Rostliny v nádobách, které pěstujeme venku, je také potřeba zalévat. Ale prolít je tak, až stojí ve vodě, je asi jedna z největších chyb, kterých se spousta pěstitelů dopouští.
Rostliny v nádobách potřebují jiný způsob zálivky než rostliny na záhonech (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jak zalévat rostliny v nádobách?
Všechny živé organismy potřebují vodu, a platí to i o rostlinách v nádobách. Ve volné přírodě jsou většinou odkázány na vláhu v podobě deště a ranní rosy. V zahradách je ale potřeba, abychom rostliny zalévali. Bez naší péče by totiž valná většina rostlin zahynula.
Jak už to ale bývá – co rostlina, to jiné nároky na zálivku. Jsou takové rostliny, které se spokojí s minimem vody, a nadmíra vláhy jim vůbec nesvědčí. Na druhou stranu tu jsou zase takové rostliny, které můžeme přirovnat ke zdatným pijákům, protože potřebují opravdu velké množství vody. No a jsou tu také rostliny, které ve vodě rovnou rostou.
Zcela samostatnou kapitolou jsou potom rostliny, které pěstujeme v nádobách. Nádoby jsou prostory, kde je koncentrované malé či větší množství zeminy. Tyto nádoby jsou pak téměř neustále vystavovány většímu množství slunečního svitu. Zemina v nádobách proto vysychá podstatně rychleji než na záhonech.
Ať už v nádobách pěstujeme okrasné, nebo užitkové rostliny, musíme dbát na to, aby půda okolo nich byla pravidelně zvlhčována. Týká se to hlavně plodové zeleniny, která spotřebuje i na záhonech velké množství vody a bez pravidelného přísunu vláhy se plody nebudou vyvíjet.
Především plodová zelenina vyžaduje silnou zálivku
Abychom měli jistotu, že nádoby s rostlinami zaléváme dostatečně, stačí do zeminy zapíchnout prst, co to jen půjde. Po vyjmutí zkontrolujeme, zda je prst po celé délce vlhký. To je dostatečný důkaz, že půda je vlhká.
Velkou chybou většinou začínajících pěstitelů je, že rostlinám v nádobách dopřejí takový nadbytek vody, že ji rostliny nedokážou už odebrat a zemina je vodou doslova nacucaná. Takový blahobyt ale má často za následky uhnití kořenového systému a rozklad celé rostliny.
Správná zálivka se ale netýká jen rostlin v nádobách, ale i těch na záhonech. Zálivku provádíme dle plochy buď konví (malé záhony), nebo postřikovacím systémem – to znamená hadicí nebo automatickou závlahou. Je také rozdíl, pokud zaléváme vodou ze studny, z toku nebo z rybníka anebo vodou dešťovou.
Velké množství pěstebních nádob s konví v ruce asi neoběháme, lepší bude zálivka z hadice Pokud potřebujeme funkční hadici, nejlépe s celým zavlažovacím systémem, měli bychom se poohlédnout po předinstalované vychytané sadě, která obsahuje vše, co potřebujeme k udržení naší zahrady ve špičkovém stavu. Stabilní bubny na hadice Fiskars, které se nepřeklopí, umožňují rotaci o 360 °, což nám dává větší svobodu při manévrování. Obsahují nastavitelnou a snadno použitelnou zavlažovací koncovku, multizávitovou spojku na vodovodní kohoutek a praktickou podporu zavlažovače.
Při využití vody dešťové ušetříme za náklady spojené s odběrem vody pitné. Pro zavedení používání dešťové vody v rodinných domech můžeme navíc využít státní podpory v programu Dešťovka. Pitná voda obsahuje chlor a minerály, které mohou zavlažovaným rostlinám škodit. Dešťová voda je přirozená a na zavlažování nejvhodnější.
Pokud použijeme na zálivku vodu ze studny, bude praktičtější, když ji budeme na záhony rozstřikovat hadicí nebo zavlažovacím systémem. Tím se studená voda poněkud ohřeje a její dopad nebude rostlinám způsobovat takový šok.
Některé druhy zeleniny, jako například brukvovité, pak navíc velmi dobře přijímají vodu, která dopadá na jejich listy. Smáčením listů ještě bonusově dochází k smývání škůdců, kteří mohou na listech pobývat. Naopak plodová zelenina vodu na listech nesnáší, protože by se na rostlinách mohla velmi brzy rozvinout některá z houbových chorob (plíseň šedá či bramborová nebo padlí).
Tip redakce:
Nezalévejte rostliny denně, ale s odstupem třeba dvou – tří dnů. Při takovém způsobu ale dopřejte rostlinám opravdu vydatnou zálivku, která dostatečně provlhčí půdu.
Pokud se náhodou některá z těchto chorob na zelenině objeví, je potřeba zasáhnout biologickou zbraní v podobě účinného postřiku. Biologického proto, abychom takto ošetřenou zeleninu vůbec mohli konzumovat. Tyto prostředky obsahují zinek, mangan a výtažek z juky. Tyto přípravky lze používat po celou vegetační dobu plodin.
Kromě zálivky dopřejeme rostlinám i ochranu před chorobami
Pěstujeme-li cibuli nebo česnek, nemusíme zálivku řešit prakticky vůbec, snad jen v době, kdy je opravdu dlouhodobé sucho. Tato zelenina si na nadbytek vody rozhodně nepotrpí a potěší ji spíše sušší půda.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Zahrádkářská poradna; Fiskars; spolecne-udrzitelne.cz
Publikováno: 28. 8. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
