nemusí náš dům vypadat úplně stejně, jako všechny ostatní v naší ulici. A stejné je to se zahradou.
Jak sladit dům se zahradou? (Zdroj: Depositphotos.com)
Staré domy na vesnici to mají vlastně docela jednoduché. Jejich zahrady jsou tvořeny v duchu praktickém, takže se na nich setkáváme s velkými záhony se zeleninou a dalšími s květinami, skleníky nabízejí předpěstovanou sadbu, salát i rajčata. V mnoha případech k zahradám patří ovocné sady a nezbytné hospodářské zázemí s chlívkem pro čuníka, kurník a králíkárna. Je milé procházet typickou českou vesnicí uprostřed plného jara a kochat se nádherou rozkvetlých záhonů před domy, které jsou barevně omítnuté a přitom si zachovávají starobylý styl, nahlédnout přes plaňkový plot a obdivovat rostoucí kedlubny a ředkvičky, za zeleninovými záhony se v mírém větru objímají rozkvetlé třešně a jabloně a poklidnou idylu dokreslují všudypřítomné slepice, mečení koz a štěkání psa.
Typická ukázka starého roubeného stavení se zahrádkou
Dlužno dodat, že vesnice v minulých čtyřiceti letech prošly tak trochu radikální změnou a ne vždy to bylo přínosné. Z pomalu opouštěných stavení se staly chalupy a penziony, nad každou druhou trčely cedule "zimmer frei" a do zahrad se místo petržele a brambor nastěhovali plastoví trpaslíci z příhraničních tržnic, umělé fontánky a vrzající zahradní houpačky za pár stovek. Kýčovitě přeplácané trávníky ukazovaly kontrast barev, víkendoví obyvatelé si hráli na řemeslníky a zahrádkáře, všude vrčely motorové sekačky, štípalo se dříví a roztápěly se grily. Na žádné takové zahradě nesměla chybět bytelná pergola s lucerničkami a bazén na dvě tempa. Tak, jak došlo k expanzi města na venkov, došlo i degradaci klasického venkovského bydlení v domech se zahradou.
Domy v ulici nemusí nutně vypadat jak přes kopírák ani ve městě, natož na vesnici
Posledních dvacet let zažívá venkovské bydlení návraty ke kořenům. Snad lidé dospěli k přesvědčení, že se z venkovské zahrady Dysneyland udělat nedá a že ne všechno, co považují za pěkné ve městě, bude pěkné i na vesnici. Dochází proto k masivní renovaci venkovských stavení, lidé se vrací k dávno zapomenutým technologiím řemeslné práce, domy už nevypadají jako velikonoční kraslice a jejich zahrady se mění zpět na funkční. Tytam jsou doby, kdy zahrady zabíraly plastové a sádrové figurky.
Miniaturní trpasličí zahrádka působí poněkud kýčovitě
Dnes se snaží lidé žít víc v souladu s přírodou. Nepříliš zdařilé plastové nádržky jsou nahrazovány přírodními jezírky, zahrady jsou osazovány původními rostlinami. Lidé zjišťují, že vlastnoručně vypěstovaná jablka, hrášek či mrkev mají podstatně rozdílnou chuť od těch rychlených ze supermarketů. Převládají přírodní materiály - kámen a dřevo. Mnoho lidí objevilo kouzlo francouzských a anglických zahrad, které se svým složením sice odlišují od ryze české, ale přesto - jsou-li citlivě realizované- nenarušují nijak výrazně ráz venkova. Trochu horší je to už s japonskými zahradami, které se hodí spíše do města, neboť pro naše vesnice jsou až příliš exotické.
Zajímavou kombinace dřevin a keřů nabízí bydlení "v lese"
I na vesnice se stěhují novostavby. Ať už mluvíme o dřevostavbách typu srub nebo roubenka a nebo o zděných rodinných domech. U novostaveb je zakládání zahrad obzvlášť citlivé téma. Pokud si někdo postaví nízkoenergetický dům, asi nebude úplně ideální k němu připojit dvorek s kozím chlívkem. U kanadského srubu budeme těžko hledat středomořskou zahradu. Současný módní trend udává kromě původní typicky české venkovské zahrady další 4 - francouzskou zahradu, zenovou ( japonskou), s nádechem středomoří a styl anglického venkova.
