Na rozdíl od ostatních prvků zahrady přináší vodní plocha stále se měnící, mimořádně působivé vodní prvky zrcadlení, zvuků a pohybu. Dokonce i zmrzlá hladina vytváří kontrasty barev a zajímavých tvarů. Pěstování vodních rostlin na těchto plochách tvoří elegantní plovoucí krásu, která může kvést v rozličných barvách. Ano, řeč je o leknínech, které si můžete vysadit nejen do přírodního, ale i úplně malého umělého jezírka na vaší zahradě.
Pěstování vodních rostlin je potěšení (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pěstování vodních rostlin
Vodní zákoutí v zahradě umožňuje pěstování vodních rostlin, ovšem musíte zohlednit velikost zahrady a její charakter. Je-li velká a volně uspořádaná, uplatní se zde meandrující vodní proud, zatímco do uzavřené zahrady s omezeným prostorem se může hodit vyvýšená vodní plocha.
Ti, kdo nemají ani jeden typ zahrady, a přesto touží po pěstování vodních rostlin krásných leknínů, můžou si udělat improvizované jezírko v nádobě. Využijte třeba dekorativní nepropustnou nádobu ze starého kotle, v něm můžete pěstovat miniaturní lekníny.
Lekníny může pěstovat i v malém jezírku na terasovité zahradě
Rostliny pro hlubokou vodu
Jsou to druhy, kterým se daří v hloubce vody 30–90 cm. Do této kategorie patří mimo jiné i lekníny, které jsou nejrozšířenější skupinou k pěstování vodních rostlin. Jsou i funkčním prvkem, protože svými listy omezují prostupnost řas, kterým brání v přístupu světla. Lekníny jsou elegantními rostlinami s plovoucími kalichy a bujnými listy, které mohou být krásným doplňkem venkovských přírodních jezírek či rybníčků, ale i městských umělých nádrží na zahradě.
Tvary květů leknínů mají rozličné provedení od otevřených, hvězdovitých, miskovitých, až po květy připomínající pivoňky. Rovněž barvy začínají od prosté bílé přes smetanovou, až k nápadným odstínům červené, žluté, a dokonce modré barvy. Ani listy nejsou obyčejné, některé jsou kontrastní purpurově červené, až po zajímavě skvrnité.
Některé květy krásně voní, a pokud si chcete vychutnat tuto nádheru, je vhodné je pěstovat ve vyvýšených vodních plochách, kde se k nim snáze dostanete. Lekníny kvetou převážně ve dne, ale některé tropické kultivary se otvírají za soumraku. Jejich působivost můžete zvýraznit umělými osvětlením v podobě LED světel nebo solárních lampiček. Lekníny z tropických a subtropických pásem můžete pěstovat ve skleníkovém bazénu a za horkého léta, jako je i letos.
Lekníny potřebují pro svůj růst několikahodinový přísun slunečních paprsků, jinak vám budou vytvářet velké plochy s množstvím listů a absencí květů. Pro jejich zdárný je růst je nutné otevřené slunné místo s klidnou vodou. Pokud máte na vodní ploše vodotrysk nebo jiný tekoucí prvek, vysaďte lekníny stranou od těchto rušivých elementů.
Tropické druhy mají rychlejší růst než otužilejší druhy a vyžadují rovněž vysokou intenzitu světla, vydatnou výživu a teplou vodu o teplotě minimálně 20b° C. Většina leknínů má na spodu silné oddenky s tenkými kořeny. Některé kultivary mají oddenky masité a delší, rostou vodorovně při povrchu zeminy. Výsadba vodních rostlin je vhodná pozdně zjara, nebo až v pozdním létě, aby se lekníny mohly ujmout ještě do zimy. Pozor, tropické druhy nevysazujte do venkovních prostor, kde by je mohly ohrozit mrazíky.
Lekníny vsazujte do kontejnerů o průměru 30–35 cm, hlubokých 15–19 cm, vždy zaleží na konkrétním druhu a jeho vzrůstu. Rostliny můžete také sázet do nádob ponořených v hloubce 30–45 cm a širokých 45–60 cm. Pokud osázený kontejner není dostatečně těžký, namočte jej do vody před tím, než jej spustíte do místa výsadby ve vodě. Leknínům prospívá dodatečné hnojení. Během vegetačního období přidávejte do zeminy cca po šesti týdnech sáček s pomalu rozpustným hnojivem. Výživa se tak dostává k rostlinám postupně v malém množství, a proto nebarví vodu, ani neodporuje tvorbu řas.
Lekníny vytvářejí na zahradě jedinečnou krásu, ale jsou také pro vodní plochu praktické
Viktorie královská
Tento leknín velmi výrazný na první pohled svými typickými listy, které vzbuzují obdiv pro svou velikost, která může být až 2,5 metru s nosností až 45 kg, je největším druhem kaktusu na planetě. Tato rostlina, jejímž původem je povodí Amazonky ve státech Jižní Ameriky, se pěstuje převážně v botanických zahradách. Její květ dorůstá do úctyhodné velikosti až 30 cm a uvadá už 24 hodin od rozkvětu.
Objevení Viktorie královské má na svědomí český přírodovědec a badatel Tadeáš Haenke, který při svých výzkumných cestách v roce 1801 po Amazonii se jako první přírodovědec setkal s těmito nádhernými lekníny na řece Mamoré, která je přítokem Amazonky.
Ačkoliv je Viktorie královská vytrvalou rostlinou, v Evropě se pěstuje jen jako letnička. Semena se vysévají po Novém roce. Při vysoké teplotě vody a značné spotřebě živin naroste do konce léta natolik mohutný jedinec, že dokáže vykvést. Zkrácení dne na počátku zimy má však za následek jeho odumření pro nedostatek potřebného světla.
Zdroj informací:CH. Brickell a kolektiv: Velká zahrádkářská encyklopedie
