Jak bojovat s chorobami, škůdci a počasím u rajčat?
Péče o rajčata zahrnuje nejen okopávání, vytrhávání plevelů, zalévání a sběr plodů. Rajčata jsou náchylná na spoustu neduhů, z nichž plíseň bramborová je asi nejzávažnější. Ovšem, za dodržení podmínek správné péče o rajčata se lze této obávané chorobě vyhnout. A podobně to je se škůdci, i zde platí, že prevence je lepší než řešení problému. A je také nutné se připravit na možnou nepřízeň počasí, která může udeřit bez varování a kdykoliv.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Péče o rajčata
Rajčata jsou oblíbenou zeleninou, kterou pěstujeme prakticky na každé zahradě, ale i na balkónech. Přesto, že péče o ně nepatří k nejjednodušším, setkáme se s nimi na vesnicích i ve městech. Pěstitelé se předhánějí v tom, kdo bude mít úrodu bohatší a zajímavější. Trh překypuje obrovským výběrem semen od tradičních odrůd až po ty exoticky vyhlížející. Nepěstují se jen běžná červená rajčata, ale i rajčata žlutá, oranžová, růžová, zelená, nebo dokonce černá.
Vytvořením vhodných podmínek pro pěstování se rozumí péče o rajčata ve správné půdě za ideálních podmínek. Rajčata potřebují dobře vyživenou, na humus bohatou půdu. Vhodná je zemina smíchaná s přesátým kompostem. Musíme je však pravidelně zalévat, přivazovat (tyčková rajčata) a vyštípávat postranní výhony.
Povětrnostní vlivy a péče o rajčata
Letošní počasí se na rajčatech doslova vyřádilo. Jarní nečekané mrazy, vytrvalé deště s krupobitím a následně velké sucho.
Velký problém u péče o rajčata je nárazový vítr, který dokáže rostlinky polámat. Vyplatí se proto použít větrolamy např. z proutí, které se dají přenášet a umisťovat tam, kde jsou zrovna potřeba.
Přívalový déšť zvládne bez obtíží rostliny utlouci do země a zničit. Pokud to je jen trochu možné, vyvazujeme rajčata ke kůlům a okolo sazenic vykopeme odtokovou strouhu. Po dešti je nutné rajčata ihned zkontrolovat. Poškozené a potlučené raději likvidujeme, předcházíme tím rozvoji plísní.
Škodám způsobeným krupobitím se nedá úplně vyhnout, zejména proto, že se na ně nedá dopředu vždy připravit. Pro mladé rostlinky to však může znamenat totální devastaci a naše péče o rajčata tak přijde zcela vniveč. Může pomoci např. natažení husté sítě z pružného materiálu nebo provizorní stříška z plechu. Jiný materiál nemá smysl používat, protože velké kroupy zničí jak sklo, tak plexisklo i laminát.
Jakmile krupobití ustane, je potřeba ihned provést zálivku, ideálně odstátou, a ne úplně studenou vodou, spíše vlažnou. Rostliny potřebují nějak "strávit" teplotní šok, který jim ledové kroupy vyvolaly. Vlažná voda kroupy rozpustí a půda neprochladne.
Potlučená rajčata od krup raději sklidíme a zpracujeme
Rajčata jsou velmi žíznivé rostliny a v době letního sucha je nutné je zalévat třeba i dvakrát denně. Ideální je ranní a večerní zálivka. Vždy je nutné zalévat rostliny ke kořenům.
Choroby rajčat
Rajčata jsou velice náchylná k plísňovým chorobám, z nichž nejzávažnější je plíseň bramborová, která se označuje také jako plíseň rajčete (Phytophthora infestans). Je to houbová choroba, která se objevuje v srpnu či začátkem podzimu a způsobuje nevzhledné skvrny na rajčatových listech, nekrózu plodů a celkové odumírání rostlin.
Napadené listy velice rychle vadnou, tmavnou, postupně se scvrkávají a následně hynou. Pokud plíseň zasáhne i plody, projeví se na nezralých plodech nepravidelnými zelenohnědými skvrnami a vrásčitou, nekrotickou tkání, která se objevuje i uvnitř plodu. Vznik choroby podporuje především vlhko - jak vlhké počasí, tak špatná zálivka, vedená na listy rostlin.
Tzv. suchá hniloba je důsledkem nedostatku vápníku v půdě
Další výraznou chorobou je čerň lilková (Alternaria solani), kterou pěstitelé někdy zaměňují s plísní bramborovou. Projevem alternariové skvrnitosti jsou nepravidelné tmavohnědé skvrny na starších listech, a protáhlé a mírně propadlé hnědé skvrny na stoncích, které mají tendenci se lámat. Tato choroba se na rajčata nejčastěji přenáší z brambor.
Antraknózu rajčete má na svědomí houba označovaná jako Colletotrichum coccodes. Tvorba tmavých a mírně propadlých skvrn na rajčatových plodech, v jejichž středu se nachází drobné černé tečky, je typickým příznakem. Choroba se objevuje zejména tam, kde nemají rostliny dostatek místa, aby mezi nimi mohl proudit vzduch a pronikat slunce.
K nejčastějším škůdcům se řadí mšice, molice, slimáci, plzáci, svilušky či třásněnky. Péče o rajčata zahrnuje i postřiky a ochranu před škůdci. Pokud nechceme nebo nemůžeme používat chemické přípravky proti škůdcům, nasadíme přírodní preparáty ve formě rostlinné jíchy jako postřiku nebo aplikaci parazitických hlístic.
Zdroj informací: Receptář prima nápadů, pořad Napřírodno, zivotnastatku.cz, zahradkarem.cz
Publikováno: včera, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
