Objevili jste na zahradě přehrabanou zeminu, hluboké nory a trus? S největší pravděpodobností vás navštívil nevítaný jezevec. Tito škůdci v zahradě mohou napáchat nepříjemné škody. Poradíme, jak si s ním poradit, aby se mu na vaší zahradě přestalo líbit a již víckrát nepřišel.
Jak si poradit s jezevcem
Škůdci v zahradě
Většina škůdců na zahradě ničí rostliny a následně proto ohrožuje i vaši úrodu. Někteří poškozují celé rostliny a jiní ničí jen jejich části. Existují škůdci v zahradě, kteří mohou vytvářit nory a chodby a při té příležitosti přetvořit vaši zahradu. Jejich trus může být nebezpečný. Jedním z těchto škůdců, kterého byste na vaší zahradě neradi potkali, je jezevec lesní.
Ochrana kmenu stromů proti okusu
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Jezevec lesní
Tito škůdci v zahradě jsou charakterističtí svou úzkou hlavu s podlouhlou tlamou a zavalitým tělem. Tlapy jsou opatřeny pěti silnými drápy, které slouží výborně jako nástroje k hrabání nor. Váží kolem 7 až 15 kg a délka těla i s ocasem je zhruba okolo jednoho metru. Samičky jsou o něco menší než samci. Charakteristická hlava jezevce lesního je téměř celá bílá a přes oči má typické černé pruhy, které směřují k malým uším na horní části hlavy. Srst jezevců je štětinovitá a hrubá – používá se např. na výrobu štětců. Barva převládá žlutošedá, přičemž konce štětin jsou zbarvené do bílé nebo černé. Má velmi dobrý čich a sluch. Obývá především zalesněné a kopcovité krajiny. Nejraději se usazuje na okraji lesů, ale také v parcích či sadech.
Jak si poradit s jezevcem
Jezevec se jako podzemní a noční živočich vyhýbá přímému slunečnímu světlu. Přitom se snaží mít oči neboli světla ve stínu, nebo si je přikrývá tlapami předních běhů. Jezevec se pohybuje na ploše velké 50-60 ha. V tomto prostoru má pěšinky, kterými pravidelně prochází a hledá potravu. Živí se nejčastěji lesními či polními plody, nepohrdne ani žížalami nebo larvami, které jsou pro něj lahůdkou. Některý jezevec se dokáže nasytit za poměrně krátkou dobu, jinému to trvá podstatně déle. Pokud se někde usídlí, vytvoří si brloh, kde se cítí bezpečně.
V bezpečí brlohu dupe, že je slyšet až ven. Pokud se cítí ohrožen, vydrží v něm 2-3 dny. Jezevci milují vodu a v horkých obdobích se koupou i několikrát denně. Často mají k tomu účelu vybraná speciální místa v mělkém vodním toku (tzv. „koupaliště“). Kromě vlastní koupele se jezevec také někdy válí v bahně. Vyhledává i dále od vody místa s pískem nebo prachem, kde se rovněž válí. V době zimního probuzení se někdy válí i ve sněhu. Při rozhrabávání mraveniště se jezevec nechá rozrušenými mravenci postřikovat kyselinou mravenčí, kterou využívá jako insekticid na kožní parazity.
Jak si poradit s jezevcem
Jezevci nedrží tradiční zimní spánek, ale jen zimní odpočinek. Jejich tělesná teplota výrazně neklesá ani se nezpomaluje metabolismus. Před zimou se však musí jezevec obalit tlustou vrstvou podkožního tuku, aby přečkal mrazivé zimní dny ve své noře. Samice se samcem spolu většinou zůstávají po celý život. Mláďata se rodí v únoru a v jednom vrhu bývá 1–5 mláďat. Samice je kojí zhruba 12 týdnů. V půlroce se jezevčí potomci osamostatňují. Dospělosti jezevci pak dosahují kolem 1,5 až 3 roku života.
Jak poznáte, že vás navštívil jezevec?
Jezevec je velmi plachý. Je tzv. ploskochodec. Otisky tlapek jezevců může laik velmi lehce zaměnit s otiskem lišek či psů. Stopa jezevce se vyznačuje obtisknutou stopou pěti prstů téměř v jedné řadě, která je široká okolo 5-6 cm a dlouhá přibližně 5 cm. Dalším znakem, že se na vaší zahradě usadil jezevec, je trus. Ten může být nositelem nebezpečných patogenů a tím může být nebezpečným škůdcem v zahradě pro domácí zvířata nebo člověka. Především se jedná o psinku, vzteklinu, tuberkulózu skotu nebo tasemnice.
Jezevci jsou velmi čistotní a vyhrabávají si většinou nedaleko otvoru nory, malé podlouhlé prohlubně do země, tzv. latríny. Nikdy na trus nesahejte holýma rukama a mějte od něj dostatečný odstup pro možný vdech případných patogenů. Trus obsahuje semínka a je podlouhlý přibližně 8 cm a široký okolo 2 cm.
Jak na jezevce
Protože je jezevec velmi plachý a nemá rád hluk, je dobré na zahradě umístit zvonkohry. Tito škůdci v zahradě nenavštíví tu, kde se pohybuje pes. Jezevec se psů bojí. Pokud zabezpečíte váš kompost, budete pravidelně sbírat napadané ovoce, nebudete nechávat žrádlo jiných domácích zvířat, jako jsou granule apod., volně na zahradě, můžete návštěvě jezevce předejít. Zajistěte také popelnice tak, aby se do nich jezevec nedostal.
Jezevci mají velmi dobrý čich, příliš jim nevoní pach koření, jako je pepř, čili, česnek, kari atd. Koření můžete rozmístit po celé zahradě, kde se jezevec vyskytuje. Pokud umístíte ke vchodu jezevčí nory lidské vlasy, chlupy domácích zvířat a trus jiných zvířat či lidskou moč, odradíte jezevce u vás zůstávat. Další možností je elektrický ohradník, který je podobný ohradníkům užitkových domácích zvířat na pastvinách.
