reklama

Jaké stálezelené dřeviny vybrat do našich zahrad?

Tvorba a údržba zahrady je nesmírně krásný a tvůrčí proces. Funkční zahrada by měla být složena z více skupin dřevin. Vedle opadavých listnatých stromů, keřů a jehličnanů myslíme i na stálezelené dřeviny. Jsou nesmírně cenné a hodí se do všech zahrad. Ideálně doplní terasu či altánek. Oproti jehličnanům mnohé stálezelené dřeviny velmi pěkně kvetou.

i (Zdroj: Depositphotos.com)
Kterými druhy stálezelený dřevin můžeme zkrášlit naše zahrady? (Zdroj: Depositphotos.com)

Funkce

Stálezelené dřeviny jsou velmi cenné tím, že ani v zimě jim neopadávají listy a jsou podobně jako většina jehličnanů zelené i přes zimu. Také v tomto období tedy plní svou krycí funkci. Pokud je vysadíte po obvodu zahrady nebo okolo altánku či terasy, zachovají místu jeho intimitu i v zimě. Zvlášť podél hranic pozemku nebo plotu s nimi ale zacházejte opatrně, stálezelené dřeviny, stejně jako například skalničky a trvalky, raději seskupujeme do celků, tj. několik kusů naaranžujeme do hezky vypadající skupinky. Velmi dobře se kombinují s jehličnany, ale i s ostatními rostlinami.

Další jejich cennou vlastností je i přítomnost pěkných květů. Všichni jistě znají třeba rododendrony, na které je v době jejich květu opravdu radost pohledět. Právě rododendrony neboli pěnišníky vybízejí k vytvoření ucelené partie, kdy můžeme nakombinovat druhy s rozdílnou dobou kvetení a s odlišnou velikostí. Pěnišníky se dobře doplňují také vřesy a vřesovci a opadavými rododendrony (azalkami).

Většina stálezelených dřevin se také dobře tvaruje řezem a můžete je snadno udržet v požadovaném tvaru a výšce. Některé druhy mají zase hezké plody (skalník, hlohyně, cesmína), které vyniknou zejména v zimě. Skvěle se uplatní ve vánočních dekoracích.

Červené plody skalníku
Krásné červené plody skalníku zdobí záhony v zimě (Zdroj: Depositphotos.com)
Plody hlohyně
Hlohyně plodí velmi bohatě, barevné plody ocení i ptáci (Zdroj: Depositphotos.com)

Pěstování a nároky

Tyto dřeviny mají vesměs podobné nároky na pěstování, které jsou trochu specifické a vyplatí se je dodržovat. Téměř všechny stálezelené listnaté keře pocházejí z teplejších krajin s mírnější zimou. Jiné, zejména nižší druhy, zase naopak z horských oblastí, kde je v zimě kryje sněhová pokrývka. Stálezelené dřeviny potřebují dostatek vláhy i v zimě, ochranu proti mrazivým větrům a promrznutí půdy. Ideální krytinou je listí, které se naopak zásadně nedoporučuje jako zimní ochrana skalniček a některých trvalek. V zimě, pokud není dostatek srážek a půda není zcela promrzlá, je dobré provést zálivku. Druhy, které vytváří nižší zapojené porosty (brslen, skalník), na zimu přikrývat nemusíme.

Brslen Fortunův
i (Zdroj: Depositphotos.com)
Brslen Fortunův 'Emerald'n Gold' představuje velmi oblíbený kultivar, který se používá na plošné pokrytí plochy

Při silnějším pomrznutí je nutné poškozené větve na jaře uříznout. Tyto dřeviny mají tu výhodu, že rychle regenerují a obráží novým obrostem (cesmína, sklaník, zimostráz). Většina zástupců preferuje polostinné místo, např. pod korunami listnatých stromů. Hluboký stín ovšem není vhodný. Slunce a sušší půdu snese zimostráz, mahonie a hlohyně. V našich klimatických podmínkách můžeme pěstovat jen několik osvědčených druhů, které přežijí silnější mrazy. Mnoho krásných druhů uvidíte například při návštěvě Holandska nebo Anglie (Hebe, Aucuba, Pieris). Můžete je někdy sehnat i v našich zahradnictvích, ale pro venkovní stanoviště se u nás nehodí, zejména ne do okrajových oblastí. Udržet je můžete v částečně vytápěném atriu, či zimní zahradě. U nás raději pěstujeme jen otužilé a vyzkoušené druhy.

