Škodlivé rostliny na zahradě ohrožují pěstované rostliny, snižují úrodu, škodí nejen v zahradách, ale i na polích. Jen u nás pěstitele trápí více než 200 druhů rostlin. Víte, který z nich je v současnosti jedním z nejvýznamnějších plevelných dominant našeho státu? Prozradíme vám to.
Škodlivé rostliny na zahradě brání v růstu pěstovaným rostlinám (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Škodlivé rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae)
Škodlivé rostliny z čeledi hvězdnicovitých jsou: rmen rolní, heřmánek terčovitý, heřmánek pravý a heřmánkovec nevonný. Nejvýznamnějším zástupcem této skupiny je přitom heřmánkovec nevonný. V posledních několika desítkách let množství plevelení heřmánkem pravého a rmenem nevonného dost podstatně kleslo. Nicméně i tak stále představují významně se vyskytující plevel, který se negativně podepisuje na produkci pěstovaných rostlin. Zaplevelení obdělávaného pole heřmánkem může způsobit ztráty až přibližně 25 %.
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)
Heřmánek pravý je jednou z nejznámějších bylin, která byla dlouho považována za jeden z nejtypičtějších plevelů nejen v českém zemědělství. Je to jednoletá jarní rostlina, která špatně přezimuje. Je obtížně hubitelná a objevuje se i v okopaninách a domácích zahradách. Roste poměrně bujně, dosahuje výšky 30–40 cm a má holé, strmě vzpřímené, silně větvené lodyhy, pokryté zpeřenými listy se zploštělými zúženými částmi.
V období od května do srpna vytváří tento plevel poměrně velké květinové koše, složené z konvexního hroznu žlutých trubkovitých květů, obklopených jedním chomáčem bílých, dlouhých a tenkých ligulátních květů. Květy heřmánku obecného mají charakteristickou silnou vůni a vypínají se nad úroveň listů na dlouhých stopkách. Popisovaný druh má rád hlinitou, úrodnou půdu s mírně kyselou reakcí a vysokým obsahem dusíku, na takových místech roste nejbujněji. Zajímavé je, že přibližně 25 % heřmánkových nažek zůstává životaschopných po průchodu trávicím systémem skotu. Chcete-li se ho účinně zbavit a chránit plodiny před konkurencí nenasytných plevelů, použijte širokospektrální herbicid.
Heřmánek pravý je sice léčivou bylinou, avšak na poli a na záhonech je plevelem
Heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum)
I heřmánkovec je jednoletý druh, který se svým vzhledem velmi podobá heřmánku. Na rozdíl od něj však nevoní a nemá léčivé vlastnosti. Také na rozdíl od heřmánku nemá vyklenuté a duté květní lůžko. Heřmánkovec je také oproti heřmánku více robustní. Kvete od června až do pozdního podzimu (listopad). Jeho rozmnožení je spojováno se zhoršením půdních vlastností, tj. ztrátou půdní struktury, snížením vzdušné kapacity, vzrůstem podílu kapilárních pórů, a tím dlouhodobější vlhkosti půdního profilu. Souviset také může se zvýšenou koncentrací solí v půdním roztoku, což je mj. ovlivňováno minimalizačními postupy ve zpracování půdy.
Náprava tohoto stavu spočívá v provzdušnění půd, vápnění a zařazení víceletých pícnin v osevním postupu. Rozvoj heřmánkovce je evidentně podporován opakovaným pěstováním ozimů. Vchází totiž nejvíce v září až listopadu, a potom v březnu až dubnu. Má mohutný vzrůst a silně konkuruje plodinám. Nažky se tvoří a dozrávají od léta až do konce vegetačního období. Mají velmi nepravidelnou primární dormaci, v půdě vydrží životaschopné 5 a více let, klíčí z povrchu půdy až z hloubky 2 cm. Heřmánkovec odolává některým běžným herbicidům.
Oku lahodící heřmánek a heřmánkovec mohou však mít katastrofální dopad na kulturní rostliny. Přes svůj jemný vzhled jsou nebezpečným plevelem zejména pro naše plodiny rostoucí na slabších půdách. Tyto škodlivé rostliny rostou a vyvíjí se velmi rychle a absorbují tak velké množství vody a živin z půdy, které nemusejí být dostupné pro rostliny, o které pečujeme. Rychle rostoucí výhonky heřmánku a heřmánkovce brání přístupu světla k čerstvě klíčícím semenáčkům jiných rostlin a brání tak jejich vývoji.
Jak s nimi bojovat?
Potírání heřmánku a heřmánkovce je nutné, pokud tedy chcete, aby výnosy plodin byly uspokojivé. Důležitou roli při snižování výskytu plevele samozřejmě hraje prevence. Jedná se mimo jiné o ničení mladých sazenic jarním bráněním a podzimním trháním. Dospělé rostliny by měly být odstraněny, dokud nevykvetou a nezasejí semeno. Mimo to je také nutné ničit plevel rostoucí na pustinách, příkopech, ladem ležících polích a dalších místech přilehlých k poli. V pustinách lze rostliny posekat nebo odstranit pomocí herbicidu obsahujícího glyfosát.
Nejšetrnější prevencí proti plevelu je jeho pečlivé pravidelné odstraňování
Na zemědělských polích je však třeba uplatňovat zásadu vyváženého hnojení, udržovat vhodné pH půdy a používat osivový materiál bez semen plevelů. Pokud preventivní opatření nepřinesou očekávaný výsledek, je nutné použít chemické přípravky na ochranu rostlin. Tento plevel je citlivý na většinu účinných látek obsažených v herbicidních přípravcích.
Zdroj informací: agromanual.cz; ciechagro.pl; poradnikogrodniczy.pl
