Okrasná zahrada

Tvary jehličnanů, které těžký sníh obyčejně rozvalí nebo dokonce rozláme, svazujeme, nebo pokud jsou úzké, navlékneme na ně síť – rukávec, ve kterém jsme si vloni přinesli vánoční stromeček. Některým skalničkám, jako je Lewisia, škodí v zimě přílišné vlhko, proto je na zimu přikryjeme stříškou ze skla nebo plastu. Pokud zimujeme muškáty či fuchsie, lze již v tomto období rostliny mírně sestřihnout – odstranit nejměkčí, koncové části výhonů, na kterých se nejčastěji drží mšice. Radikálnější sestřih ale necháme na předjarní období. Okrasné trávy na podzim nestříháme, můžeme je svázat motouzem. Suché stonky s listy chrání rostlinu před poškozením mrazy. Ojíněné suché laty trav jsou ozdobou zimní zahrady

Ovocná zahrada

Dokončujeme ošetřování stromů a keřů po končícím vegetačním období. Je třeba odstranit zejména rostlinné zbytky (odumřelé orgány stromů a keřů), jako jsou opadané zahnívající plody a listy. Vhodné je také odstranit či odborně zakrátit zlomené a poškozené větve, rány po odstraněných větvích takto vzniklé a šetřit latexem nebo vhodným balzámem.

Před zimou je také vhodné u mladých výsadeb stromů i keřů nahrnout ke kmínkům půdu nebo přihodit kompost. Omezíme tak vysychání půdy a případné poškození silnějšími mrazy. Půdu nahrnujeme i k trsům jahodníku. Hrabeme listí, pokud se mu ze stromů nechce, můžeme mu pomoct postřikem 5% síranu amonného. Lépe pak padá a rychleji se rozkládá.  Listí ořešáku můžeme uklidit i rotační sekačkou. Podrcené listy se budou v kompostu lépe rozkládat.

Zeleninová zahrada

Sklizenou zeleninu pečlivě vytřídíme, ke skladování vybíráme vysoce kvalitní kusy, poškozené, napadené chorobami nebo škůdci vyřadíme.  Skladovací prostory důkladně vyčistíme a vydezinfikujeme. Zajistíme dostatečné větrání a teplotu do 7 °C. Při vyšších teplotách uložená zelenina ztrácí jakost rašením. Netkanou textilií překryjeme špenát, polníček a petrželku, abychom je ochránili před mrazem a mohli po celou zimu sklízet.

Z prázdných záhonů odstraníme plevele a posklizňové zbytky. Záhony zryjeme. Kvalitu půdy zlepšujeme přidáním hnojiv, kompostu, rašeliny nebo hnoje. Do lehké a písčité půdy přidáváme humózní organickou hmotu a těžkou zeminu, těžké půdy vylepšujeme přidáním rašeliny, písku nebo popela ze dřeva. Ke snížení kyselé půdní reakce vápníme půdu. Vápníme zpravidla 1× za tři roky, nikdy současně se zapravováním chlévského hnoje. Vápnění je vhodné pro většinu listové a kořenové zeleniny, nevápníme záhony pro pěstování brambor, celeru, hrachu, rajčat a kukuřice.

Zdroj informací: časopis Zahrádkář