Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) se přirozeně vyskytuje v celé Eurasii a pro své léčivé účinky se také od nepaměti pěstuje. Dnes se o něm hovoří jako o plodině budoucnosti. Nejen jeho plody, ale i listy obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek. Pozoruhodný je vysoký obsah vitamínu C, kdy již jen několik bobulek dokáže pokrýt denní dávku tohoto vitamínu. Plody dále obsahují vitamin A, D, F, K a vitamíny skupiny B, rutin, flavonoidy. Dále obsahují pektin, silice, třísloviny, organické kyseliny, oleje a minerály a mnoho dalších prospěšných látek.

Zásadní je také obsah alkaloidu hippopheinu, který se v těle přeměňuje na serotonin - tzv. hormon dobré nálady.

Rakytník pomáhá udržet celkovou vitalitu a ochránit organismus proti depresím i nádorům, zvyšuje odolnost proti infekcím i stresu. Příznivě působí i na krevní oběh, působí hojivě na sliznice dýchacího i trávicího ústrojí i na klouby. Je i dobrou prevencí civilizačních chorob jako je arterioskleróza.

Pěstování

Rakytník je až 3 metry vysoký statný keř, který se vyznačuje úzkými šedostříbnými lístky. Větvičky jsou pokryty stříbrnými, později rezavými trichomy (chlupy). Květy jsou nažloutlé, drobné. Rostlina je dvoudomá, opyluje jí vítr. Abychom se dočkali úrody, musíme vysadit samčí i samičí rostlinu.

Rakytník plodí opravdu velmi bohatě a pro vlastní potřebu nám bohatě vystačí jedna plodící rostlina samičí a jedna opylovací samčí. Pro opravdu velikou sklizeň vysazujeme v poměru: 1 samčí rostlina: 6 samičím.

Rakytník je velmi nenáročný, snese i horší půdy a znečištěné ovzduší. Vysazujeme jej na plné slunce, tam dosáhneme nejbohatší úrody a sladké plody. Keř je plně mrazuvzdorný, zimní kryt není potřeba.

Kvete v dubnu a květnu a plodí třetím rokem po výsadbě. Rostliny, především ale samčí, bohatě odnožují a je možné je množit odkopky

Sklizeň

Plody dozrávají v období září. Jejich charakteristickou vlastností je, že se obtížně odlučují od větvičky. Dobrým sklizňovým typem je, ostříhat větvičky s hustě nahloučenými plody, odstříhat z nich neplodící části a listy a umístit je do mrazáku. Po přemrznutí jdou již plody odloučit dobře.

Můžeme jim věnovat samostatné patro v mrazáku a podle potřeby větévky vyndávat. Dobře chutnají samotné, rozmačkáme do jogurtu nebo tvarohu. Přidat je můžeme do smoothies, můžeme z nich také vylisovat šťávu. Z vylisované šťávy se dá připravit sladký sirup nebo vyrobit výborná zmrzlina.

Zajímavosti

Rozpoznat oba jedince je poměrně složité, především pak v době výsadby, kdy rostliny mají ještě malé pupeny. Mnohdy je problém správného určení neřešitelný ani pro prodávající personál.

Snadnější rozpoznání je možné až od tříletých semenáčů. Samičí květy jsou velmi drobné a vyrůstají z úžlabí listů. Samčí, prašníkové květy jsou shluknuty kolem krátkých trnovitých postranních větévek. Pupeny mají větší a hustěji rozmístěné na větvích.

Péči o pleť je zázračný rakytníkový olej. Zjemňuje, pěstí a pomáhá bojovat proti vráskám.

Oblíbené odrůdy:

HERGO - Je to raná odrůda, dozrává od půlky srpna do začátku září. Plody jsou menší, světlo-oranžové, oválné s jemnou slupkou. Chuť je mírně kyselá až sladkokyselá.

LEIKORA - Keř se střední až vyšší korunou. Kyselejší plody jsou sytě oranžové, oválného tvaru se silnou slupkou. Dozrává v druhé půlce září až začátkem října. Keř velmi dobře regeneruje po sběru úrody odřezáváním a má velmi vysoké úrody.

KRASAVICE - je velmi mrazuvzdorná odrůda, vyrůstající do 1,5 - 2 m. Sladkokyselé plody jsou červené a mají střední velikost. Tato odrůda se vyznačuje vysokým obsahem rutinu (flavonoid).

SLUNÍČKO - je velmi odolná odrůda vůči nízkým teplotám anebo nemocem. Je to středně vzrostlý keř, který má jen málo trnů. Velké, světlo-oranžové plody jsou velké a chuťově příjemné.