reklama

Chcete i v zimě rozkvetlou zahradu? Pořiďte si na ni nádherně kvetoucí okrasný keř

Hamamelis japonica čili také vilín japonský je opadavý keř, který se podobá lísce. Jeho listy se však na podzim zbarví do červena. Má podobu velkých keřů nebo malých stromků. A pokud chcete mít barevnou a rozkvetlou zahradu i v zimě, zasaďte si ho. Koncem zimy nebo velmi brzy na jaře jeho stále ještě holé větve ozdobí krásné a voňavé květy, které mají žlutou, oranžovou nebo červenou barvu, a jsou naprosto nepřehlédnutelné.

Hamamelis japonica – jak tento keř pěstovat? 

Hamamelis japonica čili vilín je skromný a poměrně nenáročný keř, který neohrožuje žádná významná skupina hmyzu nebo houbové choroby. Platí to však jen tehdy, pokud splníte jeho hlavní potřeby pro spokojený život.

Do jaké půdy vilín zasadit? 

Vilíny potřebují především kyprou a dobře propustnou půdu s vysokým podílem humusu. Je pro něj také velmi důležité, aby půda byla mírně kyselá až kyselá. Mokré půdy jsou pro ně absolutně nevhodné. Je schopen ustát pouze mokrou půdu, která se nachází v terénních muldách, které jsou vytvořeny ze správné a dobře propustné půdy, aby se u kořenů nikdy nedržela nadbytečná vláha.

Kam vilín zasadit? 

Hamamelis japonica má poměrně vysoké nároky na světlo. Líbí se mu na přímém slunci nebo tam, kde je toulavý stín – v podrostu řídce vysazených stromů se mu proto dobře daří. Líbí se mu tam i to, že má díky spadanému listí i dostatek humusu a vyšší vlhkost. Rozhodně ale vilín nesázejte do většího stínu, protože vám tam bude špatně kvést a na podzim se mu nevybarví listy. 

Při plánování výsadby je nutné brát ohled nejen na světlo, ale i na prostor. Vilín potřebuje dostatečně velký prostor, protože to je velmi široký keř, který se rozpíná. Kolem vilínů proto můžete zasadit jen krátkověké trvalky nebo rostliny, u nichž vám nebude vadit, že vám je po čase vilín vytlačí. Před samotným zasazením vilínu místo důkladně zvažte i proto, že přesazování příliš nezvládají. Ideální proto je, když ho po zasazení už nebudete přesazovat.

Květy vilínu jsou nepřehlédnutelné
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Květy vilínu jsou nepřehlédnutelné

Péče o vilín 

Mladé vilíny zalévejte pravidelně, dokud se neusadí. K tomu dojde asi za dva nebo tři roky. Potom, co se vilín usadí, je již nenáročný na péči. Pravdou ale je, že během období sucha potřebují zalévat, a také každé jaro byste měli prostor okolo nich posypat hnojivem nebo mulčem z dobře shnilého kompostu či hnoje. Dejte si u nich pozor, aby netrpěly nedostatkem vláhy, protože to může následně způsobit, že jim květy na podzim nebo v zimě opadnou.

Řez Hamamelis japonica

Řez potřebuje Hamamelis japonica k udržení kompaktního tvaru a bohatému kvetení. Vilín je potřeba prořezávat každý rok na jaře, a to předtím, než mu začnou rašit pupeny a keř začne obrůstat. Cílem tohoto řezu je odstranění starých a poškozených větví stejně jako těch, které rostou dovnitř keře. Mladé výhony potom můžete také zkrátit na polovinu, abyste podpořili růst nových větví.

Květy vilínu jsou žluté, oranžové nebo červené
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Květy vilínu jsou žluté, oranžové nebo červené

Množení vilínu

Hamamelis japonica se nemnoží zcela jednoduše, ale zkusit to můžete pomocí řízků z měkkého dřeva, které z keře odeberete na jaře – ty potom nechte zakořenit v kompostu. 

Pěstování vilínu v květináči nebo v nádobě 

V malých zahradách můžete zkusit pěstování hamamelisu v květináči, což do značné míry omezí jeho velikost. Aby to bylo možné, vyberte si k tomu květináč o průměru alespoň 50 cm a použijte na jeho dno kvalitní kompost. V létě potom udržujte květináč dobře zalévaný. 

Možné problémy vilínu

Vilíny jsou obvykle bezproblémové, ale dejte si pozor na phytophthoru, což je kořenová hniloba, a potom také na medovou houbu, což je druh václavky.  Na keři si mohou pochutnat také jeleni nebo králíci. Vilín dokáže potrápit i padlí na listech. 

Zdroje informací: thespruce.com, rozhlas.cz, bhg.com 

Publikováno: 20. 2. 2024, Autor: Adriana Dosedělová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Adriana Dosedělová