Už jsme si zvykli na špatné až katastrofické zprávy o včelách a o medu. Med jednou z nejfalšovanějších potravin na světě, a to dlouhodobě, a jeho cena rok od roku stoupá. Souvisí to s enormními náklady včelařů a nejde jen o energie, ale úbytky včelstev zejména přes zimu.
Včely přispívají k udržitelnému rozvoji životního prostředí a zachování biodiverzity (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)
)
V roce 2022 v ČR nepřežila zimu 1/3 včelstev. A to tu nemáme medvědy jako třeba na Slovensku a ani, zatím, asijské sršně jako v západní Evropě; i mor včelího plodu je naštěstí pouze lokální záležitostí. Hlavním problémem je nyní tzv. CCD (Colony Colapse Disorder česky syndrom zhroucení včelstev). Jedná se až o hororový jev, plný úl včel a zásob se za pár dní promění, zásoby zůstanou, ale včely zmizí – odletí zemřít pryč. Hlavní příčinou je kleštík včelí (Varroa destructor). Tedy spíše ne pouze on, u nás se objevil už v 80. letech 20. stol, ale to, co přenáší – virové choroby. A infekcí rok od roku přibývá. Ale jedy jako pesticidy i nevhodné krmení zhoršují odolnost, přes zásadně změněnou mikroflóru v trávicím traktu, která je základem imunity nejen u včel.
Jelikož převážná většina nektarodárných rostlin dokvete už v červnu, a ne každý rok je medovice, včelaři musí začít krmit včelstva tzv. zimním krmením často už od července po posledním vytáčení medu. Základem jsou jednoduché cukry – monosacharidy, fruktóza a glukóza jako v medu a disacharidy. Úplně přirozeným krmivem je med, ale ten včelám bereme, tradičním krmivem – disacharidem je obyčejný řepný cukr.
Lepším krmením jsou tzv. invertní sirupy, které se skládají už z těch nejjednodušších monosacharidů čili fruktózy a glukózy a pak tedy stále z řepného cukru. Invertní sirupy mají spousty výhod, včela i včelař má s nimi méně práce. Ale problémem je cena. Včely potřebují na zimu 10 až 20 kg medu nebo sirupu. Jak roste cena řepného cukru, tak roste cena i invertních sirupů, které se z cukru vyrábějí, ještě více.
Několik podnikatelů a obchodníků našlo způsob, použití mnohem levnějších tzv. glukózo-fruktózových sirupů, také obsahují fruktózu a glukózu, ale dále pak maltózu a další vyšší sacharidy, a proč? Protože se vyrábějí ze škrobu z pšenice nebo kukuřice (proto anglicky corn syrup), ale vždy nějaké ty vyšší cukry zůstávají i v desítkách %.
Zatímco lidem je jedno, čím jsou oslazeny limonády nebo cukrovinky, včela s tím má zásadní problém. Vyšší sacharidy hůře tráví, takže se včely ucpou, a nemohou se vyprázdnit, zvláště v zimě. A pokud tyto škrobové sirupy už během léta zpracují, tak převážně na glukózu, která je ovšem špatně rozpustná a může dokonce vykrystalizovat v plástvích a včely padnou hlady.
Tyto škrobové sirupy se používaly v západní Evropě ještě tak 10 let zpět. A nyní se setkáváme s jejich přidáváním do invertních sirupů (jako je tomu jižní a jihovýchodní Evropě) nebo rovnou opět jejich přímým podáváním. Připomíná to metanolovou aféru, kdy podnikatelé napřed levnější metanol přidávali a pak už do nápojů používali zcela.
Prosím včelaře, aby se rozmysleli, jaký druh krmení použijí, jestli jim to stojí za to. K úhynům způsobených infekcemi ještě takto riskovat. Jako bych obrátil ke spotřebitelům, aby kupovali med od prověřených včelařů a nebáli se připlatit, tak bych se takto rád obrátil i ke včelařům, aby používali krmení od prověřených výrobců a nebáli se připlatit. A ke všem, pěstujme rostliny, které kvetou třeba i v létě a na podzim, i pyl zlepšuje kondici včel. Včely medonosné nevymřou, to se nebojím, jsou tu už minimálně 25 miliónů let, ale kdyby třeba jen ubyly na dvacetinu a z některých oblastí zmizely zcela, potíže bychom pocítili hlavně my.
Zdroj informací: Roman Hamtil, Ph.D.; Wikipedia; theguardian.com
Prozradíme, jak se včelám daří, jaké jsou jejich nepřátele a kolik druhů včel žije. V neposlední řadě jak může včelař pomáhat včelám s jejich nemocemi a jak zajistit, aby se včelám na vaší zahradě líbilo.
