Označení královny květin patří po zásluze růžím. Miloval je i velký dramatik William Shakespeare a jsou věčnou inspirací také pro další umělce. Jejich půvab je tak univerzální, že jim sluší venkovská zahrádka stejně jako zámecký park.
Za královny květin považovali růže už lidé v pravěku a někdy se o nich hovoří dokonce jako o nejstarší kulturní rostlině. Podle fosilních důkazů existují na zemi neuvěřitelných 35 milionů let a asi před 5 000 lety je začali pěstovat a šlechtit ve svých zahradách Číňané. Obdivovatelkou růží byla také proslulá královna Kleopatra, v jejímž paláci byly všechny fontány naplněny růžovou vodou a královnin pokoj býval po kotníky zasypán okvětními lístky růží.
Naše náklonnost k těmto královnám květin se po staletí nezměnila a najdeme je všude kolem nás. Růže je původní rostlinou na severní polokouli a její divoké odrůdy rostou od severu Evropy až po mírný subtropický pás Eurasie. Některé z nich se ovšem asimilovaly i v horách tropického pásma, například v Mexiku nebo na Filipínách.
Péče o růže po zimě
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
V krajině se růže usídlují na světlých místech na okrajích lesů, na mezích nebo na písečných pobřežních dunách. Na světě existuje téměř 200 druhů původních růží rostoucích volně v přírodě, u nás v Česku máme 13 původních druhů, včetně asi nejznámější růže šípkové. Ale mnohem více je těch vyšlechtěných, které zdobí naše zahrádky a městské i zámecké parky. Je jich tolik, že laik se v nich jen těžko orientuje. Naštěstí lze královny květin rozdělit do několika skupin, což nám pomůže se v nich lépe vyznat.
Velké, malé, pnoucí i plazivé, takové jsou královny květin
Naše královny květin můžeme mít v různých odrůdách. Nejpočetnější skupinu představují velkokvěté odrůdy, někdy také označované jako čajové. Jejich keříky dorůstají do výšky kolem 90 cm a výhony mají zakončeny velkými květy. Právě s nimi se setkáváme nejčastěji v květinářstvích a na zahrádkách patří k druhům, které potřebují před létem pravidelný prořez. Vyjímají se pěkně na samostatných záhonech obklopených trávníkem, aby vynikly velikost a barva jejich květů.
Kdo touží po odrůdách dlouho a bohatě kvetoucích, vybere si některou z mnohokvětých růží. To zastupují buď polyantky se záplavou drobných a něžných kvítků, nebo floribundy, které jsou kříženci s velkokvětými růžemi, takže jejich květy jsou větší a mají také jiné odstíny. Tyto druhy se hodí i do kompozic s jinými květinami a velmi často je najdeme třeba v předzahrádkách venkovských stavení, protože byly oblíbenými květinami našich babiček a prababiček.
Nenáročné, a přesto okouzlující, jsou pnoucí růže, které podepřené konstrukcí dorůstají až do výšky 8 metrů. Pěstovat je můžeme prakticky kdekoliv, takže oživí i zdánlivě nepoužitelný a zapadlý kout zahrady. Podobně vděčné jsou velké keřové odrůdy, které jsou navíc i hodně odolné vůči mrazu a nepotřebují pravidelný prořez.
Velmi rychle se rozrůstají plazivé růže používané k pokrytí větších ploch a také ke zpevnění půdy. Ani ony nepotřebují žádnou zvláštní péči, takže se hodí na hůře přístupná místa. Ve skalkách můžeme pěstovat některou z miniaturních růží. Ty jsou vhodné i do bytů a na balkony či terasy. Jsou ale velmi citlivé na chlad, takže vyžadují na zimu přestěhovat dovnitř.
Hrstka zajímavostí o růžích:
Samostatnou skupinu růží tvoří tzv. staré zahradní růže, kterých už je velmi málo, a jsou v podstatě vzácné. Patří mezi ně všechny kultivary vyšlechtěné před prvními velkokvětými druhy. Tvoří keřík a kvetou jen jednou do roka. Jejich krásné plné květy mají většinou růžové odstíny a nádherně voní.
Naše královny květin jsou oblíbenou květinou v květomluvě, kde mají díky druhové pestrosti mnoho významů. Ty červené vyjadřují lásku a vášeň, žluté zase přátelství. Bílé květy jsou symbolem čistoty a růžové projevují obdiv a vděk. Důležitý je i počet květů v kytici: dvě růže znamenají hlubokou lásku, tři za nás poví ono vytoužené „Miluji tě“ a devět symbolizuje věčnou lásku.
Nejstarším žijícím růžovým keřem na naší planetě je údajně Tisíciletá růže rostoucí v německém Hildesheimu. Tento exemplář šípkové růže zdobí zdejší katedrálu prý už od dob jejího založení v 9. století.
Milovníci růží a květin vůbec by neměly vynechat návštěvu některého z rozárií, tedy zahrad, v nichž rostu stovky druhů královny květin. Doporučit můžeme třeba rozárium v botanických zahradách v Olomouci a v Praze, krásná je také Růžová zahrada nedaleko zámku Konopiště. Během „růžové“ sezóny stojí za návštěvu i pražský Petřín se svým proslulým Růžovým sadem.
Během dlouhých staletí, kdy nás růže doprovázejí, byly a jsou využívány nejen v kosmetice, ale také v léčitelství a v některých asijských kuchyních dokonce jako vonné přísady do pokrmů.
