Někdo ji sází a pěstuje, jiný neví, jak by se jí zbavil. Víte, co dělat, když je tráva jako plevel?
Tráva jako plevel, i tak je možné definovat chrastici rákosovitou. Tato rostlina patří do čeledi lipnicovitých a jde o invazivní vytrvalou rostlinu, která dorůstá výšky 50 až 200 cm. Také byste měli vědět, že roste skoro v celé Evropě.
Tráva jako plevel může být komplikovaně řešitelný problém (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pěstuje se jako krmivo (i když ne zrovna moc kvalitní) a vysazuje se i na zahradě, kde může sloužit k vyčištění šedé odpadní vody nebo se používá k zpevnění rybníků, potoků a jezírek v zahradě. Jenže je to tak trochu hra s ohněm, protože se velmi rychle může stát, že se tato tráva promění v zarputilý a těžko likvidovatelný plevel.
Tráva jako plevel
Tráva jako plevel nepředstavuje nic moc dobrého. Popravdě je to vlastně docela problém, protože takové trávy nejenže kazí celkový vzhled dané plochy na zahradě, ale navíc okolním rostlinám konkurují a jsou schopny je vytlačit ze svého okolí. Zničit tak mohou nejen trávník, ale i jiné rostliny ve své blízkosti. A přesně takto funguje třeba chrastice rákosovitá.
Chrastice rákosovitá – co je vlastně zač?
Chrastice rákosovitá čili také lesknice, latinsky Phalaroides arundinacea, je známá v angličtině jako reed canary grass. Je to tráva, jejíž stébla jsou přímá a hladká. Pochvy listů jsou také hladké s dlouze čárkovitě děleným jazýčky. Květenstvím je načervenalá lata. Plodem jsou obilky. Kvete v červnu a červenci (někdy až do srpna) – vše se odvíjí od klimatických podmínek a geografického výskytu. Květy tvoří až druhý rok po vyklíčení.
Stonky ukončené latou tvoří jen 15 % z celkového počtu stonků na jednotku plochy. Růst chrastice je velmi rychlý. Je odolná vůči chladu, má mohutný kořenový systém. Šíří se nejen prostřednictvím semen, ale i pomocí plazivých oddenků. Chrastice preferuje mokré, humózní, občas zaplavované půdy s pH 5. Roste hodně kolem tekoucích vod, kde je dostatek kyslíku, a snáší i občasné záplavy. Jarní záplavy podporují produkci biomasy přísunem živin, naproti tomu letní záplavy mohou porost mechanicky poškodit. V Evropě se pěstuje od 18. století. V České republice je její expanzní šíření častým problémem. Způsobuje ho nedostatečné kosení luk a pastvin osídlených chrasticí.
Chrastice rákosovitá je volně rozšířená a mnohde se také pěstuje
Kdy je tráva jako plevel
Než se ale rozhodnete pro pěstování chrastice rákosovité, měli byste vědět, že když chrastice oblast úspěšně osídlí a z místa vytlačí původní druhy, začne být její odstranění problematické. Je sice pravda, že existují nějaké záznamy o tom, jak se ji několikrát podařilo odstranit, jde však o výjimečné případy. Bohužel, často pokus o zamezení jejího šíření začne až ve chvíli, když už je pozdě a je napácháno mnoho škod. Na začátku jejího kolonizačního procesu může být přece jen fyzické odstranění jednoduchým a účinným řešením.
Likvidace porostů chrastice rákosovité
Jednou z možností je vypalování
Chcete se zbavit chrastice? Jednou z možností je její vypálení. Oheň totiž způsobí zničení biomasy, zničí semena ležící na půdě a sníží množství dostupného dusíku. Řízené vypalování může být účinné, protože ničí porosty chrastice a umožňuje růst druhům, které jsou na oheň adaptované. Wisconsin Reed Canary Grass Management Working Group (čili WRGC) doporučuje vypalování chrastice pozdě na jaře. Nevýhodou vypalování je bohužel ohrožení dalších rostlin, které rostou brzy na jaře. Proces je nutné opakovat každý rok po dobu 5–6 let.
Další možností, jak se zbavit chrastice, je její sečení
Sečení chrastice, když ho spojíte se sklizní, redukuje především výšku rostliny a vy se tak můžete zbavit její biomasy (třeba spálením). V případě, že chrastici posečete před dozráním semen, omezíte tím sezónní přísun nových semen do semenné banky. Při odstranění stonků, listů, květů, dojde k odhalení půdy světlu, čímž umožníte růst dalších druhů.
Efektivní je i chemická likvidace
Výzkumy a experimenty prokázaly, že orání, zakrytí textilní nebo plastovou fólií, nebo úprava hydrologie, nejsou pro její likvidaci těmi nejlepšími způsoby. Je to proto, že jsou spojené s celou řadou rizik a nevýhod. Orání dokonce může v konečném výsledku rostlinu ještě více rozšířit. Herbicidy jsou proto momentálně tou nejpoužívanější metodou likvidace, a to i přes potenciálně škodlivé účinky na životní prostředí. Jejich výhodou je i možná aplikace na velké území nebo na jednotlivé trsy.
Nejvhodnější dobou pro použití je brzké jaro, kdy chrastice už roste, ale okolní druhy ještě ne. Aplikace herbicidu by přitom měla proběhnout opakovaně několik let za sebou. Důležité také je, abyste vzniklou biomasu odklidili nebo spálili. Následně je vhodné na pozemek vysít původní druhy rostlin.
Když se rozšíří, její odstranění pak již není jednoduché
Výsev nebo vysazení jiných druhů
Protože je chrastice citlivá na konkurenci o světlo během klíčení, jeví se jako účinné řešení vysetí semen původních konkurentů (a to především Lolium multiflorum, Bidens sp., Elymus canadensis, Polygonum amphibium, Carex, Scirpus), ti ji mohou vytlačit. Další možností, jak se jí zbavit, je také vysazování stromů nebo keřů. Velmi dobře se osvědčila třeba vrba.
Spásání porostů chrastice rákosovité
Je sice pravda, že chrastice není zrovna tím nejlepším krmivem, ale mnohde se právě proto pěstuje. Tam, kde chrastici nechcete, je spásání jednou z možností, jak nad ní můžete získat kontrolu. Nejvhodnější doba k pastvě je přitom bezprostředně po vypálení porostu chrastice, protože mladé výhonky jsou pro hospodářská zvířata nejchutnější. Pozor, musíte ale přitom počítat s rizikem, že u toho dojde také k podupání dalších druhů rostlin. V konečném výsledku se ukazuje, že nejúčinnější je kombinace hned několika postupů.
Zdroj informací: Bakalářská práce Jihočeská univerzita České Budějovice, Kristýna Svačinová, toxicology.cz, agrostics.cz
