Rajčata musíte vždy předpěstovat, pěstování rajčat ze semene v našich krajích je mimořádně náročné. Předpěstovaná rajčata seženete také v zahrádkářských obchodech nebo na farmářských tržnicích. Vypěstování sazenic trvá 2 měsíce. Předpěstovaná rajčata ohrožuje spousta vnějších faktorů, chorob i škůdců. Proto je potřeba věnovat sazenicím dostatek péče, abyste všechny tyto problémy odstranili a eliminovali.
V polovině března si nachystáte substrát pro výsev rajčat, semínka, zahradnické potřeby a vyséváte a vyséváte. Vzorně zalijete, doplníte výživu, zakryjete výsevné nádobky průhlednými kryty, aby se semínkům pohodlně klíčilo, postavíte na osluněný parapet a čekáte. Brzy se začnou objevovat první děložní lístky a vy jásáte, jak se vám letos ten výsev povedl. Ovšem jen do té doby, než se začnou objevovat také první problémy.
Říkáte si, jaké že problémy by vám mohlo způsobit pár sazeniček rajčat? Podíváme se tedy na to, co všechno vám předpěstovaná rajčata mohou způsobit.
Na vině může být i více faktorů. Tím nejčastějším jsou špatná semena. Pokud kupujete semena v obchodě, podívejte se vždy na datum expirace na zadní straně sáčku. I přesto ale můžete narazit na stará semena, která ale na první pohled od ostatních nepoznáte.
Můžete provést malý test a semena v klíčení podpořit. Zkuste semena před výsevem máčet ve vodě nebo v bylinkovém nálevu například z heřmánku nebo přesličky – tím je zároveň ochráníte před výskytem chorob. Semena nechte ve vodě nebo nálevu po dobu několika hodin nebo do jednoho dne.
Předpěstovaná rajčata potřebují správnou a kvalitní péči
2. Zálivka a teplota
Dalším faktorem je nedostatečná nebo naopak nadbytečná zálivka. Suchá semena nevzejdou ani omylem a přemokření substrátu povede k záhubě semen.
Teplota je také podstatná. Pokud se bude teplota pohybovat kolem 20–25 °C, budou semena dobře klíčit. Jakmile se na povrchu substrátu objeví první zelené klíčky, je potřeba přesunout pěstební nádoby na přímé světlo, například přímo na okenní parapet. Teplotu je přitom nutné snížit na 16–20 °C. Bude-li teplota vyšší, může dojít k nežádoucímu vytažení sadby a sazenice nebudou dostatečně kvalitní a silné.
Důležité je i pikýrování čili přepichování sazeniček rajčat, které ke svému růstu a sílení budou potřebovat dostatek místa.
Rajčata se vyplatí vždy předpěstovat, výsev na záhony je zdlouhavý a nejistý
3. Škůdci a choroby
Na předpěstovaná rajčata ale neútočí jen vnější vlivy počasí a vláhy, jsou tu také choroby a škůdci. Ze škůdců je nutné zmínit především mšice a svilušky, které předpěstovaná rajčata s oblibou vyhledávají. Prvním signálem napadení těmito škůdci jsou zkroucené lístky sazenic a jemné pavučinky pod lístky. Pomoci si od nich můžete buď klasickými postřiky, nebo výluhem z cibule či heřmánku.
Mezi chorobami hrají prim houbové a bakteriální choroby:
Plíseň bramborová (fytoftóra) je velmi agresívní houbová choroba listů rajčat. Ochrana je především v prevenci – nevystavujte předpěstovaná rajčata nadbytečné vzdušné vlhkosti.
Bakteriální tečkovitost je bakteriální onemocnění napadající listy, stonky i plody. Pro ošetření jsou vhodné měďnaté přípravky.
Septoriová skvrnitost rajčat napadá jen listy a nať rajčat. Zde můžete použít stejnou ochranu jako postřiky proti fytoftoře.
Kladosporiová skvrnitost je listová houba, která se šíří postupně od spodních listů směrem nahoru. Jako chemickou ochranu můžete použít přípravky účinné proti fytoftoře a alternariové skvrnitosti.
Rozhodně hnojit. Předpěstovaná rajčata jsou poměrně náročná na výživu, proto je nutné půdu před výsadbou vyživit zetlelým hnojem nebo kompostem, a to do dostatečné hloubky, protože rajčata koření hluboko.
Předpěstovaná rajčata potřebují především dusík, fosfor a draslík, dále třeba také bor. Na jeho nedostatek rajčata reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé.
Při výsadbě je vhodné zapracovat do půdy i trochu rohovinové moučky či jiného organického hnojiva. Rajčata by měla být hnojena alespoň jednou za 2–3 týdny a první dávku hnojiva aplikujte asi dva týdny po výsadbě. Výživné hnojivo na předpěstovaná rajčata si můžete vyrobit i doma. Budete potřebovat směs popelu, jedlé sody a kvasnic.
Slunce je pro předpěstovaná rajčata nezbytným pomocníkem, ale i nepřítelem. Na místě, kde na sazenice budou celý den pražit přímé sluneční paprsky, dojde velmi rychle k popálení jejich listů, což může způsobit výrazné poškození rostlinné tkáně. Na listech, které jsou paprskům vystaveny nejvíce, se objeví bílé nebo světle žluté skvrny. Stavte proto pěstební nádoby spíše do polostínu. Prevencí je postupné přivykání sazenic na sluneční záření a odstraňování zálistků při slabším slunečním záření.
Zdroj informací: obyvat.cz, radimejak.cz, abecedazahrady.dama.cz, veselebydleni.cz
Publikováno: 13. 5. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
Zahrádkářská poradna: Balkon na sever, květy paprik, mykorhizní houby u starších stromů
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Jak si poradit s balkónem, který je orientovaný na sever? Je nutné vyštipovat květy na paprikách? A jak dostat mykorhizní houby do kořenového systému starších stromů a keřů?