Ultramoderní strohost do vesnického koloritu moc nezapadne
Anglické bydlení
Anglický styl bydlení na venkově - to je návrat do dob královny Viktorie. Představíme si dům z červených cihel, obehnaný zahradou plnou zeleně, pečlivě zastřiženého živého plotu a loubí z popínavých růží. Růže hrajou v tomto stylu první housle. Anglický styl je asi nejpodobnější tomu českému, preferuje zeleninové záhony, malé zákoutí pro zahradní houpačku a na ní poštáře s květinovým vzorem. Všechno zde dýchá přirozeností a jednoduchostí. Ideální jsou luční květiny, omšelé lavičky a staré smaltované nádobí.
Typický anglický dům uprostřed zeleně, květin a pečlivě udržovaného trávníku
Bydlení po francouzsku
Francouzský styl sází na symetrii. Hlavní rostlinou je levandule, převládá barva fialová, růžová, bílá a tmavě zelená. U domu, který by měl být kamenný, rustikální a z přírodních materiálů se bude dobře vyjímat vinohrad, zahrada se spoustou travin a romantické květiny. Dům by měl být ozdoben dřevěnými okenicemi, předností bude kovaná mříž, dřevěné lavičky a kamenné zídky. Truhlíky a květináče z terakoty budou nabízet nejen květiny v přímořském stylu, ale také čerstvé bylinky. Zahradní nábytek by měl být lehký až ležérní, s nádechem nostalgie a jemné patiny. Jako doplňky výborně poslouží proutěné koše, staré lucerny nebo dřevěný trakař.
Stará kamenná zídka pod záplavou kvetoucích petúnií
Japonský styl
Zenové bydlení - tento styl je dvojí. Buď typicky zenový, což značí suché bydlení a nebo japonský, který počítá s vodním živlem. Zenové bydlení - to je harmonie s přírodou. Bydlení je v duchu skromnosti a střídmosti. Zenový dům je jednoduchý, v neutrálních barvách a minimalistický. Počítá s propojením interiéru a exteriéru pomocí velkých oken, terasových dveří nebo prosklených stěn. Zahrada k němu pak předkládá pouze suché přírodní materiály. Nabízí se kámen, dřevo, bambus, korek, keramika a látky z přírodních materiálů. Barvy se omezí na použití bílé, černé, hnědé, tmavě zelené, okr a cihlově červené. Zenová zahrada je velmi moderní, hodí se tedy i k moderním novostavbám v jednoduchém stylu bez okras a doplňků. V zahradě dominuje písek nebo jemný štěrk, který nahrazuje vodu. Taková zahrada slouží k meditaci. Oproti tomu japonské zahrady pracují i s vodou, proto v nich můžeme nalézt malé potůčky, jezírka, skalky a množství květin. Typickou ozdobou japonské zahrady je jezírko s koi kapry, sakurové stromy, rododendrony, japonské javory, klenuté můstky přes vodu, kamenné doplňky.
Japonská zahrada sází na minimalismus a přírodní materiály
Středomořské bydlení
Středomořský styl - to je vzpomínka na dovolenou v Řecku, Itálii nebo ve Španělsku. Dominantou jsou velké kamenné domy porostlé popínavkami, s přistavěnou pergolou. Interiér zdobí elegantní a vzdušný nábytek z přírodních materiálů a v přírodních barvách. Typické jsou světlé barvy v přírodních tónech, tmavá barva není vhodná. Oblíbená kombinace je námořnická modř s bílou.Zahrada nabízí altány, množství barevných květů, bazalku, tymián, aloe a olivovníky, které ale v české kotlině moc dobře nerostou. Dekorace z barevného skla, kamínků a obkladů se tvarují do nejrůznější mozaiky. Vše je v lehkém a uvolněném provedení, sází se na vzdušnost, pohodlné sezení pod pergolou a velké množství polštářů.
Dvůr zpevněný dlažbou a vhodné doplňky evokují dovolenou v Toskánsku
Při stavbě domu a budování zahrady stejně jako při bydlení ve starém domě s původní zahradou bychom neměli zapomínat na jedno - méně je někdy více. Sjednotit styl bydlení a zahrady by mělo být samozřejmostí. Pak budeme při posezení s přáteli vnímat příjemnou atmosféru jak doma, tak na zahradě a nebudou nás v noci ze sna strašit plastoví jedovatě růžoví plameňáci, kteří obývají naši zahradu ve společnosti kavkazkých jedlí, cypřišů a břečťanu, uprostřed pomalu hynoucích rostlin ze supermarketu, které zakrývají výhled na sto let nečištěný gril. A cítit se dobře doma i na zahradě je to nejdůležitější.
Publikováno: 29. 4. 2019, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
