Chystáte se k výsadbě vinné révy na vaší zahradě? Před jejím vysazením a následným pěstováním je dobré znát vinné odrůdy, klima výhodné pro její pěstování, vhodnou půdu a další nezbytné informace. Vinohradnictví má však i své názvosloví a často se se setkáte s pojmy vinařů, které vám nic neříkají. Poradíme význam základních pojmů, které vám pomohou se v tomto zajímavém oboru rychleji orientovat.
Pojmy vinařů používané při pěstování vína jsou velmi specifické
Pojmy vinařů se vytvářely dlouhá staletí
Pojmy vinařů se neobejdou bez nejčastěji skloňovaného výrazu vinná réva. Vinná réva patří mezi liánovité rostliny a jejím hlavním odrůdovým znakem jsou různě zbarvená plodenství, která vznikla z divokých forem přibližně v 3. tis. př. n. l. Vinohradnictví má u nás dlouholetou tradici, která sahá do dob Římanů a na naše se území dostala díky obchodníkům a římským vojskům.
Značné rozšíření vinic je spojováno s obdobím Velkomoravské říše v 9. – 10. století. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku 1001. Jedná se o zakládací listinu benediktinského kláštera v Třebíči. Během celého 13. století se se zásluhou klášterů hromadně zakládaly souvislé celky vinic.
V 15. století začal rozmach ploch s vinicemi na českém a moravském venkově. Další století byla poznamenána válkami, různými chorobami, které vinice napadly, a také hospodařením v Jednotných zemědělských družstvech. Po roce 1989 vznikají soukromá vinařství, která prosperují dodnes.
Většina vinařů se ve svém oboru velmi dobře orientuje především podle základního názvosloví, které se může lišit podle daných oblastí pěstování vína a místního dialektu. Vinohradnictví se řídí i právními předpisy, které přesně specifikují přesné názvosloví. Dále také vinařské oblasti a podoblasti, vinařské obce a tratě člení a definují kvalitu vín dle množství zkvasitelných cukrů v době sběru plodů révy vinné. Tyto cukry se měří normalizovaným moštoměrem a určují zpracování a minimální množství alkoholu. Dále také právní norma určuje členění vína dle zbytkového cukru a technologického zpracování.
Nejčastější pojmy vinařů v popisu rostliny
Keř vinné révy se nejčastěji nazývá hlava a upravuje se řezem obvykle na dva tažně. Z tažňů roste kolmo nahoru 4–6 letorostů. Letorosty jsou olistněné a drobnými úpony připevněné k hornímu vedení horizontálního drátu. Vinná réva roste v květenstvích, která nazýváme hrozen. Hrozen se skládá ze stopky, která se také nazývá třapina, a dál z bobulí. Bobule je složena ze slupky, dužiny a semen. Vyzrálost a zdravotní stav všech výše uvedených částí má vliv na jakost vyrobeného vína.
Třapina se při zpracování snadno drtí a do moštu se vyluhuje chlorofyl. Hrozny, které nejsou vyzrálé a mají zelené třapiny, je nutné odstopkovat. Slupky ovlivňují vůni, chuť, barvu a celkový odrůdový charakter vína. Slupky obsahují vlákninu, třísloviny, barviva, aromatické látky, kyseliny, vosky, dusíkaté a minerální látky. Dužina je u hroznu nejvýznamnější částí. Tvoří průměrně 85–90 % celkové hmotnosti bobule, která obsahuje hlavně cukry, glukózu a fruktózu. Dužina dále obsahuje minerální látky, enzymy, vitaminy, kyselinu jablečnou a vinnou, dusíkaté látky a pektiny. Minimálně jsou zastoupeny třísloviny a barviva. Semena jsou pevnou součástí hroznu. Významnými složkami jsou třísloviny a oleje. Jejich nadrcení do moštu je nežádoucí.
Pojmy vinařů jako bílé, červené nebo růžové víno zná asi každý, co ale jednotlivé výrazy znamenají? Jedná se o pojmy vinařů dle vinařského zákona, který tak znamená údaj o barvě vína při označování barvy vína. Bílé víno je vyrobeno z odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize. Všeobecně lze bílé víno vyrobit jak z bílých, tak z modrých odrůd. Bílé víno z modrých odrůd se označuje především na Moravě jako „klaret“.
V severních vinařských oblastech se vyrábí bílé víno v poměru k červenému 7/3. Červené víno je vyrobeno z modrých odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize. Technologie výroby spočívá v nakvašení rmutu s cílem vyluhování červeného barviva ve slupce bobule do moštu. Růžové víno, také známé pod názvem rosé, je víno s barvou od oranžových odstínů (lososová, meruňková a koroptví oko), až po růžové nebo růžovo-fialové odstíny. Rosé se vyrábí z modrých hroznů metodou krátkého nakvašení rmutu nebo bez kvašení.
Vinařské oblasti a podoblasti
Významné vinařské oblasti v Čechách jsou na Mělnicku a Litoměřicku. Z hlediska světového vinařství jsou tyto podoblasti zařazeny do zóny A, která má horší klimatické podmínky. V praxi to znamená, že vína mohou být doslazována sacharózou. Významné vinařské oblasti na Moravě jsou na Velkopavlovicku, Znojemsku, Mikulovsku a na Slovácku. Z hlediska světového vinařství jsou zařazeny do zóny B, která má srovnatelné klimatické podmínky například s Francií, a to limituje a zavazuje výrobu vín.
Pojmy vinařů spojené s pěstováním vinné révy
Množení vinné révy může být vegetativní, které spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Nejčastěji se jedná o meristémové množení, štěpování, hřížení nebo řízkování. Jedná se klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Štěpování spočívá v naštěpování roubu z ušlechtilé evropské révy na zakořeněný podnožkový řízek z americké révy, která je odolná mšičce révokazu.
Další způsob množení vína generativní, který spočívá v přirozeném způsobu množení semeny. Šlechtitel je osoba, která křížením mezi evropskými odrůdami nebo mezidruhovým křížením vytváří nové odrůdy vinné révy. Cílem tohoto šlechtění je dosažení nových, lepších vlastností odrůdy vinné révy, především odolnosti proti klimatickým podmínkám – a to mrazu, rovněž rezistencí proti chorobám vinné révy, a dále dobrých chuťových a aromatických vlastností.
Zdroj informací: web2.mendelu.cz, is.slu.cz, znalecvin.cz
