Pergoly jsou oblíbeným místem, které se dá snadno proměnit v nádherný kvetoucí kout. Postačí nám k tomu vybrat nejvhodnější květiny pro pergolu a nechat jí porůst popínavkami nebo rozmístit květináče.
Mezi nejkrásnější květiny pro pergoly patří bezesporu popínavé růže
Podle čeho vybírat květiny pro pergolu?
Při plánování terasy, ideálně ještě před její výstavbou, je dobré myslet i na výsadbu rostlin. Květiny pro pergolu nejsou jen tak. S popínavýmirostlinami nešlápnete vedle, a stejně tak s oblíbenými muškáty, petúniemi nebo třeba milion bells. Než ale nakoupíte všechny možné rostliny, zastavte se a rozmyslete se, co by měla vaše pergola splňovat a jak bude vypadat.
Závěsy a záclony na pergole
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Zdroj videa: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Bude vaše pergola na plném slunci nebo spíše ve stínu?
Jak bude pergola velká?
V jakém stylu jí budete budovat?
Je potřebné si dobře promyslet rozmístění rostlin i ostatního zařízení pod pergolou. Samozřejmě, čím větší prostor, tím více rostlin se pod pergolu vejde. Sledujte při její výstavbě také pohyb slunce. Bude sem svítit celý den nebo jen několik hodin?
Rostliny v květináčích se dají snadno přesouvat a prostor bude vypadat vždy trochu jinak. Okolo pergoly se dají vysázet keře nebo stromy. Každá část zeleně by měla navzájem ladit a působit upraveně, takže bude vyžadovat pravidelnou údržbu.
Plamének (Clematis): Mezi květiny vhodné pro pergolu patří i clematis. Květy dosahují v průměru až 15 cm, přičemž rostlina se může pnout až do výšky 10 metrů. K zachycení využívá řapíky, které jsou ovíjivé. Proto potřebuje být u nějaké konstrukce z pletiva, drátů nebo dřeva, po níž se může plazit. Mezi plaménky najdete velké množství druhů. Nejoblíbenější je asi velkokvětý. Při výsadbě je orientujte na jihovýchod nebo jihozápad. Jejich nadzemní část vyžaduje dostatek slunečního svitu, a naopak spodní část kořenového krčku u zeminy musíte před sluníčkem chránit. Obvykle se toto řeší vysazením nízkých letniček nebo zakrsle rostoucích dřevin. Ideální dobou na výsadbu plaménku je jaro. Zemina by měla být dostatečně prokypřená hodně do hloubky. Neměly by jí chybět důležité živiny, proto je nutné ji přihnojit vyzrálým zahradním kompostem a doplnit vápníkem.
Růže (Rosa): Růže patří mezi květiny, kterým nejvíce vyhovuje spíše slunné místo, které se během dne ocitne alespoň na kratší dobu ve stínu. Rozhodně není dobré vystavovat růže po celý den ostrému sluníčku, protože intenzivní a nepřetržité sluneční záření může způsobit popálení tmavých květů a vyblednutí těch světlejších. Špatnou volbou by bylo pěstování růží na trvale zastíněném místě. V takovém prostředí totiž růže málo kvetou, vytváří slabé a špatně vyzrávající výhony a nejsou řádně probarveny. Vysazujte je do písčitohlinité půdy s propustnou spodní vrstvou. Obsah humusu v půdě by se měl pohybovat kolem 5 až 7 %. K organickému hnojení bohatě postačí domácí nebo i kupovaný kompost.
Vistárie (Wisteria): Mezi kvetoucími popínavkami nemají vistárie konkurenci. Jejich pěstování není náročné, potřebují ale teplé a slunečné stanoviště, které je chráněné před severním větrem. Pozor také na obsah vápníku v půdě – pokud je vyšší než 5 %, trpí vistárie na chlorózu (žloutnutí listů). Tato rostlina má ve zvyku se okolo opory ovíjet. Občas, zejména ze začátku pěstování, je nutné rostlině pomoci vyvázáním ke konstrukci.
Zimolez(Lonicera): Není snad venkovská zahrada, kde by nerostla „růže z Jericha“ (Lonicera caprifolium). Pozor, neplést si s pravou růží z Jericha (Selaginella lepidophylla), tady vranečkem! Zimolez upřednostňuje slunné či polostinné stanoviště, ve stínu méně kvete. Vyhovují mu propustné, živné, ideálně zásadité půdy s dostatkem vláhy. Vyžaduje oporu, ke které musí být zvláště ze začátku vyvazován. Popínavé kultivary dorůstají délky až 5 metrů.
Přísavník (psí víno) – Loubinec (Parthenocissus): Dorůstá cca 15 metrů do délky a přibližně 10 metrů do šířky. Jednotlivé lístečky mají pilovitý okraj a mají vejčitě kopinatý tvar. V sezóně jsou zelené, na podzim se však výrazně zbarvují do ruda. Vyhovuje mu slunné i polostinné stanoviště a vlhčí, dobře propustné humózní půdy. Plodem jsou tmavé modročerné bobule, pro savce lehce toxické, ptákům slouží jako potrava.
Břečťan (Hedera): Břečťan popínavý patří k nenáročným stálezeleným rostlinám. Nejčastěji roste ve stinných lesích, na skalách a na starých zdech. Rostlina se dokáže pomocí kořínků „vyšplhat“ až do 15 m výšky. Vyhovují mu severněji orientovaná, mírně přistíněná stanoviště, ale neublíží mu ani slunečnější pozice. Břečťanům se daří téměř ve všech zahradních zeminách.
Klanopraška čínská (Schizandra): Klanopraška čínská bývá pěstována nejen jako léčivá, ale také jako okrasná rostlina. Vysadit ji lze i venku, neboť je velmi odolná proti silným mrazům, Vhodná je proto i jako květina pro pergolu. Vyžaduje dostatek vláhy a také slunečního světla. Schizandra má i určité nároky na půdu, která musí být především bohatá na humus. Plody tzv. „Stromu pěti chutí“ mají kyselou, sladkou, pálivou, slanou i hořkou chuť. Používají se na výrobu čajů, sirupů a džemů, suší se, kandují, případně nakládají do medu.
Akébie (Akebia): Tato dřevitá liána dorůstá až 10 metrů výšky a až 3 metrů šířky. Akébie je jednodomá, ale pro opylování rostlin je nutné křížové opylování rozdílných exemplářů. Plody jsou růžové nebo světle fialové barvy. Tyto dužnaté měchýřky obsahují bílou slizovitou dužninu s černými semeny. Dozrávají v září až říjnu. Plody jsou jedlé, exotické chuti. Vyhovují jí stanoviště na slunci či v polostínu. Daří se jí dobře na vlhčích, propustných půdách, na pH nezáleží.
Vinná réva (Vitis vinifera): Vinná réva je dlouhodobá rostlina, která může žít mezi 50 až 100 lety. Proto se ujistěte, že vyberete permanentní umístění, které vám nabízí dostatek prostoru pro budoucí vinnou révu. Vinné révě se daří ve svahu a kopcovitých oblastech, které nabízejí spoustu odvodnění a slunečního záření. Použitelná je ale i k porůstání pergol nebo altánů. Vinohrady nemají rády mnoho vody nebo deště, a tak po prvním zalévání omezte množství vody na minimum.
