Jste milovníci chutné a zdravé zeleniny, kterou si můžete vypěstovat na vaší zahradě? Některé druhy se pěstují snadno na jakékoliv zahradě, jiné druhy potřebují specifické podmínky pro svůj růst. Vždy záleží na konkrétním druhu, který chcete pěstovat. Zelenina plná vitaminů, která má velmi specifický styl pěstování, je čekanka. Poradíme, jak docílit její skvělé chutí, která nemusí být vždy nahořklá.
Čekanka je zelenina plná vitaminů a zdraví prospěšných látek
Zelenina plná vitaminů
Pěstování zeleniny na vlastní zahradě je stále na vzestupu. Pěstování běžných druhů kořenové, salátové nebo keříkové zeleniny, jako je mrkev, celer, hlávkový salát, papriky nebo rajčata je zcela běžné. A to za účelem snadné dostupnosti těchto surovin pro vaření, tak i jisté záruky jejich kvality. Nejinak je tomu i pěstování zeleniny pro její důležité látky. Zelenina plná vitaminů prospívá zdraví a je součástí zdravého životního stylu.
Čekanka je zelenina plná vitaminů
Tato zelenina plná vitaminů je sezónní zimní lahůdková plodina, která je součástí především italské kuchyně. Čekanka obsahuje vlákninu, vitaminy B, C a K, kyselinu listovou, minerály – draslík, fosfor, sodík, železo, vápník a hořčík, jednoduché cukry, aminokyseliny a polyfenoly, které mají detoxikační, antibakteriální, protivirové a antialergenní účinky. Tyto látky jsou nezbytné pro srdce, cévy, a pomáhají předcházet ischemické chorobě. Díky schopnosti pročištění organismu napomáhá čekanka bojovat proti předčasnému stárnutí.
Díky hořké chuti, která má různou intenzitu (záleží na způsobu pěstování čekanky), se používá jako minoritní surovina. Výborná je do salátu, hodí se k zapékání nebo dušení. Výborná je restovaná na másle nebo zadělávaná na smetaně. Má nízkou kalorickou hodnotu a doporučuje se při redukčních dietách.
Čekanka
Tato zelenina plná vitaminů byla známá již starým Římanům, kteří si ji již tenkrát cenili pro příznivé účinky pro zdraví. Byla používána proti nespavosti. Čekanka je dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří květenství, které může být i 1 metr vysoké. Květy mají modro barvu. Po odkvětu rostlina tvoří semena, která se používají k výsevu. Z plané čekanky se postupně vyvinuly dva typy: čekanka hlávková a čekanka k rychlení puků.
Květy čekanky mají charakteristické modré zbarvení
Čekanka hlávková
Pro čekanku hlávkovou jsou typické podlouhlé hlávky a patří mezi venkovní druh. Velmi často připomínají hlávky pekingské zelí, rozdíl je jen v tom, že nemají výrazné žebrování a nejsou tak uzavřené. Hmotnost jednotlivých hlávek se pohybuje okolo 800 gramů. Pokud chcete u čekanky dosáhnout červené barvy, je nutný rozdíl teplot mezi denní a noční teplotou 8–10 °C. Se sklizní se začíná od srpna a pokračuje od druhého výsevu v říjnu. Hlávky je nejlepší využít do salátů. Hlávky, které jsou vyvinutější, je možné uskladnit na pozdější využití do sklepa. Tyto čekanky mají hořčejší chuť.
Čekanka salátová červenolistá
Tento druh pocházející z Itálie se pěstuje na venkovním záhonu. Je tvořena kulovitou hlávkou složenou z křehkých, ale pevných tmavě červených listů. Charakteristikou této rostliny je výrazné bílé žebrování, dorůstá do hmotnosti okolo 300 g. Vysévat ji můžete od července do srpna a sklízet ji můžete od konce září do listopadu. Tato čekanka snese mrazy do -7 °C, a díky této teplotě pod bodem mrazu získává výrazné červené zbarvení.
Pro tento typ čekanky jsou typické vřetenovité puky a je oblíbený především ve Francii a Belgii. Užitnou částí je vybělený puk, je to hlávka bez chlorofylu, který je velmi a chuťově příjemně nahořklý. Obvyklá barva je žlutá, některé vyšlechtěné druhy se mohou pochlubit barvou růžovou. Tato čekanka je velkým zdrojem zdraví prospěšných látek v zimním období od prosince do března. Tato zelenina plná vitaminů tak dodá cenné látky, když je čerstvé zeleniny nedostatek. Její vegetační období je 18–20 týdnů. Není vhodné semena vysévat příliš brzy, sklizeň se tak protáhne o další přibližně 2 týdny.
Pěstování čekanky
První rok vypěstujete z přímého výsevu na záhoně kořeny. Jejich doba sklizně by měla začít, když listy začnou vadnout a žloutnout, což je v období od září do října. Nutné je kořeny z půdy vyndat, když mají již výrazné krčky. Pomůžete si rýčem, kterým nejprve odkryje půdu, a potom kořeny z půdy vyndáte. Protřídíte ty, které jsou dost zralé a mají délku alespoň 15 cm. Nezralý kořen má hlavu zploštělou, přezrálý má krček protáhlý a dlouhý.
Listy seřízněte na 2–3 cm. Pokud je necháte delší, začnou vám uhnívat. Kořeny nechte u sebe, přikryjte je a nechte na místě, kde projdou obdobím klidu. Potom je třeba kořeny připravit na rychlení. To spočívá ve skladování v nádobách s pískem nebo v hydroponii (v nádobě s vodou naplněnou do 2/3 výšky) v temné místnosti, ve které je okolo 2 °C. Důležitá je i vzdušná vlhkost, kterou můžete zajistit, pokud kořeny překryjte fólií.
Při teplotě okolo 5 °C rostlina naroste za 70–100 dní, při teplotě 10 °C naroste za 45–60 dní, a při teplotě okolo 20 °C naroste za měsíc. Nezapomeňte, že základem pro rychlení je tma. Nádobu je vhodné přikrýt černou fólií, která zaručí, že se k rostlině nedostane žádné světlo. Díky tomu nebude mít při konzumaci výrazně hořkou chuť. Rychlení je možné provádět v kýblech, igelitových pytlích nebo jiných vhodných nádobách. Nádoby je nutné zespodu jen mírně zavlažit, jinak hrozí rostlinám hniloba.
Před konzumací je vhodné zbavit se nekvalitních vrchních listů a puky omýt vodou. Pokud puk zbavíte kořene, docílíte menší hořkosti. Zacházejte s těmito rostlinami vždy opatrně a nijak je zbytečně nemačkejte nebo nijak nepoškozujte, předejdete zbytečnému zahnívání. Čekankové puky uchovávejte v naprosté tmě.