Mezi stálezelené dřeviny patří i vřesy a vřesovce. Ty vyžadují kyselou a vzdušnou půdu a před jejich výsadbou je vhodné plochu v alespoň třiceticentimetrovém profilu vylepšit pískem a rašelinou.

Vřesovec
i (Zdroj: Depositphotos.com)
Vřesy a vřesovce vyžadují kyselou a vzdušnou půdu

Mezi nejkrásnější stálezelené keře patří bezesporu rododendrony. Při jejich výsadbě je dobré vědět, že milují právě skupinové výsadby. Mnohdy se stane, že pokud vysadíme do zahrady jen jeden rododendron, nebude se mu moc dařit, ale vysadíme-li skupinu tří nebo pěti keřů, můžou být výsledky zcela odlišné. Půdu pro ně před výsadbou upravíme rašelinou, kvůli požadované kyselé reakci a vododržné struktuře. Velkým nebezpečím stálezelených druhů je i první jarní slunce, které je velmi prudké a dovede popálit nejen listy ale i mladá poupata. Jako prevence je nejlepší keřům pomoci zastíněním. Snadné a rychlé je použití bílé netkané textilie, kterou keře po první slunný týden či dva přikryjeme.

Pěnišníky mají další specifickou vlastnost. Opadavé i neopadavé druhy netvoří dlouhé kořeny, ale kompaktní bal se spoustou jemných povrchových kořínků a dají se i po několika letech po výsadbě úspěšně přesazovat. Podmínkou je vykopat je s co největším balem a přesadit na předem dobře připravené nové stanoviště. Celý rok po výsadbě dbáme na to, aby přesazená dřevina nepřeschnula, a pravidelně ji zejména v letním období zaléváme.

Rododendrony
i (Zdroj: Depositphotos.com)
Květy pěnišníků zkrášlí každou zahradu

S vlastnostmi kořenového balu souvisí i další specifická podmínka - rododendrony nikdy neobrýváme, ani neokopáváme. Kořínky jsou velmi náchylné na poškození a častou příčinou úhynu keře může být právě rozsáhlejší poškození jemné kořenové soustavy, na jejímž základě celý keř usychá. Plevel odstraňujeme pouze ručně, nejjistější ochranou proti zaplevelení je pak bohatá vrstva kůrového mulče.

Podobný charakter jako pěnišníky má i bobkovišeň (Prunus laurocerasus). Nehonosí se sice tak pěknými květy, ale má hezké, svěže zelené velké listy a hustý růst. V tuhých zimách namrzá, ale dobře regeneruje.

Bobkovišeň
i (Zdroj: Depositphotos.com)
Bobkovišeň lékařská je vzrůstnější stálezelená dřevina, která se hodí i na živé ploty

Seznam vyzkoušených druhů pro naše podmínky:

Nižší druhy vhodné pro pokrytí půdy:
Brslen Fortuneův - (Euonymus fortunei) má nádherné pestrolisté kultivary, mezi nejlepší patří Emerald´n Gold. K dalším druhům patří Skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri), vřesovec (Erica), tlustonitník (Pachysandra).

Nižší druhy do skalek:
Dřišťál bělolistý (Berberis candidula), dřišťál bradavičnatý (Berberis verruculosa), vřesovec (Erica), zimolez lesklý (Lonicera nitida).

Na živé ploty:
Zimostráz obecný (Buxus sempervirens), zimolez kloboukatý (Lonicera pileata), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea).

Vyšší solitery:
Cesmína (Ilex), pěnišník (Rhododendron), kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum).

Cesmína
i (Zdroj: Depositphotos.com)
Cesmína po promrznutí rychle regeneruje

TIP 1: Potřebujete pokrýt větší plochu v polostínu? Není nad brslen (Eonymus). Krásný je Brslen Fortunův (Euonymus fortunei) který je dobře otužilý a pěstuje se v mnoha pěkných kultivarech s pestře panašovanými listy. Brslen se může i lehce pnout do menších výšek po kmeni stromů či po pergole. Jeho větvičky při kontaktu se zeminou dobře zakořeňují a rychle se rozrůstá.

TIP 2: Při výběru se řídíme velikostí zahrady či daného místa. Před nákupem a výsadbou je důležité se seznámit s vlastnostmi jednotlivých druhů, jejich výškou a šířkou. Některé z nich mají specifické nároky na kvalitu půdy, zejména jejího pH.

Publikováno: 27. 5. 2019, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková