Trápí vás, že nemáte zahradu v rovině, ale ve svahu? I zde se ale dají vytvořit záhony. Stavba záhonu ve svahu je sice trochu náročnější, než když se záhony tvoří na rovině, ale přesto to jde, a záhony mohou být stejně užitkové jako ty běžné. Jde v podstatě o to, vytvořit ve svahu fungující zábranu, která nedovolí půdě se sesouvat.
Stavba záhonu ve svahu krok za krokem
Ne vždy máme štěstí na zahradu, která je rovná jako Holandsko. Naše krajina je členitá, svažitá, až kopcovitá a totéž platí o našich zahradách. A někdy na nás prostě vyjde zahrada či pozemek, který je mírně až hodně do kopečka. Není ale nutno klesat na mysli, i takový pozemek má svou hodnotu, a i v takové zahradě se dají vytvořit záhony a vypěstovat na nich plnohodnotná zelenina nebo okrasné rostliny.
Stavba záhonu ve svahu sice není to samé jako stavba záhonů na rovině, ale jde to. Jen vědět, jak takový záhon správně koncipovat, aby nám ho první přívalové deště neposunuly až do obývacího pokoje.
Stavba záhonu ve svahu ovšem není žádná maličkost. Čím je svah příkřejší, tím budou práce v zahradě dražší a budou i déle trvat. Především je potřeba svah zabezpečit proti erozi, kterou způsobuje voda, stékající dolů ze svahu. Ta sebou totiž unáší i spoustu důležitého materiálu, zejména svrchní část půdy, která je pro rostliny nezbytná.
Klády, pruty a kůly, ale také beton, kameny, cihly, gabiony nebo ztracené bednění mohou vytvořit ideální vzpěru a zábranu pro půdu, která se takto nebude moci sesouvat. Svou výhodu ale svah a záhony na něm má. A sice, že stékající voda může být v jednotlivých stupních záhonů zadržena a použita k závlaze plodin a rostlin.
Jak vypadá stavba záhonu ve svahu?
Zajímavá metoda, která je použitelná zejména v biozahradách nebo v permakulturních zahradách, je použití pouze přírodních matriálů, konkrétně dřeva. Základem bude masivní kláda. Toto dřevo bude nejen zadržovat vodu v záhonu, ale tak, jak bude dřevo tlít, budou se zde množit rozkladné mikroorganismy, které následně pomohou s tvorbou humusu v půdě a ze dřeva se budou uvolňovat důležité látky, které také pomohou zkvalitnit půdu v záhonu.
Okolo klády bude potřeba navrstvit organickou hmotu, velmi bohatou na živiny. Může to být chlévský hnůj nebo kvalitní kompost. Kompost nemusí být zcela zetlelý a rozložený, může obsahovat i hrubé části organického materiálu. Tato hmota se bude v základu záhonu dále rozkládat a rovněž jako tlející kláda bude obohacovat půdu o další živiny. Spodní vrstva humusu by měla být bohatá na dusík.
Další vrstvou by měla být sláma nebo listí. Nebojte se dát i vyšší vrstvu, neboť tento materiál vzhledem k nízké váze vlivem dešťů a vrstvy půdy velmi rychle slehne. Sláma či listí pomůže držet záhon pohromadě při zálivce nebo deštích.
Tuto vrstvu bude potřeba prolít. Se zálivkou rozhodně nešetřete, sláma i listí si rychleji sedne, a o to rychleji zde nastanou rozkladné procesy.
Poslední vrstvou by měl být buď čistý prosátý kompost, nebo kvalitní zahradní substrát, buď univerzální nebo přizpůsobený tomu, co se zde bude pěstovat.
Takto realizovaná stavba záhonu ve svahu má kromě zmíněných vlastností ještě další výhodu - takový záhon se nepřerývá. Minimálně do té doby než dřevo v základu záhonu kompletně zetleje, což ale bude trvat i několik desítek let.
Vrchní vrstvu záhonu uhrabte do roviny, aby byl záhon nejen funkční, ale i esteticky zajímavý.
Stavba záhonu ve svahu se pak už jen zakončí vhodnými sazenicemi nebo semeny. Je možné na záhon vysít jak semínka zeleniny, bylinek nebo okrasných rostlin, tak můžete na záhon rovnou vysazovat i sazenice. Vysetá semena i zasazené sazenice samozřejmě zalijte a nechte přírodu, ať ukáže, co umí.
Zdroj informací: Zahradník po ruce, abecedazahrady.dama.cz
Publikováno: 3. 8. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová