Na našich zahradách právě teď dominují podzimní trvalky. Chryzantémy, astry nebo jiřiny, A také vřes, který touto dobou nakvétá drobnými, téměř neznatelnými kvítky.
Vřes obecný (Calluna vulgaris) je stálezelený keřík, který je rozšířený v mnoha zemích Evropy a Asie. Patří mezi oblíbené podzimní trvalky. Kvete od srpna do listopadu růžovými, žlutými nebo bílými drobnými kvítky. Vřes má mnoho kultivarů, které se odlišují velikostí, tvarem listů, barvou a velikostí květů, ale také dobou kvetení.
Vřesům se jako podzimním trvalkám nejlépe daří ve vlhkých a kyselejších půdách na slunném nebo polostinném místě, v přírodě rostou v borových či vyschlých rašeliništích na půdě propustné a výživné s pH 5,5 až 6. Pokud chceme vřesům dopřát opravdu kvalitní substrát, můžeme koupit buď přímo namíchaný pro vřesy a další příbuzné podzimní trvalky, nebo si vyrobit vlastní – zeminu bez obsahu vápna promísenou s rašelinou a pískem. Nejideálnější zeminou je taková, která v sobě hostila žampiony nebo jiné podhoubí. Když nemáme houbový substrát, musíme si vypomoci přihnojením chlévskou mrvou či průmyslovými hnojivy.
V zimě je lepší zakrývat mladší rostliny chvojím, netkanou textilií nebo mulčovací kůrou, ačkoliv se garantuje mrazuvzdornost rostlin do -23 °C. Aby nám vřes každý rok pěkně kvetl, je potřeba ho vždy po odkvětu ostříhat. Na podzim zkrátíme asi o jednu třetinu a jednou za 3-4 roky rostlinkám dopřáváme zmlazovací řez.
Vhodné je stanoviště poblíž rododendronů, azalek a jehličnanů. Jako hnojivo použijeme přípravek pro rododendrony, který nesmí obsahovat vápník. Vřes snese raději sucho než přemokření, a tak zaléváme méně často. Tyto podzimní trvalky lze množit řízkováním nebo semeny.
Vřes musíme vysadit tak, abychom jej nemuseli brzy přesazovat, změnu stanoviště totiž nemá rád. Vřes a ostatní podzimní trvalky společně tvoří zajímavé a barevné kompozice, proto si na podzim, kdy všechny letničky již odkvetly, dopřejeme tuto nádheru nejen na záhonech, ale i v truhlících na balkóně nebo na terase.
Do záhonu vysazujeme více kusů rostlin ve skupinách s odstupem 25 – 50 centimetrů, protože vřesy jako solitérní rostliny nevypadají příliš reprezentativně, zvlášť dokud jsou mladé a nerozvětvené. Do truhlíků a květináčů se pro tyto podzimní trvalky používá směs rašeliny a klasické zahradní zeminy v poměru 2 : 1. Pokud přidáme ještě kůru, zamezíme vysychání vřesu. Na dno pěstebních nádob vložíme kvalitní drenáž, aby mohla odtékat voda.
Vřesy i podzimní trvalky můžeme použít pro dekoraci buď jako živé rostliny nebo jako sušené květy. Vřes má tu vynikající vlastnost, že sušením jeho květy neopadávají, a právě proto se velmi hodí i do suchých vazeb.
Škůdci podzimních trvalek
Vřesy mohou být velmi často napadeny skupinou půdních hub způsobujících padání mladých rostlin (Pythium ultimum, P. splendens, Fusarium avenaceum, F. culmorum). K infekci rostlin dochází hlavně při velkém kolísání teploty a vysoké vlhkosti substrátu, což je pro nárůst hub ideální klima. Nemocné rostliny je potřeba odstraňovat. Zdravé rostliny ošetříme přípravkem Polyversum nebo Previcur Energy. Nejčastější chorobou, která tyto barevné podzimní trvalky zasahuje, je padání mladých rostlin, která se projevuje černáním rostlin a hnilobou kořenů.
