Pokud se nám rozšíří plevel v zahradě, měli bychom co nejrychleji zakročit, protože některé druhy jsou skutečně rozpínavé a invazivní. To znamená, že nám v krátké době mohou zcela zamořit záhony a celou zahradu. Mezi takové neúnavné a nevítané plevele patří traviny z čeledi lipnicovitých, kterým říkáme bér.
Tento plevel v zahradě pochází pravděpodobně ze Středomoří. V České republice můžeme potkat 6 druhů z rodu bér (Setaria). Jednoletá pozdně jarní tráva patří mezi ty plevele, které nejsou v zahradě příliš vítané. Mají totiž schopnost se přemnožit natolik, že zcela zaplevelí záhony s plodinami. Běžně rostou na polích, zahradách, úhorech, ve vinicích, na holých místech v trávnících, rumištích a dalších lokalitách.
Jsou to trsnaté nebo výběžkaté byliny, některé druhy také s oddenky nebo poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 10 cm, ale obzvláště vytrvalí jedinci narostou i do výšky 60 cm.
Bér se rozmnožuje pouze semeny, avšak jedna rostlina vytvoří až přes 1000 obilek, proto představuje silně invazivní plevel v zahradě, který je nutno minimálně regulovat. Je pozdně jarní rostlinou, jejíž semena začínají klíčit až při vyšší teplotě půdy. Semenáčky pak velmi rychle vyrůstají a kvetou od července do září, s příchodem zimy rostliny usychají.
Zapleveluje nejčastěji jednoleté širokořádkové plodiny, kterým odnímá svým svazčitým kořenovým systémem vláhu a potřebné živiny. Zvláště v okopaninách a při pěstování zeleniny vytváří mohutné rostliny, v obilovinách a později na strništích bývá o poznání nižší. Vytržené rostliny mohou snadno opětovně zakořenit novými kořínky z kolínek stébla.
Plevel v zahradě: Bér sivý
Od ostatních našich plevelů v zahradě z rodu bér se liší bér sivý (Setaria pumila, Setaria glauca) charakteristicky rezavými štětinami v květenství a velkými klásky vyrůstajícími z vřetene jednotlivě. Roste na úrodnějších, spíše sušších a alkalických půdách. Mimo ornou půdu zapleveluje často vinohrady.
V české květeně se jedná převážně o polní plevel. Ve středověku byl nárazově pěstován jako náhrada pšenice. V současnosti se jedná o polní plevel. V jižní Evropě však byly zjištěny genotypy, které jsou rezistentní vůči současným herbicidům, takže by mohly představovat pro zemědělce problém a z běžného plevele by se mohl stát plevel agresivní.
Ze začátku, než bér zelený (Setaria viridis) nasadí chlupatý klas, je těžké jej v trávníku rozeznat mezi ostatními listy. Bér zelený je pozdně jarní plevel. Nejčastěji se s ním setkáváme na polích, kde je zanášen špatně čištěným osivem nebo zapleveleným kompostem. Rozšířen je rovněž na železnici, kde roste díky přepravovaným zemědělským plodinám a produktům. Na našem území se vyskytuje roztroušeně, místy až hojně, proto je i tento druh považován za agresivní plevel na zahradě.
Některé jednoděložné druhy se považují za nežádoucí plevelné trávy. Plevel v zahradě, zejména některé trávy, je jedním z významných stresových faktorů, které zejména u sportovních trávníků způsobují sníženou schopnost zátěže. Nadměrnou přítomností nežádoucích trav v trávníku dochází ke změně původního složení, omezené regeneraci a konečně ke snížení estetického vnímání. Ohrožené jsou zejména méně hnojené a starší trávníky sousedící s neudržovanými plochami luk, kde tyto plevele tvoří semena.
Při boji s bérem je důležité zasáhnout dřív, než dozrají klásky plné semen, protože uzrálých semen je obrovské množství. Jako účinný herbicid se jeví Agil, selektivní herbicid k hubení jednoletých plevelů v zeleninových záhonech, jahodnících, v sadech a v lesních kulturách. Účinnou látkou je propachizafop. Agil je koncentrát k přípravě postřiku.
Odměřené množství přípravku vlijte za stálého míchání do nádrže aplikačního zařízení naplněné do poloviny vodou a doplňte na stanovený objem. Přípravek je toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky, proto je nutné zachovat při likvidaci bérů poblíž vodních ploch dostatečné bezpečností předpisy.
