Podzimní škůdci umí znepříjemnit život nejen rostlinám, ale i živočichům nebo lidem. Přesně takovým představitelem je třeba sametka podzimní, která si na vás počká ve velkém počtu, a pak se na vás vrhne jako na zákusek. Nevěříte? A už jste se někdy v srpnu nebo v září vrátili ze zahrady, sbírání hub nebo z parku ohromně poštípáni v oblasti horního lemu ponožek? Pokud ano, nejspíš jste se stali obětí vášnivého kousnutí nejednoho roztoče z rodu Neotrombicula.
Podzimní škůdci na zahradě dokáží znepříjemnit život
Podzimní škůdci na zahradě
Podzimní škůdci na zahradě dokáží nepříjemně překvapit. Stalo se vám třeba na konci léta a na začátku podzimu, že vám při práci na zahradě z ničeho nic vyskočila okolo kotníků nebo lýtek vyrážka, která nesnesitelně svědila? A nevěděli jste, co se děje? Tak to vás možná napadly larvy sametky podzimní (Neotrombicula autumnalis).
Tento drobounký oranžový roztoč žije nejen na zahradě, ale setkat se s ním můžete také i v parku, při venčení psa nebo také v lese, když půjdete na houby. Sametky se vyskytují především v zanedbaných zahradách, sadech a v parcích. V Česku jich je nejvíce v Praze. V jiných částech republiky naštěstí nejsou zase až tolik rozšířené.
Sametka podzimní je roztoč, jehož larvy žijí paraziticky. Infikují všechny domácí savce, lidi, a dokonce i některé ptáky, kteří hnízdí na zemi. Larvy jsou oranžové nebo červené, mají 6 noh a ve stádiu nymfy dokonce 8. Jsou jen 0,2 mm velké. Dospělá sametka je pak velká asi 1 mm. Během léta sametka klade vajíčka do vlhké půdy, odkud vylíhlé larvy na konci srpna (ale i v září a v době začátku podzimu) šplhají po stéblech trávy, na nichž čekají na svého potenciálního hostitele. Pokud se na něj dostanou, mají tendenci se pohybovat, dokud nenarazí na těsné oblečení nebo třeba na řemínek hodinek. V důsledku toho se potom známky po kousnutí častou soustřeďují okolo lemu ponožek, lýtek, pasu nebo zápěstí. Pozor, neživí se krví, ale tkáněmi. Po několika dnech potom odpadnou a vrací se do půdy, kde se vyvinou v nymfy, a následně se pak stanou dospělými roztoči. Ti se zase živí rostlinami v půdě, čímž se zase stávají postrachem pro všechny zahrádkáře.
Pozor na záměnu se sametkou rudou nebo se sviluškou
Sametka podzimní bývá často zaměňována se sviluškou. Ta je však ještě menší než sametka. Navíc, svilušky jsou rostlinným škůdcem, pro člověka nejsou nebezpečné. Sametka rudá se potom živí drobným hmyzem a jejich vajíčky. Naleznete ji na vyhřátých místech (na kamenech, zídkách nebo dřevě). Ani sametka rudá pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí.
Sametka umí pěkně potrápit, její kousnutí je velmi nepříjemné
Následky kousnutí sametkou podzimní
Kousnutí sametkou po několika hodinách po jejím odpadnutí vyvolává poměrně bouřlivou alergickou reakci, kterou doprovází poměrně nesnesitelný pocit svědění. To způsobují zarudlá místa, která se mohou podobat kousnutí od komárů. Místo je silně zarudlé, kůže je zduřelá, objevit se mohou hnisavá ložiska a časté jsou i stroupky. Stav zhoršuje teplo postele. Příznaky obvykle zmizí spontánně po 10–14 dnech. Naštěstí nepřenáší žádné nemoci.
Co s podzimními škůdci?
Larvy sametky podzimní zlikvidujte mechanicky nebo vystříkáním antiparazitním sprejem. Místa pokousání je zapotřebí až do zhojení pravidelně dezinfikovat, aby nedošlo k infekci. Pokud k ní dojde, neobejdete se bez antibiotik. To samé platí i pro zvíře, které navíc potřebuje i ochranný límec, aby si ránu nerozškrábalo – ostatně na neuvědomělé rozškrábání si dejte pozor i vy.
Vyzkoušet můžete i babské triky
Říká se, že proti pokousání sametkami můžete čtyřnohá zvířata vykoupat v litru vody se lžící octa. U lidí je pak možné pupence natřít bezbarvým lakem, opalovacím olejem nebo je jednoduše zničit horkou sprchou. Mělo by to přinést úlevu.
Lze to díky systému opatření. Pomáhá tomu pravidelné sekání trávníků a také i jejich zalévání. Dále pomáhá odplevelování záhonů a další úpravy zahrad, které omezí vysokou bylinnou vegetaci a umožní průchod zahradou bez dotyků vegetace – tedy bez pokousání. Při skutečně kalamitním výskytu těchto podzimních škůdců, je pak možné použít chemické postřiky. Nepříznivě na sametky působí přípravky na bázi síry, jako třeba Kumulus WG nebo Agrosales-Síra 80. K ošetření by mělo dojít v době jejich výskytu v 7 až 10denních intervalech.
Polední možností, jak se před sametkami ochránit, je omezení pohybu v místech s kalamitním výskytem v období vrcholu jejich výskytu. K tomu obvykle dochází v srpnu. Nezbytné práce na zahradě v té době je vhodné provádět v málo prodyšných oblecích s holínkami, nebo naopak v plavkách – bezprostředně po práci se důkladně umyjte a osprchujte. Prádlo použité při práci nepoužívejte opakovaně, nejprve ho vyperte. Bohužel repelenty jsou na larvy sametek takřka neúčinné.
