Máte radost z krásně upraveného trávníku, který se vám najednou promění v nevzhledné pracoviště jednoho tvora, který v pohádce nosí kalhotky s kapsami? Krtka obecného mají rádi zahrádkáři vždy jen tehdy, pokud nenavštíví jejich zahradu. Tito užiteční škůdci v zahradě, kteří se živí hmyzem, jsou ovšem také chráněni, a tak jejich odstranění z vaší zahrady má svá pravidla. Poradíme, jakým způsobem krtka vystěhovat a neporušit přitom zákon.
Jak si poradit s krtkem
Škůdci v zahradě
Většina škůdců na zahradě ničí rostliny a následně ohrožuje i vaši úrodu. Některé škodí na částech rostlin a někteří ničí celé rostliny. Ovšem existují škůdci v zahradě, kteří rostlinám nijak neškodí, ale naopak jim prospívají. Z jejich práce můžete mít užitek, protože jejich krtince neobsahují plevel a pokud takovou provzdušněnou zeminu seberete, přisypete na rostliny, budou dobře prospívat. Další část můžete využít do kompostu. Tito škůdci v zahradě jsou s vaší pomocí pro rostliny opravdu prospěšné.
Jak si poradit s krtkem
Krtek obecný
Tento černavě hnědý savec váží jen okolo 80 g, dorůstá do délky 13-17 cm s délkou ocasu 3 cm. Má velký apetit, přes den spořádá více než 40 g červů nebo hmyzu např. v podobě žížal, larev, hlemýžďů, mravenců nebo brouků, které vyhledává v zemině. Má zakrněné oči, kterými ovšem velmi slabě vidí a dokáže vnímat své okolí, protože rozeznává světlo i tmu. Má vyvinutý senzor na vibrace, kterým dokáže velmi dobře zachytit pohyb žížal v půdě. Rovněž má dokonale vyvinutý čich a umí přesně určit směr, odkud pach přihází. To je pro krtka velmi důležité při hledání potravy, která mu občas spadne do jeho vodorovných tunelů.
Krtek v zahradě
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Jak na krtka
Známé rčení v příběhu o Krtečkovi „Zničit krtka“ má svá pravidla, která, pokud nechcete mít problémy se zákonem, musíte dodržovat. Bojovat proti krtkovi můžete prevencí. Krtek totiž miluje kultivované prostředí oplývající hojností nových keřů, stromů, mulčované a upravované trávníky s dostatkem vláhy, které jsou krásně „naservírovaným stolem“ plným chutných čerstvých šťavnatých kořínků s velkým množstvím pro krtka chutných žížal. Krtek se bude rád v těchto zahradách zdržovat, protože mu vůbec nic nechybí.
Škůdci v zahradě, jako jsou hraboši a hryzci, mnohdy využívají stejných chodbiček jako krtci, proto může dojít při jejich likvidaci k záměně. Oproti krtkům je hubení hryzců a hrabošů z důvodu ochrany rostlin a stromů oprávněné a nezbytné. Ale, v tomto případě krtek škůdcem není, pouze komplikuje život zahradníkům svými nevzhlednými hromádkami. V České republice se smí krtek likvidovat dle zákona národní a také evropské legislativy, jen pokud způsobuje svou činností škody. Krtek je totiž obratlovec s nervovou soustavou, kostrou složenou z páteře a lebky a spadá do třídy savců. Jeho hubení musí být humánní a provádí se použitím oxidu uhelnatého v kombinaci s oxidem uhličitým, které vyvolají okamžitou smrt. Využít můžete speciální stroj, který na tomto principu funguje.
Další možností jsou akustické plašiče, které ovšem mohou být po určité době pro vaše uši a nervovou soustavu velmi nežádoucí. Proti krtkovi můžete bojovat i pomocí rostlin. Pokud si vysadíte afrikány, řebčík královský nebo pryšec skočcový, máte jistotu, že svou vůní krtka vypudí.
Jak si poradit s krtkem
Škůdci v zahradě aneb jak poznáte, že máte na zahradě krtka?
U vstupních otvorů nejsou žádné nakousané rostliny a po otevření chodby bývají i několik dní otevřené. Chodby může takový škůdce v zahradě vytvořit v délce až 100 m. Jsou mírně oválně, široké 5-6 cm a vysoké 4-5 cm. V chodbách jsou kořeny rostlin. Mohou být i bočně rozvětvené a některé mohou být i slepé. Hromádky zeminy jsou veliké, kruhovité a rovnoměrně navršené od ústí chodby. Nad hlavní chodbou je jemnější půdní struktura.
Krtek vytvoří za hodinu chodbičku v délce 5 metrů. Umí vytvořit nejen povrchové chodby, ale i hluboké tunely, které se mohou nacházet 10 až 40 cm pod zemí. Krtek spí a bdí vždy v 4hodinových intervalech, které střídá ve dne i v noci. Pracuje kupodivu i v zimě a může nadzvedávat půdu krytou sněhem v rozličných tvarech. Většinu života stráví v zemi, proto je jeho krevní oběh uzpůsoben nízkému obsahu kyslíku ve vzduchu pod zemí. Má i málo krve ve svém těle a dvakrát více hemoglobinu než ostatní savci. Krtek je samotář a své teritorium může mít o velikosti i 2-4 hektary.
