Dezinfikujte skleník, zamezíte šíření chorob a škůdců
Celková údržba a dezinfekce skleníku jsou činnosti, které zaručí, že nám bude skleník nebo pařeniště dlouho a dobře sloužit. Doporučujeme tyto činnosti provádět v podzimním období, kdy máme po sklizni více času se úklidu a dezinfekci skleníku věnovat. Na jaře se tak nemusíme stresovat a můžeme se již naplno věnovat pouze sázení a setí.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Důsledná a pravidelná dezinfekce skleníku má smysl
Po celý rok, kdy skleníky a pařeniště na zahradě používáme, dostává se dovnitř spousta vnějších vlivů. Díky proudění vzduchu a občasnému nezavírání skleníku (a větrání střešními okny) se ve skleníku tvoří klima, které je vlhké a teplé. A přesně toto klima nahrává výskytu patogenů, plísní, rozvoji bakterií a virů. A také se na toto místo začnou velmi rychle stahovat škůdci, kteří zde hledají útočiště pro přezimování.
Než se vůbec do dezinfekce skleníku a pařeniště pustíme, je potřeba zlikvidovat všechny rostliny, které už přestaly plodit. Současně s nimi se musí ze skleníku vytrhat všechen plevel. Všechny rostliny, které ve skleníku zůstanou, mohou být zdrojem škodlivin nebo poskytnout úkryt pro škůdce.
Ideálně by ve skleníku nemělo zůstat žádné nářadí ani cedulky, a je potřeba odklidit i všechny květináče, truhlíky a další pěstební nádoby. Samozřejmostí by mělo být, že po ukončení pěstební sezóny se všechno náčiní a nádoby umyjí a vydezinfikují např. roztokem Sava, směsí vody a alkoholu nebo se použijí přímo určené přípravky, které se dají sehnat v obchodech se zahrádkářskou tématikou.
Dezinfekci vnitřních prostor můžeme uskutečnit až ve chvíli, kdy budou skleníky či pařeniště zcela prázdné. V první řadě přistoupíme k čistění samotné skleníkové konstrukce a skel nebo polykarbonátu. Čištění můžeme provést ručně, kdy použijeme buď mýdlovou vodu, nebo směs vody a octa, a celý prostor následně dokonale opláchneme čistou vodou, případně použijeme roztok dezinfekce. Na konstrukci se dá použít kartáč, abychom měli jistotu, že jsme vydrhli všechny spoje a místa, kde se mohou škůdci nebo zárodky chorob schovávat.
Velmi vhodné je použití vysokotlakého čističe (wapka), který nastavíme na parní čištění.
Po úklidu skleníku a jeho vnitřních prostor se budeme věnovat záhonům ve skleníku a uličce. Betonové, plastové nebo dřevěné dlaždice zameteme a následně důkladně vyčistíme proudem vody nebo wapkou.
Trochu jiné to je, pokud máte cestičku pouze z ušlapané půdy. Zde, stejně jako v případě záhonů, použijeme dusíkaté vápno.
Jestliže nemáme čas na důkladnou očistu skleníku, vhodnou alternativou může být dezinfekce skleníku pomocí sirných svící. Sirné svíce jsou jednoduchý a rychlý způsob, jak bojovat s plísněmi a škodlivými mikroorganismy. Sirné svíce pouze umístíme do nehořlavé nádoby, kterou necháme otevřenou, svíci zapálíme a ihned opustíme prostor skleníku. Podobně můžeme používat i sirné knoty, které se většinou zavěšují na konstrukci skleníku.
Po vyhoření svíce nebo knotu (necháme působit alespoň 4 hodiny) skleník otevřeme a důkladně vyvětráme. Oxid siřičitý, který se hořením uvolňuje, spolehlivě zahubí veškeré spory plísní a skvěle zničí všechny přezimující škůdce, z nichž nejčastěji ve skleníku nacházíme mšice či molice. Jedna sirná svíce vystačí na 10–15 m³ uzavřeného prostoru.
Dezinfekce půdy ve skleníku
Hlavním činitelem při dezinfekci skleníku a půdy je dusíkaté vápno, které efektivně ničí patogeny chorob, vajíčka a larvy škůdců, a také semena plevelů. Zároveň dodává do půdy dusík a vápník.Zdravá půda znamená i zdravé rostliny, radíme tento zákrok nepodceňovat. Dezinfekci dusíkatým vápnem provedeme nejpozději 4 týdny předtím, než začneme znovu sázet a vysévat.
Kdo nechce používat chemii, pro toho existuje ale i řada šetrnějších metod.
Ačkoliv to zní jako středověká alchymie, dezinfekce skleníku směsí kefíru a skořice funguje. Ve sklenici vlažné vody rozmícháme 1 čajovou lžičku mleté skořice a směs poté vlijeme do 1 litru kefíru. Přidat můžeme i lžičku kurkumy. Přírodní prostředky jsou poměrně silné, takže je nezbytné směs před použitím rozředit vodou. 1 polévkovou lžíci přípravku přidáme do 10 litrů vody. Zhruba takové množství stačí na zalití 1 m².
Stejně tak můžeme použít peroxid vodíku - na 10 litrů vody stačí 1 šálek peroxidu. Směs pak už jen přelejeme do postřikovače a povrch půdy postříkáme a necháme peroxid působit. Při práci s peroxidem vodíku použijeme ochranné rukavice.
Dezinfekce skleníku, a především půdy ale znamená likvidaci všech druhů mikroorganismů, které v půdě žijí. Je potřeba je, samozřejmě ty užitečné, do půdy opět dostat.
Do půdy tedy nakonec zapravíme kompost a vše můžeme ještě vylepšit dodáním koňského hnoje, který rovněž působí jako dezinfekce skleníku. Při rozkladu hnoje vzniká teplo, které účinně ničí škůdce, choroby a semena plevelů. Zároveň půdu prohnojí a obohatí o organickou hmotu, která pak na sebe během sezóny lépe váže vodu.
Zdroj informací: Zahradník po ruce, zahradajezek.cz, chalupari-zahradkari.cz
Publikováno: dnes, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
