Bonsaje jsou pro každého aneb Co je malé, to je hezké
Bonsaje jsou pozdravem z exotického Orientu, kde je Číňané pěstovali už před několika tisíciletími. Od nich se to naučili Japonci, kteří jejich pěstování značně zjednodušili. Nicméně Evropanovi může připadat toto pěstitelské umění trochu složité, ale ve skutečnosti ho zvládne každý, kdo zatouží po miniaturních stromcích a keřících.
Bonsaje přičarují atmosféru exotických dálek i ve vaší zahradě (Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Bonsaje jsou i pro začátečníky
Bonsaje lze pěstovat doma i venku, podle toho se dělí na pokojové a venkovní. Ale i ty „bytové“ milují čerstvý vzduch, takže je možné je od května do počátku října přestěhovat na terasu či balkon nebo na vhodné místo na zahradě. Pěstování bonsají se podobá tak trochu uměleckému dílu, protože jejich tvar a půvab vznikají přičiněním lidské ruky a fantazie a nádherné bonsajové solitéry, které známe z botanických zahrad a japonských či čínských okrasných parků, jsou skutečnými uměleckými díly. Často se na nich podílely generace pěstitelů a zahradníků, protože mnohé z nich jsou staré i několik stovek let.
Jako bonsaje lze vybrat v podstatě jakoukoliv venkovní nebo pokojovou rostlinu s dřevnatým kmínkem. Nicméně pro začátečníka je lepší zvolit ty, které jsou odolné a nemají velké životní nároky. Pro pokojové bonsaje jsou proto nejvhodnější fíkusy, čínské jilmy nebo tlustice a na ty venkovní třeba javory nebo habry, z ovocných stromů jabloně a třešně, ale bonsaj vytvoříte i z keříkových fuchsií, azalek či šeříků.
Maličké ovocné stromky neztratí schopnost rodit, takže se dočkáte i malé úrody
Jde to i ze semínek
Podobně jako vzrostlé stromy a keře, koupíte už „hotové“ bonsaje v obchodě. U těch pak jen postačí průběžně udržovat již daný tvar a dopřát jim správné životní podmínky. Při nákupu zkontrolujte, zda se jedná o silné a škůdci či nemocemi nenapadené jedince.
Ale určitě mnohem větší radost budete mít z bonsají, které jste si sami vypěstovali nejen proto, že se jedná o levnější variantu. Stačí koupit, nebo v přírodě najít, malý stromek či keřík a dále ho tvarovat podle svých představ. Vypěstovat bonsaj lze i ze semínka, v tomto případě ale musíte mít trochu trpělivosti, než sazenička doroste do velikosti, kterou potřebujete.
Nezapomeňte zalévat je a hnojit
Aby bonsaje prospívaly, potřebují dostatek světla, proto se v interiéru umísťují hlavně na okenní parapety. Když byste je chtěli dát na nějaké tmavší místo, musíte je uměle přisvětlovat speciálními svítidly.
Miniaturní krasavice milují světlo a dostatek vlhkosti
Stejně důležité jako světlo je pro bonsaje zálivka. Vždy se držte poučky, že zalévat byste je měli dříve, než zcela vyschnou. Když se to už ale stane, pak je nejdříve oroste, a teprve pak po malých dávkách dolévejte vodu. K zalévání je vhodná odstátá voda pokojové teploty. Se zálivkou jde ruku v ruce potřebná vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat mezi 40–50 %. Zvláště v suchých bytech je proto vhodné mít po ruce zvlhčovač vzduchu nebo odpařovací nádobu, jako rychlá první pomoc postačí i vlhký hadr na topné těleso.
Bonsaje rostoucí v malých nádobách mají jen omezené množství živin, proto je potřebují průběžně dodávat, nejlépe jednou za dva týdny ve formě speciálního hnojiva, které obsahuje všechny potřebné složky.
Pomůže vám drátek
Charakteristickým rysem bonsají je jejich trochu bizarní miniaturní tvar. I venkovní bonsaje, které mohou budit na první pohled dojem „normálně“ velkého stromu, jsou vlastně zmenšeninou dřevin, které běžně dosahují i více než desetimetrové výše. Důležité je tedy průběžné tvarování rostlin řezáním, stříháním, zaštipováním i drátováním pomocí jemného speciálního drátku. Před prvními tvarováním zvolte tzv. pohledovou stranu, tedy tu, na níž se budete nejčastěji dívat. Při drátování postupujte odspodu stromku, a to od nejsilnějších větévek k těm slabším, větve by se neměly křížit a překrývat, pupeny by měly směřovat od středu ven.
Po několika letech tvarování mívají kmínky bonsají neuvěřitelně bizarní tvary
Dráty zůstávají na rostlinách tak dlouho, aby po jejich odstranění držel kmen i větve v požadovaném tvaru, což trvá několik měsíců až jeden rok. Někdy se může stát, že drát se během růstu začne zarývat do kůry a kmínku, pak nezbývá, než ho odmotat, a bonsaj hned znovu, volněji, nadrátovat. Náchylné jsou k tomu hlavně druhy s měkčí kůrou, například fíkusy. Jednou za čas je nutné bonsaj přesadit, většinou tak jednou za 2 až 3 roky.
Schovejte je před zimou
Venkovní bonsaje se tvarují podobně jako ty pokojové, mají vlastně i podobné pěstební a životní podmínky. Potřebují hodně vláhy, zvláště ty listnaté. I ony mají rády světlo, v jejich případě je ale potřeba dbát na to, aby je slunce nespálilo. Jednou za dva týdny jim dopřejte zálivku obohacenou o hnojivo.
V našich podmínkách je nutné venkovní bonsaje připravit na přezimování. Pokud to jen trochu jde, přemístěte je na zimu do místnosti s teplotou kolem 10 °C. Měly by sice přežít i na venkovním stanovišti zahrabané do chvojí a listí, ale první způsob je jednodušší a při střídavém zimním počasí také spolehlivější.
Zdroj informací: svetbonsaji.cz; pestik.cz; bonsai-shop.cz
Publikováno: 26. 7. 2023, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová
