Kalendárum pro nedočkavé zahradníky – co pro nás připravila lednová zahrada?
Zahrada odpočívá. Vnímejte její rytmus a vydechněte si také. Leden je měsícem, kdy na zahradě téměř nic nemusíte. Prokrastinace není pro zahrádkáře v lednu „nehezkým“ slovem, je nutností pro nasbírání sil na blížící se sezónu.
Pokud nemrzne, lze zmlazovat některé druhy dobře regenerujících dřevin, jako jsou svídy nebo tavolníky. Neřežeme choulostivé dřeviny, jako jsou třešně včetně sakur nebo břízy. Zvážíme nutnost řezu javorů. Při sušším průběhu zimy a v bezmrazých dnech zaléváme stálezelené keře a stálezelené trvalky (např. Rhododendron, Pachysandra, Heuchera, Ophiopogon nebo zimovzdorné bramboříky).
Je čas pro výsevy skalniček a trvalek, které pro vzcházení vyžadují několik týdnů chladu. Výsevy lze umístit venku do pařeniště nebo pod nějaký kryt, a pokud je sníh, tak klidně výsevní misky přihrnout sněhem. Výsev z kraje roku platí i pro druhy letniček, které mají velmi dlouhou vegetační dobu. Jsou to především hlíznaté begónie, pelargónie, dračíky nebo lobelky. Jen tak vypěstujeme rostliny, které pokvetou koncem dubna.
Celou řadu keřů jako např. zlatice, meruzalky, tamaryšky, tavolníky či pámelník si můžeme lehce vypěstovat z dřevitých řízků, které odebíráme v lednu. Jsou to především druhy, které na jaře velmi brzo raší. Z rostlin řežeme silné, vyzrálé letorosty, které rozdělíme na jednotlivé řízky s 3–4 pupeny. Vrcholovou nevyzrálou část vyřadíme.
Ovocná zahrada
Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin – důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem.
Za vhodného počasí je důležité odstranit nesklizené zahnívající plody, případně opadané listy. Pokud se neodstraní včas, mumifikují na větvích, ke kterým přischnou a způsobují tak jednak léze a nekrózy na kůře větví a také jsou zdrojem infekce v následujícím období. Hnijící plody se navíc odstraňují lépe než přischlé mumifikované, při jejichž odstranění se častou sloupne i kůra výhonu.
Pěkné sluneční dny i v mrazivém lednu nás lákají vyrazit do zahrady s pilkou či nůžkami. Pokud něco budeme chtít řezat, můžeme se pustit do drobného ovoce. U červených rybízů vyřezáváme výhony starší čtyř let, u černých i o rok mladší. Angrešty řežeme tak, abychom mohli dobře, bez poškrábání sáhnout do korunky pro zralé ovoce. U maliníku a ostružiníku vyřezáváme výhony, které plodily v létě a na podzim. Odstraňujeme i ty, které jsou silně napadené didymelou, bejlomorkou nebo žlabatkou. Pálíme je.
Zeleninová zahrada
Ze záhonů postupně sklízíme mrazuvzdornou zeleninu (kadeřavou a růžičkovou kapustu, pór). Plánujeme výsevy a výsadbu, abychom co nejlépe využili záhony po celý rok, dodržujeme zásady střídání plodin. Ve druhé polovině ledna začínáme vysévat do truhlíků nebo na výsevní záhony v pařeništi či skleníku rané druhy zeleniny k rychlení, především salát, květák, kedlubny, celer. Vyséváme do řádků nebo naširoko, výsev zasypeme tenkou vrstvou zeminy a zavlažíme. Semena klíčí při teplotách mezi 18 a 22 °C. Když mají rostliny první pravý list, přepichujeme je do truhlíků, sadbovačů nebo na záhony do sponu 4×4 cm. Při přepichování zakracujeme asi o 1/3 kořínek, abychom podpořili růst postranních kořenů.
Když mají rostliny první pravý list, přepichujeme je do truhlíků, sadbovačů nebo na záhony
Při rychlením řeřichy nebo rukoly (roketa) na vatě můžeme během týdne získat křehké aromatické lístky plné vitaminů. Využíváme spíše odrůdy patřící do druhu Eruca sativa s velkými semeny. Odrůdy např. WILD ROCKET nebo WASABI mají semínka drobná, která dlouho klíčí. Jejich klíční rostlinky jsou rovněž drobné a tenké pro rychlení na nať se proto nehodí.
