Včasný a správně provedený výsev semen a výsadba sazenic je téměř jistou zárukou bohaté zeleninové sklizně. Kromě přímých výsevů přímo do půdy si ale můžete zeleninu předpěstovat doma za oknem, ve skleníku nebo v pařeništi. Sazenice zhýčkané příjemnou teplotou na okenním parapetu je s blížícím se termínem venkovní výsadby nutné postupně zvykat na venkovní teploty. Před nečekaným ochlazením můžete venkovní výsevy a sadbu ochránit netkanou textilií.
Optimální výsadba sazenic
Drobní pěstitelé už mají své triky, jak ochránit předpěstované sazenice před jarními mrazíky a nenadálými výkyvy počasí. Vědí také, že je lepší předpěstovat sazenice v interiéru nebo vyhřívaném skleníku, kde budou mít mladé rostlinky optimální podmínky pro růst.
Většina sazeniček se předpěstovává v květináčích, kelímcích nebo sadbovačích. Výsadba takových sazenic je šetrnější, nedochází k výraznému narušení kořenů, rostliny se rychleji ujmou a plynule pokračují v růstu. Výsadba sazenic má také svůj čas, a to především proto, že nevyrostou do týdne, ale potřebují třeba i několik měsíců, aby se z nich staly plnohodnotné rostliny a začaly plodit.
Výsevní substrát byste neměli podcenit. Je jemnější a lehčí než klasický zahradnický substrát a obsahuje méně živin, kterých sazeničky stejně tolik nepotřebují. Pokud zvolíte jiný, může se stát, že sazeničky zajdou.
Různé rostliny mají jiné nároky na teplotu nejen během růstu, ale dokonce už při klíčení. Zkušení zahradníci vědí, že třeba papriky je nutné vysloveně vyhřívat (klíčí při teplotě cca mezi 25–30 °C), zatímco jiné druhy zeleniny se spokojí i s teplotami nižšími.
Ideální čas, kdy můžete do venkovních záhonů přesazovat předpěstované rostlinky, obvykle přichází v polovině dubna. V tuto dobu můžete začít vysévat a vysazovat zeleninu a bylinky, které nejsou náchylné na chlad. S teplomilnými rostlinami počkejte až na polovinu května „po zmrzlých“. Jak u výsevu, tak u výsadby dodržujte uvedené rozestupy mezi rostlinami.
V únoru: Můžete sít semínka raných ředkviček a mrkví do zatepleného skleníku. Předpěstovat můžete rajčata, papriky, lilky, rané saláty, některé druhy cibule a celer, dále košťálovou zeleninu, jako je kedlubna, brokolice a květák.
V březnu: Můžete začít s předpěstováním sazeniček zelí, kapusty listové i růžičkové a letního pórku. Pokračujte v předpěstovávání lilků, paprik a rajčat, brokolice, květáku, kedlubny, salátu, cibule či celeru. A je možné začít i s předpěstováním melounů, dýní, cuket a patizonů či okurek. Ředkvičky a cibule se dají již také vysít, ale ideálně až v druhé polovině března.
V dubnu: Na záhony se už těší dýně, cukety a patizony, vysévat se dá zelí, kadeřávek, kedlubny, kapusta hlávková i růžičková. Duben je ta pravá doba k předpěstování okurek hadovek, melounů, letního póru a salátů. Přímo na záhon lze vysévat cibuli, petržel, mrkev, hrách, mangold, ředkvičky a ředkve, vodnici a některé odrůdy zelí a salátů. Semínka řepy, některých dýní a cuket nechte raději až na druhou půlku dubna.
V květnu: Na záhon stále můžete vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu, brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty přímo do půdy, také kapustu a kedlubny, cukety, dýně, či patizony a dále semínka polních okurek salátovek a nakládaček. Tzv. po zmrzlých už můžeme vysévat a vysazovat téměř všechny teplomilné rostliny včetně fazolí a kukuřice.
V červnu: Kdo nestihl květnové výsevy a výsadby, dožene vše v červnu. Vysévat se dá brokolice, poslední cukety a dýně, řepa, fazole, hrášek a některé saláty, kadeřávek a kedlubny, okurky nakládačky a salátovky, mrkev, pórek, ředkve a ředkvičky i některé druhy zelí.
V červenci: Dokonce i v červenci je možné vysévat ředkvičky a ředkve, vodnice, saláty, špenát, mangold i mrkev, pekingské a čínské zelí nebo další asijské listové zeleniny.
V srpnu: Kromě opakovaného výsevu ředkviček, špenátu nebo asijských druhů zeleniny je čas vysévat semínka zimních plodin, jako jsou některé druhy kapust a cibule.
Podzimní výsev semen a výsadba sazenic je ovlivněna teplotami. Musíte mít na paměti, že už od poloviny září nastávají chladné noci, které mohou teplomilným rostlinám uškodit. Podpořit ale vegetační dobu můžete pomocí bílé netkané textilie, kterou rozprostřete na záhony a sazeničky jí zakryjete.
Konec podzimu a začátek zimy jsou ve znamení ukončení výsevu a výsadby. Ne však úplně, protože vytápěné skleníky mohou poskytnout spoustu čerstvé zeleniny i v tuto dobu, kdy na záhonech již většinou leží sníh.
Výsadba sazenic není ale jen o správném načasování. Držte se také doporučení ohledně hloubky výsadby. Některé rostliny jako pórek, rajčata, papriky a lilky potřebují vysadit hluboko, naopak celer nebo jahody chtějí výsadbu mělčí, aby nedošlo k zasypání "srdíčka", rostlinky by tak strádaly.
Velmi efektivní je společná výsadba sazenic. Pokud se naučíte vysazovat společně takové rostliny, které se navzájem doplňují a podporují, dočkáte se podstatně vyšších výpěstků a ubyde vám starost se škůdci a chorobami.
Zdroj informací: pořad Zahradník po ruce, shop.culinabotanica.cz, zijtevesvezahrade.cz
Publikováno: 15. 6. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová