Začínáme zahrádkařit: základní plodiny i pro vaše záhony
Každý začínající zahrádkář přemýšlí dlouho nad tím, co na zahradě vlastně pěstovat – a to i výhledově. Nabídka osiv a sazenic je na trhu obrovská, a proto je vhodné vědět, které základní plodiny v zahradě rozhodně mít, a to i za předpokladu, že se jedná o náročnější druhy plodin.
Mezi základní plodiny v zahradě patří rozhodně brambory, porostou na záhoně, políčku nebo i roztrhaném drnu
Základní plodiny v zahradě: začněte od brambor a cibule
Základní plodiny v zahradě je vhodné si systematicky rozčlenit. První rok v zahradě nezapomeňte na několik druhů zeleniny, které nesměly chybět ani našim babičkám. Především jde o brambory a cibuli, které představují úplný základ.
Brambory jsou vděčnou a poměrně nenáročnou plodinou. Pro nedočkavé pěstitele je vhodné sáhnout po některé z velmi raných odrůd, například červené Rosara, kterou sklidíte už za 3 měsíce od výsadby. Brambory představují ideální prvoplodinu – tedy tu, kterou je možné vypěstovat již v rozrušeném trávníku. Ano, po výsadbě a vzejití je nutné přihrnutí, stejně tak jako dostatek draslíku, který lze zajistit zapravením dřevěného popela. Ještě před výsadbou se hodí půdu vydesinfikovat dusíkatým vápnem, aby došlo ke zlikvidování drátovce poškozujícího hlízy. Pozor, rané odrůdy mají obecně kratší dobu skladovatelnost!
Další základní plodinu představuje cibule. Ta je neopomenutelnou součástí domácího vaření a není nad vlastní výpěstky. Cibule má ráda půdu, která je obohacena organickým odpadem a kompostem, dobře roste na slunečných a pravidelně zavlažovaných půdách, kde dá krásnou úrodu. Pro vyšší výnos je třeba v případě hustší výsadby vyjednotit. Kromě žluté, bílé a červené cibule je zajímavou variantou ještě sečka – ta se ve vzrostlém stavu zpracovává především jako jarní cibulka, ale je vhodná pro přímé zpracování nebo mražení. Klasická cibule se sklízí až tehdy, když nať začne zasychat. Po vytažení pomocí rycích vidlí se pak svazky cibule pověsí na suché místo a ponechají se až do úplného zaschnutí, poté se nať ostříhá a cibule se ukládají do bedýnky. Jejich skladovatelnost je velmi dobrá a dlouhá.
Aby byla úroda bohatá, nezapomínejte na kvalitní sazenice – ty si nakonec můžete vypěstovat sami, na obrázku rajče Vilma
Neopomenutelnou plodinu prezentuje česnek. Ten však vyžaduje výsadbu už na podzim, nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Před výsadbou je vhodné stroužky namořit. Na jaře pak česnek začne růst, je tedy vhodné provést nakypření půdy a v případě dlouhodobějších přísušků mírně zalévat. Je vhodné přihnojit i třeba kompostem nebo některým z umělých hnojiv s vyšším podílem dusíkatých sloučenin. Sklizeň se provádí většinou v období letních prázdnin, sušení a ukládání je pak realizováno podobně jako u cibule.
Základní plodiny v zahradě: nezapomeňte na kořenovou zeleninu
Mezi základní plodiny v zahradě rozhodně patří mrkev. Mnoho pěstitelů má problémy s jejím klíčením v jarním období, proto je vhodné vysévat ještě na podzim, mrkev potom bez problému vyklíčí. Mrkev ale nutně potřebuje hluboké půdy, jako zdroj živin je vhodné použít organický odpad nebo zelené hnojení, které se na podzim zaryje do půdy. Vegetační doba je různě dlouhá, stejně tak jako konzumní část u jednotlivých odrůd. Mrkev můžete mít klasicky oranžovou, žlutou, nebo dokonce fialovou. Po sklizení ji skladujte v písku ve sklepě.
Rozhodně by vám také neměl chybět celer bulvový. Ten je ale rostlinou 1. tratě, vyžaduje tedy mnoho živin, nejlépe kravský hnůj, ale odvděčí se vysokým výnosem. Ve vegetační době otrhávejte řapíky, které jsou na zemi, půdu kolem bulev velmi opatrně kypřete a pro podporu výnosu můžete i mírně zapravit rozleželý kompost. Po sklizni listovou růžici neodřezávejte, ale vykruťte a bulvy pak skladujte v písku, kde mohou přečkat až do jara.
Rajčat můžete mít více než košík, jsou ale náročnější na živiny a polohu
Na zahrádce by vám také neměla chybět ani listová zelenina – typicky tedy salát hlávkový, listový špenát, kozlíček polníček nebo rukola. Ze zelenin s kratší vegetační dobou rostou na každém záhoně ředkvičky, které jsou s listovou zeleninou nedílnou součástí letních salátů, které perfektně ochladí ve vedrech.
Pokud patříte mezi zkušenější pěstitele nebo vám nechybí nadšení, vypěstujte si okurky, papriky nebo rajčata. Některé odrůdy paprik a rajčat dobře rostou i v chladnějších oblastech v nádobách venku, a to hlavně tam, kde je přes den dostatek sluníčka. Naopak úplní začátečníci by měli mít na záhonech i hrách a fazol – ty jsou jednou z prvních zelenin, které mohou dát velkou úrodu, navíc jsou pro půdu i prospěšné.
Mezi zeleninu vysejte třeba lichořeřišnici, perfektně odpudí slimáky
Při pěstování nezapomínejte využívat smíšené kultury, kombinujte mezi sebou různé druhy zelenin, typicky méně a více náročné. Například na záhoně s okurkami ve volném místě vysaďte salát hlávkový a nedaleko dejte fazole, které obohatí půdu o dusík. Kombinujte i zeleninu s letničkami, vytvoří to krásnou scenérii. Z letniček se mezi zeleninu hodí afrikán a lichořeřišnice, které odpuzují škůdce. Měsíček pak zaplní každé volné místo svými zářivými květy.
