Jaterník podléška je přirozeně rozšířen ve velké části Evropy s výjimkou nejsevernějších a nejjižnějších částí, taktéž jej nenalezneme ve Velké Británii. Pěstování jaterníků jako okrasných rostlin je možné, pokud dodržíte jejich nároky na půdu, vláhu a zastínění. Rod Hepatica zahrnuje přibližně 12 až 15 druhů.
Pěstování jaterníků na zahradě není jednoduché
Mnoho odrůd jaterníků (Hepatica sp.) pochází z Japonska a honosí se vícebarevnými plnými květy. Kvetou od března do dubna a barevné spektrum jejích odrůd zahrnuje světle modrou, fialovou, růžovou, bílou a červenou barvu. Listy vyrůstají přímo ze spodní části rostliny a jsou obvykle stálezelené.
Trojlaločné listy svým tvarem připomínají játra, a odtud pramení název rostlin. Rostou běžně ve světlejších listnatých i smíšených lesích, v křovinách na kamenitém a hlinitém podkladu, ve vyšších polohách. Tyto rostliny jsou často nazývány i jaterníčky.
Nejznámější druhy jaterníků:
- jaterník podléška (Hepatica nobilis) je rod rostlin z čeledi pryskyřníkovitých
- jaterník americký (Hepatica americana)
- jaterník největší (Hepatica maxima)
- jaterník zahradní (Hepatica x media)
- jaterník sedmihradský (Hepatica transsilvania)
Jaterník podléška je oblíbenou rostlinou mezi zahradníky a je často pěstován jako okrasná rostlina. Odrůdy domácího jaterníku podléšky dobře prospívají na písčité půdě. Dobře odvodněná půda je důležitá, aby se předešlo zamokření kořenů.
Některé druhy jaterníků jsou citlivé na mráz, proto je v zahradě nebo v lese objevíte pouze tehdy, pokud již teplota neklesá pod nulu. Kvetou od března do dubna. Květy jaterníku se navečer a při dešti sklánějí dolů a zavírají se. Během kvetení se okvětní plátky prodlužují na dvojnásobek své původní délky.
Pěstování jaterníků na zahradě je možné, ale s těmito jarními rostlinami si poradí spíše zkušení pěstitelé. Rostliny mají rády propustnou půdu bohatou na živiny a humus, dařit se jim proto bude pod stromy a keři. Vhodně je doplní například sněženky, sasanky hajní, čemeřice, talovíny, dymnivky nebo kapradiny.
Jaterníkům je nejlépe na mírně vápenité půdě. Pokud zasadíte několik sazenic, nemusíte se vlastně nadále už pěstování jaterníků věnovat, protože tyto jarní květiny se množí samovýsevem – brzy tak budete mít při správných podmínkách jaterníků plnou zahradu.
Listy všech druhů jaterníků raší až po odkvětu – to je ideální čas pro výsadbu. Při přesazování nebo prvovýsadbě zasypte všechny rostliny vrstvou mulče, který napomůže vytvoření kyselého prostředí a udrží okolo rostlin dostatek vláhy. Jaterníky se dají také úspěšně množit dělením, pokud nechcete čekat na rozsemenění. Po přesazení podpořte růst jaterníků sušeným kravským nebo koňským hnojem.
Mladé rostliny s oblibou vyhledávají slimáci a mšice, proto je lepší při pěstování jaterníků používat zastínění rostlin. Vhodné jsou například kapradiny.
Pokud se věnujete pěstování jaterníků na zahradě, dbejte na to, aby je neochutnávaly děti nebo domácí mazlíčci. Tyto rostliny jsou slabě jedovaté a mohou způsobit minimálně nevolnost, přesto je ale jaterník považován za léčivku. Nálev z listů může pomoci při odkašlávání, jako kloktadlo nebo jej lze použít jako náhražku černého čaje.
Zdroj informací: nkz.cz, bylinkyprovsechno.cz, hnojik.cz
Publikováno: 27. 4. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
