Oživení rostlin po zimě by mělo začít přesazením do nového substrátu, který bude obsahovat všechny důležité živiny. Můžeme využít substráty již připravené a namíchané, nebo svým rostlinám vyrobit substrát vlastní. Také si povíme něco o vhodných pěstebních nádobách, které by měly splňovat retenční vlastnosti.
Jaké oživení rostlin po zimě je nejvhodnější?
Po zimě bývají naše rostliny poněkud unavené. Není divu, protože měly málo slunečních paprsků, o teple se pak nedá mluvit vůbec. Proto postupně vyčerpaly všechny živiny, které měly nashromážděné v půdě a v listech či kořenech. A nyní je čas, abychom je podpořili s nadcházejícím jarem nějakými vhodnými životabudiči a pomohli k oživení rostlin.
Koncem zimy nebo v brzkém jaru tak nejprve všechny rostliny přesadíme. Základem je právě výběr substrátu. U každé rostliny je nutné vědět, zda preferuje kyselou nebo zásaditou půdu, případně zda se jí bude dobře dařit v neutrální půdě – v tomto případě máme zjednodušený úkol, protože můžeme použít univerzální substrát. Hlídáme pouze, zda se jedná o rostliny pokojové nebo venkovní.
Kupované substráty jsou velkou výhodou, protože obsahují všechny potřebné složky pro dobrý vývoj rostlin, jejich listů a kořenů, podporují násadu na květ a případně plození. Pokud ale nechceme substráty kupovat – ostatně cena není vždy nejmenší a hmotnost sáčků či pytlů není zanedbatelná, máme možnost si připravit vhodný substrát pro oživení rostlin sami.
Máme-li k dispozici vlastní kompost, dokážeme rostlinám dát v podstatě všechno, co budou potřebovat. Kompost je studnicí zásobních látek pro růst a vývoj rostlin. Jestliže do kompostu ukládáme správně pouze biologický odpad (posečenou trávu, listí, spadané ovoce, slupky ze zeleniny, rostlinné zbytky z kuchyně a podobně), vytvořili jsme si dokonalý organický prostředek pro zlepšení půdy, který obsahuje stabilizované organické látky a rostlinné živiny. K lepší kvalitě kompostu se mohou do hmoty zapravovat i různá hnojiva. Rozhodně se ale nepřidává vápno, protože vysoká alkalita potlačuje mikrobiální život, a také zbytečně urychluje uvolňování dusíku.
Můžeme se též obrátit na některou z dostupných kompostáren v okolí, kde lze koupit kompost balený. Avšak zde je na místě upozornit, že ne vždy je tento kompost dokonale vyvážený a většina kompostáren produkuje kompost spíše kyselý.
Substrát pro oživení rostlin
Základem takového substrátu je právě kompost. Další složkou je rašelina. U rašeliny se chvíli zastavíme. Tato cenná přírodní složka se získává z rostlinného materiálu, obvykle v bažinatých oblastech. Jde o nahromaděný, částečně rozleželý rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky – hlavně celulózu a organické kyseliny. Její pH je 2–6.
Zásoby rašeliny se nalézají na mnoha místech na světě. Rašelina může obsahovat stopové množství těžkých kovů – například rtuť. Zdroje rtuti mohou souviset s pronikáním metanu, který stoupá z velké hloubky a reaguje s rašelinou. Proto je vhodné si zjistit, zda vámi zakoupená rašelina byla dolována dostatečně obezřetně a bylo s ní nakládáno ekologicky. Povinností výrobce je tyto informace poskytnout (lze je nalézt na obalech sáčků s rašelinou). Další složkou je kokosové vlákno, které má podobné složky jako rašelina.
Z anorganických látek, které by měly být součástí kvalitního substrátu, je to písek nebo perlit. Tato složka pomáhá se zadržováním vody v půdě. Tomuto jevu se říká retence. Retence vody je důležitým faktorem pro zachycení srážek. Z hlediska vodní retence je právě dobré se zamyslet, zda naše rostliny sázíme do správného substrátu a zda není možné jim půdu nějak vylepšit. Některé druhy rostlin – např. středomořské nebo sukulenty, potřebují mít v substrátu vyšší podíl právě anorganické složky.
Jak hospodařit s vodou při pěstování rostlin?
Velkou roli zde hrají samotné pěstební nádoby – buď se používají klasické nádoby, v nichž se rostliny zalévají vrchem, případně do podmisek, anebo jsou k dostání nádoby, které budou zadržovat a posléze uvolňovat vodu cíleně.
V případě, že chceme s vodou hospodařit i v pěstebních nádobách, je potřeba vytvořit v těchto nádobách takové vrstvy, které budou k zadržování a uvolňování vody přispívat. Dno pěstební nádoby se musí vysypat ideálně perlitem, poté se navrství připravený substrát s obsahem kompostu a dalších výživných látek.
Po vysazení zvolených druhů rostlin se pak provede mulčování. Mulčujeme zpravidla kůrou, štěpkou, ale také třeba senem, slámou či posekanou trávou.
Zálivka se v případě vsakovacích pěstebních nádob provádí buď do dvojitého obalu nádoby, nebo do otvoru, který je k tomuto účelu připraven.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Napřírodno, Terrasan (Compo)
Publikováno: 13. 4. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová