reklama

Sníh jako ochrana dřevin proti předčasnému rašení

Nejstudenějším měsícem v roce bývá zpravidla únor. Letošní teplé počasí však pobláznilo přírodu a dřeviny již nyní mohou nasazovat na rašení. I když do začátku jara zbývá ještě několik týdnů, sluncem ohřáté dny mohou dřeviny lehce zmást. Jak oddálit rašení dřevin, jestliže již slunce svítí, ale zem zůstává stále ještě studená, si povíme v tomto článku.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Teplá zima napomáhá dřívějšímu rašení dřevin

Můžeme oddálit rašení dřevin?

Vzhledem k letošní nadprůměrně teplé zimě může docházet k předčasnému rašení dřevin. Doba, kdy slunce setrvává nad obzorem, se pomalu prodlužuje, ale rozdíly mezi denními a nočními teplotami nejsou zdaleka prospěšné pro stromy, keře i přírodu vůbec. Do příchodu jara nám ještě pár týdnů zbývá. I když přibývá slunečního svitu, teploty v půdě jsou stále ještě příliš nízké. Zpoždění rašení u dřevin můžeme dosáhnout tak, že budeme udržovat sníh co nejdéle pod stromem – tím bude vlastně chránit kmen stromu proti mrazu.

Sníh chrání dřeviny před mrazy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Sníh chrání dřeviny před mrazy

Nahromaděný sníh neznamená pouze ochranu dřevin proti předčasnému rašení, jedná se i o přísun potřebné vláhy. Vláha je v předjaří pro stromy velice důležitá a potřebná. Musíme tedy všemožně bránit jejímu odtoku. Naopak se musíme snažit sníh na zahradě co nejdéle udržet, a tím získat potřebnou vláhu. Podpoříme tak co největší průsak vody do spodních vrstev půdy. Rašení oddalujeme nejen nahromaděným sněhem kolem kmenů stromů. Použít můžeme například i hnůj nebo můžeme podkládat dřeviny polystyrenem.

I hnojem můžeme chránit stromy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
I hnojem můžeme chránit stromy

Jak ochránit dřeviny před mrazy

Jarní teploty mohou spadnout mnohdy pod bod mrazu. Nastává tak obvykle 2–3 hodiny před východem sluníčka. I když jsou již dřeviny narašené, můžeme je před přízemními mrazíky účinně chránit. Jednou z možností je ohřívání vzduchu. Provádíme je, jakmile vzduch poklesne na 1–2 °C. Další možností je mlžení stromů, které provádíme v době, kdy již mrzne. Tzv. mlžiče aplikují těsně nad korunami stromů jemný aerosol. Stromy můžeme též chránit zakrýváním netkanou textilií či přitápěním PET lahvemi naplněnými horkou vodou.

Netkanou textilií zakrýváme nejen pole, ale i stromy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Netkanou textilií zakrýváme nejen pole, ale i stromy

Ovocné stromy jsou citlivé na nízké teploty. Jabloně jsou ohrožené při teplotě -2 °C. Květy švestek a višní snesou pokles teploty na -3 °C. Meruňky či broskvoně jsou nejvíce citlivé na nízké teploty. Ničí je teplota již při 0,5 °C. Jarní mrazíky však mohou poškodit i ostatní dřeviny.

Zdroj informací: www.zahradkar.substack.com, www.region.rozhlas.cz, www.izahradkar.cz

Publikováno: 2. 3. 2024, Autor: Beata Boháčová, Profil autora: Beata Boháčová