Možnosti parkování v dnešní době, kdy na domácnost připadají minimálně dvě auta, patří při zařizování domu k nejdůležitějším otázkám. Pokud chcete mít své auto uložené v bezpečí za plotem, přečtěte si, jak elegantně realizovat příjezdové cesty a parkovací místa na pozemku.
Fakt, na který je třeba myslet při realizaci každé cesty nebo parkovacího místa je ten, že toto místo bude využíváno každodenně a bude tak pod velkou zátěží. Tomu je nutné přizpůsob podloží.
Pakliže se jedná o zpevněnou plochu, je nutné ji kvalitně vydrenážovat, aby nám měla kam odtékat voda, také je nutné vrstvu štěrku dostatečně zhutnit pomocí hutnících strojů, protože ručně to jistojistě nezvládnete. Dále už je jen a pouze na vás, zda se spokojíte se štěrkem nebo budete chtít položit i dlažbu.
Obdobný postup práce a hutnění je nezbytné aplikovat také u pojezdových cest, po kterých se budete autem pohybovat. V neposlední řadě je také nutné mít zpevněné i okraje, jinak se nám štěrk postupně sveze do málo zhutněných míst a zpevněná plocha se začne propadat.
Na pojezdové cesty nebo stání je možné použít různé druhy štěrku, drtí, kamenu nebo betonu. Asi nejméně nákladné řešení je štěrková cesta nebo stání. V takovém případě stačí pouze vykopat vrstvu země a místo ní navézt štěrk. Na štěrk je dále vhodné navézt ještě vrstvu jemné drti, optimálně z místního lomu. Drť se postupně zpevní a zamezí podhrabování kol u auta, které v případě použití pouze štěrku hrozí. Jestliže máte navíc v blízkém okolí lom, je toto řešení optimální i pro případné vyspravení cesty, kdy budete mít k dispozici stále stejný materiál.
Nákladnější řešení oproti štěrku ale lépe oku lahodící je použití zámkové dlažby, žulových kostek nebo betonových tvárnic. Ty mohou mít mnoho různých vzorů, barev nebo imitací od kamene až po dřevo.
Problémy zatravňovacích dlaždic
Jestliže patříte mezi ty, kteří by rádi parkovali auto na pozemku, ale nechcete pozemek dělit jakýmkoliv typem viditelné cesty, můžete použít zatravňovací dlaždice. Zatravňovacích dlaždic se vyrábí několik typů, nejzákladnější dělení je na plastové a betonové, dále pak na ty, které jsou poměrně vidět, a na ty, které bez bližšího prozkoumání nejsou viditelné.
Jediný zásadní problém je ten, že v letních měsících se vám může stát, že trávník v těchto místech bude mnohem rychleji vysychat a tím dojde i k nechtěnému přiznání cesty. Je to dáno jednak použitým materiálem (beton), jednak mnohdy nutným oddrenážováním, štěrkovým podsypem nebo tím, že trávník není správně zapojený (ani nemůže být, vzhledem k tvaru dlaždic), a tak dochází na okrajích k rychlejšímu odpařování vody.
Parkovací stání je vždy dobré mít polokryté nebo minimálně dostatečně větrané. Dále je lepší mít stání na pozemku nebo při jeho hranici. Případným vandalům nebo zlodějům pak není po chuti navíc vstupovat kvůli vykradení auta na pozemek. Určitě je pro zloděje více atraktivní, když stojí vaše auto někde mimo dosah světla lampy a u silnice než na stání u vás na pozemku. Navíc ani pojišťovny se pak tolik nebrání v případě uznání plnění.
Navíc je možné stání rozšířit i o část, kde bude možné posedět v suchu s přáteli. Takové řešení vám pak výrazně sníží finanční náklady i čas potřebný ke stavbě.
Dalším optimálním řešením je pod stání instalovat jímku na dešťovou vodu. Ušetříte tím tak místo na zahradě a dále také náklady na výkopy a jiné realizační práce, které vás při stavbě stání stejně čekají. Dále lze ke stání přistavět také zahradní domek nebo přístřešek na dřevo. Určitě se vždy snažte využít místo i dalším způsobem, ušetříte tím kromě financí také čas a nebudete mít na pozemku více samostatných staveb.
Publikováno: 12. 7. 2021, Autor: | autor: Jan Vrbata
