Kořenová zelenina představuje jednu z nejpěstovanějších skupin plodin v našich zahradách. Kupodivu třeba celer, který je náročnější na živiny a vláhu, je možné považovat téměř za superplodinu se spoustou předností pro lidský organismus. Jeho sklizeň právě vrcholí, a pokud si jej chcete vypěstovat, neváhejte. Důležité rady, aby celer prospíval i u vás na zahradě, naleznete na dalších řádcích.
Kořenová zelenina, zvláště pak celer, nesmí chybět na žádné zeleninové zahrádce (Zdroj: Jaromír Malich)
Celer je vynikající kořenová zelenina, prospěšná pro naše tělo
Celer bulvový patří jako kořenová zelenina k jedněm z nejvíce pěstovaných druhů zeleniny vůbec. Používá se syrový i vařený, pro různé pomazánky, do polévek i omáček. Pro lidský organismus má zásadní účinky, díky obsahu silic podporuje zažívání, vitamin B, draslík, hořčík a vápník zase podporují činnost srdce a zdraví kostí. Díky nižší energetické hodnotě je vhodný také pro redukci váhy.
Konzumní částí je kořenová část – bulva. Ve vhodných podmínkách se bulvy sklízejí v průběhu září, pozdnější sběry neprovádějte déle než do konce října z důvodu možného následného namrznutí rostlin, jejichž bulvy by se pak i ve vhodných skladovacích podmínkách kazily.
Předpěstování vyžaduje pevné nervy
Celer, na rozdíl od jiné kořenové zeleniny, jako je mrkev či petržel, vyžaduje pečlivé předpěstování, jelikož jde o rostlinu s velice dlouhou vegetační dobou. Výsevy provádějte již od druhé poloviny ledna do sadbovačů, teplota prostředí by neměla klesnout pod 20 °C. Po zhruba 4 týdnech se objevují první pravé lístky. Mladé rostlinky s dvojicí pravých lístku přepikýrujte do větších nádob, kde postupně zesílí.
V květnu, tedy až po zmrzlých mužích, se dostatečně vyvinuté sazenice vysazují na záhony. Vzhledem k tomu, že celer je zeleninou první trati, je nutné, aby záhon pro jeho pěstování byl vyhnojen v množství alespoň 5 kg/ m² a půda byla zjara řádně nakypřena. Vysazujte na úrodné půdy s dostatkem slunečního svitu, spon by měl být o rozměrech 30×30 cm. Pozor na chladné počasí při výsadbách, to pak celer často žene do květu, bulvy pak bývají nahořklé a nedají se konzumovat.
Během vegetace pravidelně zalévejte a opatrně kypřete půdu mezi rostlinami – ale ne až k bulvám, aby nedošlo k poškození kořenů. Důležité je pravidelné odstraňování plevelů, které odčerpávají rostlinám živiny z půdy. Ve vegetační době je vhodné i přihnojit rozleželým kompostem, který se rozhodí mezi rostliny a v rámci kypření se opatrně zapraví do půdy.
Takto ne! Při sklizni ponechejte alespoň kousek kořenů, jinak se bulvy na skládce mohou zkazit
Při deštivém rázu počasí nebo za nevhodně zvolené zálivce, která se aplikuje výhradně na listy, je běžný výskyt septoriózy celeru, která se projevuje hnědavými skvrnami na listech. Odumírající nať má za následek i snížení výnosu a kvality bulev. Nejlepší ochranou je prevence, vhodná zálivka a střídání stanoviště.
Sklizeň a uskladnění úrody
Kořenová zelenina vydrží na skládce až do jara jen v tom případě, že je použita správná technika. U celeru využijte na vyjmutí z půdy rycí vidle, bulvy očistěte, boční listy otrhejte a ponechejte pouze srdéčko mladých listů. Zakraťte i kořeny, ale ne úplně, délka do 5 cm bude stačit. Uskladněte je v nádobách zaplněných pískem ve studeném a vlhčím sklepě, kde písek natáhne vlhkost a bulvy tak během zimy nebudou měknout.
