Pěstování zeleniny vypadá vcelku jednoduše, ale nenechte se zmýlit. Někdy na nezkušeného pěstitele čeká celá řada nástrah, které mu připraví příroda, škůdci, choroby rostlin, a dokonce i rostliny samotné, pokud se bude při jejich výsevu, výsadbě a pěstování chybovat. Přinášíme vám několik rad, jak docílit sklizně a čeho se vyvarovat.
Víte, co zelenina potřebuje, aby bylo co sklízet? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)
Jak pěstovat zeleninu, aby bylo co sklízet?
Nakoupit si denně čerstvou zeleninu v obchodě umí asi každý. Ale troufnout si na vypěstování vlastní zeleniny nejen na záhonech, ale i třeba na balkoně v truhlíku, to už chce trochu odvahy – a také zkušeností s pěstováním alespoň těch základních druhů zeleniny.
Nemyslete si, že to je jen o tom, nasypat do jamky v půdě hrst semínek, zalít a pak už jen čekat, až přijde čas sklizně. Už při výsevu můžete udělat spoustu chyb. Nejlepší bude, když si v tom uděláme trochu jasno.
Základem úspěchu je výběr správného substrátu, dobré sadby nebo kvalitních semen, správná a dostatečná zálivka, ideální počasí, nulový výskyt škůdců a chorob rostlin. Při tomto výčtu se už začíná zdát, že to tak snadné asi nebude, že?
Půda musí být zbavená plevelů a dobře prokypřená. Neuškodí (spíš naopak), pokud ji dostatečně dopředu také vyhnojíte – pokud se chcete vyhnout chemii, používejte přírodní hnojiva, jako je kompost, chlévská mrva nebo třeba slepičince. Půdu povrchově upravte hráběmi a urovnejte. Potom v případě výsevu proveďte rýhování – od začátku do konce záhonu si natáhněte provázek a podle něho kolíkem nebo koncem hrábí či motyčkou vyryjte brázdu pro semena. Pro sazenice pak bude potřeba vyhloubit jamky, na to si vezměte motyku nebo rýč.
Pro větší sazenice vykopejte dostatečně velkou jámu
Výsev a výsadba
Výsev semen se má provádět ideálně na jaře, ovšem jsou některé druhy zeleniny, které lze pěstovat během vegetačního období opakovaně – ředkvičky, saláty nebo hrášek. Pokud si nejste jisti, kdy kterou zeleninu vysévat, podívejte se na zadní stranu sáčku se semeny, který jste si zakoupili v obchodě. Pomocí ikon ihned zjistíte, kdy je optimální čas výsevu, jaké stanoviště semena vyžadují, jakou zálivku, a kdy nastane čas sklizně.
U sázení rostlin už je to trochu vyšší dívčí. Sazenice určené na venkovní záhony by měly být dostatečně vyvinuté, silné a zdravé. Kvalitu rostlin odhalíte jednoduše – je rostlinka pevná, zelená a bez známek poškození? Tak s ní tedy můžete na záhon.
Rostliny pěstované ze semen za okny bytu bývají někdy "vytáhlé", to je tím, jak se pnou za sluncem. Takové rostliny bývají křehké a mohly by se snadno zlomit. Do záhonu je vysazujte zešikma, čímž podpoříte kvalitnější tvorbu kořenů, rostlina bude hlouběji vysazená a bude lépe nasazovat na květy.
Výživa rostlin
Rostliny si výživu pro tvorbu kořenů, listů, květů i plodů berou z půdy. Proto je nutné, aby tato půda byla bohatá na živiny. Živinami pro rostliny jsou látky jako dusík, fosfor, vápník a další prvky. Rozhodně ale nenechte rostliny, aby tahaly živiny do posledního prvku, a podpořte je přidáním další výživy – ideálně ve formě granulátu nebo zálivky s obsahem živin.
Hnojivo Osmocote 2v1 je rychle a dlouhodobě působící hnojivo, které nabídne viditelné účinky do 7 dnů a extra dlouhý účinek na dobu až 6 měsíců. Toto hnojivo je vhodné pro všechny domovní i zahradní rostliny: květiny, byliny, ovocné stromky a keře, zeleninu i jehličnany. Granule jsou bohaté na mikroživiny, které se postupně uvolňují. Už po jediné aplikaci zajistí každodenní výživu rostlin v malých a "dobře stravitelných" dávkách po celé vegetační období. Živiny se z granulí uvolňují do půdy jen v závislosti na vlhkosti a teplotě půdy po dobu až 6 měsíců bez rizika spálení nebo přehnojení rostlin.
Zálivka
Kromě živin potřebují rostlinky zeleniny také přiměřenou zálivku. Používejte nejlépe dešťovou vodu nebo vodu studniční. Voda z vodovodního řadu je nejméně vhodná pro vysoký obsah upravujících látek. I vodu dešťovou nebo studniční se snažte ale nechat ohřát od slunce. Rostliny neutrpí díky studené vodě teplotní šok a budou lépe prospívat.
Aby se voda nerozlévala bez užitku i na prázdná místa na záhonech, motyčkou vytvořte okolo rostlin malé prohlubně, nebo naopak valy, kde se bude voda soustředit jen okolo rostlin. Stejně tak nepodceňujte prolití jam a drážek pro sazenice i semena před samotnou výsadbou a výsevem. Ve vlhké půdě se sazenice lépe ujmou a semena začnou dříve klíčit.
Nejčastější škůdci, kteří jsou schopni rostliny zdecimovat, jsou svilušky, mšice nebo molice. Škůdců je samozřejmě opravdu mimořádně velké množství, ale tito patří k těm nejzavilejším a nejvíce problematickým. Zejména u plodové zeleniny se snažte místo chemických přípravků pro hubení škůdců používat spíše biologické a ekologické prostředky. Nebudete se muset obávat, že na dozrálých plodech zůstanou stopy po insekticidech, a podpoříte ekologii okolo sebe.
Přípravky proti škůdcům rozmíchejte ve vodě a za použití postřikovače zkropte tímto přípravkem rostliny důkladně svrchu i zespoda. Zejména na spodní straně listů se může skrývat velké množství škůdců, které pouhým okem nemusíte vůbec najít.
Jsou faktory, které neovlivníte. Tím je především počasí. Pokud bude chladný rok s minimem slunečních paprsků, přestěhujte rostliny raději do skleníku, kde budou mít přeci jen lepší podmínky pro vývoj.
Nezapomeňte průběžně likvidovat plevele v okolí rostlin, protože v zanedbaném záhonu už pak rostliny nenajdete a plevel je může zadusit. Nepodceňujte záludnou problematiku pěstování zeleniny, protože celá řada chyb vás může lehce připravit o celou úrodu.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Zahrádkářská poradna; Michasa
Publikováno: 28. 7. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
