Borka stromu je povrchová vrstva na kmeni, kterému se nesprávně říká kůra. Jedná se o druhotnou ztloustlou vrstvu stromu, jež může mít rozličnou tloušťku. Borku tvoří odumřelé buňky. Podle druhu stromu můžeme vidět borku jak rozpraskanou, tak i krásně hladkou. Někteří zahrádkáři se těchto odumřelých buněk zbavují. Vždy je však dobré provést tuto akci správně, aby strom netrpěl.
Borku odstraníme tak, že postižená místa kmene stromu velice opatrně oškrábeme. V žádném případě nesmíme stromu ublížit. Vždy je dobré, aby se opadávající stará borka stromu zachytila na materiál položený kolem stromu, například papír, který se dá následně velmi dobře odstranit. V tomto případě je nanejvýš vhodné papír společně s oškrábanou borkou spálit – nachází se zde celá řada škůdců. Mohou to být housenky motýlů, svilušky či mšice.
Odstraňování borky ze stromu bychom měli provádět výškově až k oblasti, kde začínají růst větve. Dokonalé oškrábání a očištění doplní péče o strom v podobě drátěného kartáče – tím pouze zlehka očistíme oškrábaná místa, aby kůra stromu zůstala hladká a očištěná. Tyto akce je dobré provádět později na podzim – v tuto dobu jsou totiž nezvaní škůdci již zalezlí pod kůrou, pomalu se zazimovávají, a tímto je účinně odstraňujeme.
Co dělat s klejotokem
Na kmenech stromů kromě borky můžeme často najít také klejotok – jedná se o hmotu podobnou pryskyřici, kterou je velice vhodně odstranit. Odstranění se doporučuje provádět v době, kdy již míza stromu přestává proudit – jedná se opět o přelom září a října. Klejotok je dobré dokonale odškrábat pomocí nože. Ošetřené místo opět ošetříme drátěným kartáčem a samotnou ránu vydezinfikujeme – k tomu nám pomůže buď hypermangan, nebo slabý octový roztok. Vydezinfikovanou ránu necháme zaschnout a následně ji zatřeme stromovým balzámem. Takto vlastně zapouzdříme kompletně celou ránu.
Proti klejotoku se můžeme bránit. Většinou si ho pěstitelé způsobují sami nesprávným řezem stromu a nevhodným odstraňováním větví, na stromě pak zůstávají různé neošetřené rány. Klejotok může být způsoben i nadmírou vlhkosti v půdě, těžkou půdou i nesprávnou výživou. Nedostatek vápníku a hořčíku stromům neprospívá. Tvorbě klejotoku tedy můžeme částečně předcházet přihnojováním vápennými a hořečnatými hnojivy.
Klejotok bývá způsoben nevhodným odstraňováním větví
Pozor na píďalky
Při kontrole ovocných stromů můžeme objevit např. okousané listy, což je pozůstatek po žíru píďalky podzimní. Žír působí v jarních měsících a na podzim začíná klást vajíčka do korun stromů. Kladení vajec můžeme jednoduchým způsobem zbránit. Na kmen stromu, zhruba do výšky 10 cm až 15 cm nad zemí, umístíme lepový pás. Pás musíme důkladně utáhnout, aby píďalka neměla možnost pod pásem podlézt. Samička je totiž pouze lezoucí. I když je hmyzí sameček létající, samičky se přes lepivý pás do korun stromů neostanou.
Proti škůdcům nás ochrání lepový pás na kmeni stromu
Jestliže na podzim nestihneme lepivý pás umístit, musíme proti píďalkám zasáhnout na jaře. V době nalévání pupenů, kdy se dělají jarní postřiky, likvidujeme právě i píďalky. Pomáhají nám proti nim přípravky proti žravým a savým škůdcům.
