Připravili jsme únorové kalendárium pro všechny zahradníky
Únor je nejkratší měsíc, ale zahrada se během něho zásadně mění. Z krátkých studených dnů na jeho začátku se vyklubou první jarní dny na jeho konci. Začínají se objevovat první květy, obzvláště pak poslové jara, kterými jsou sněženky, čemeřice, lýkovce a další jarní rostliny. Únor je zkrátka začátkem nové sezóny.
Podle únorového kalendária se můžeme těšit na první květy (Zdroj: Shutterstock)
Okrasná zahrada
Bez problému můžeme zmlazovat většinu keřových porostů. Základní poučkou je, že řez nikdy neprovádíme při teplotách nižších než -4 °C. Během února provádíme hluboký řez některých okrasných dřevin s cílem vytvořit podmínky pro jejich bohaté kvetení. To jsou druhy, které vytvářejí květy na letorostech. U choulostivějších nebo hůře obrážejících druhů zmlazujeme nad prvním rozvětvením. Neřežeme břízy, javory ani sakury, které by v následujícím měsíci silně ronily a mohly by i namrznout.
Začíná hlavní sezona výsevu letniček – petúnií, hledíků, lobelek, šalvějí a mnoha dalších, které potřebují předpěstování. Pro dobré předpěstování potřebujete lehký substrát, dostatek světla, jemné rosení. Jako kvetoucí sazenice je můžeme vysadit v dubnu či začátkem května.
Po rozmrznutí půdy kontrolujeme, zda mráz nepovytáhl trvalky, které jsme zasadili na podzim. Podle stupně povytažení rozhodneme, zda postižené rostliny vyryjeme a znovu zasadíme, nebo zda je stačí pouze pevně přimáčknout. Po této operaci rostliny vydatně zalijeme. Opomenutí této kontroly může způsobit uhynutí mnoha rostlin.
Během února provádíme hluboký řez okrasných dřevin
Pravidelně kontrolujeme rostliny, které přezimujeme na chodbě nebo ve sklepě. Pečlivě u nich sledujeme výskyt škůdců, především mšic.
Ovocná zahrada
Provádíme udržovací řez drobného ovoce zejména keřů rybízů, malin a ostružiníku. V době, kdy začíná kvést líska, ošetřujeme proti kadeřavosti broskvoní – zpravidla mědí. Chráníme kmeny stromů před mrazovými deskami (jsou způsobeny prudkými teplotními rozdíly při vyjasnění mezi dnem a nocí). K nátěru kmenů se osvědčil roztok z hašeného vápna. Funkci odrazu světla a snížení teplotních rozdílů splní i bílý chránič z umělé hmoty, určený prioritně proti okusu zvěří, nebo dřevěné desky.
Do truhlíků na přepichování vyséváme saláty, košťáloviny, celer, cibuli, pórek, kardy, artyčoky, můžeme zkusit i pekingské zelí a hlávkové čekanky tolerantní k délce dne. U cibule přicházejí v úvahu dva směry pěstování. Buď sejeme odrůdy s krátkou vegetační dobou pro rané sklizně, nebo cibuli, která má narůst do opravdu velkých rozměrů, cibuli salátovou, obyčejně zastoupenou odrůdou GLOBO.
U připravených záhonů můžeme pohnojit. Hnojivy typu Cererit, ale i dalšími. Hnojíme ty záhony, do kterých budeme v březnu vysévat. Pod hrášek hodíme raději jen hnojiva bez obsahu dusíku, aby hlízkové bakterie na jejich kořenech začaly brzy pracovat, nelenivěly. Tam, kde budou rajčata, papriky, okurky strojená hnojiva nedáváme, to až tak tři týdny před výsevem, sázením, ale můžeme – pokud přeje počasí a máme co – zarýt organické hnojení. Dobře rozložený hnůj nebo živný kompost zarýváme i do záhonů, kde budeme sázet předklíčené či jinak přirychlené brambory. Na tyhle záhony můžeme koncem měsíce natáhnout černou fólii, aby se půda začínala prohřívat. Brambory ve studené zemi nerostou, jen leží a čekají.
