Trávníková plocha je základním estetickým prvkem v zahradě. Dodává jí jas a klid, její zeleň je příjemná pro oči.  Trávníky jsou dlouhodobé porosty a náklady na jejich založení jsou dost vysoké, proto jim od začátku musíme věnovat největší péči, dobře připravit půdu a především zvolit vhodnou travní směs. Právě tato volba určuje charakter trávníku. Jeden druh trávy nikdy nesplní požadavky na vytvoření nízkého, jemného, zcela zapojeného porostu, který vydrží na stanovišti dlouhé roky. Travní směsi jsou kombinací trav trsnatých a výběžkatých. Výběžkaté trávy se rozmnožují a rozrůstají podzemními oddenky, trsnaté mohutní z jednoho místa. Ve směsi se výběžkaté trávy rozrůstají mezi ostatní směsi a vytvářejí tak kompaktní drn.

Trávníky v zahradě plní především funkci estetickou. Má-li dobře působit i malá travnatá plocha, pak je nezbytné, aby byl trávníkový porost složen z takových druhů trav, které jsou navzájem podobného vzrůstu, šířky, tvaru a barevnosti listových čepelí, a aby byl bez příměsí širokolistých (dvouděložných) bylin, tzv. trávníkových plevelů.

Při zakládání trávníku musíme mít především jasno, jaký druh nebo typ trávníku potřebujeme založit, jaké nároky má splňovat. V zásadě postačuje, aby si běžný spotřebitel nebo uživatel ujasnil, zda chce mít na své parcele buď trávník okrasný (reprezentační, luxusní) nebo trávník snášející zatěžování šlapáním, sluněním a domácím sportováním či louku s pestrým sortimentem vykvétajících bylin. Tyto tři typy nebo druhy trávníků se od sebe liší především posláním (k čemu mají sloužit) a složením porostu (z jakých druhů trav nebo bylin se skládají). Dále je třeba brát v úvahu další faktory, jako je zastínění nebo oslunění stanoviště, kde budeme trávník zakládat, jaké jsou půdní podmínky -  půdy jílovitější nebo písčitější, více nebo méně zásobené živinami, kyselejší nebo zásaditější reakce, jde-li o lokalitu rovinatou nebo svažitou, jaké jsou v dané oblasti srážkové poměry. Čím lépe se „strefíme“ travní směsí do daných půdních klimatických podmínek, tím lepší a trvalejší výsledek získáme. Trávníky zakládáme většinou jako dlouholetou zahradnickou kulturu, a proto čím více budou v porostu zastoupeny rostliny, jejichž nároky jsou v souladu s danými stanovištními podmínkami, tím bude porost vytrvalejší.

Trávník pro okrasu

Jde o typ trávníku vysloveně pro oko, pro reprezentaci, podobně jako je pro tentýž účel zakládán záhon růží. V zahradě plní funkci estetickou, výtvarnou. Vyžaduje velmi důkladnou a všestrannou péči, a má-li dokonale plnit svou estetickou roli, musí se pečlivě připravit půda pro výsev a zvolit taková směs travních druhů a odrůd, které vytvoří strukturně barevně vyrovnaný, jemný koberec. Takový koberec jsou schopny vytvořit druhy trav s listovými čepelemi nepříliš širokými (méně než 0,5 cm). Z dostupných druhů u nás to jsou: psineček tenký (Agrostis tenuis), kostřava červená (Festuca rubra) a kostřava ovčí (Festuca ovina). Všechny tři druhy nesnášejí přílišné zatěžování šlapáním. Čím více by se šlapalo a dupalo po porostu složeném z těchto druhů, tím dříve by se začaly z porostu vytrácet. Je to jejich vlastnost a tu nelze změnit, tu je nutno respektovat. Zde budeme volit směs parkovou.

Trávníky rekreační

Pokud jde o skladbu porostu trávníku vhodného k zatěžování převážně pěším provozem, pak už nemusí být z takových druhů trav, které mají úzké listy, ale mohou to být druhy i s listem širším než 0,5 cm. Zatěžování šlapáním snáší nejlépe jílek vytrvalý a také lipnice luční. Ostatní druhy, zejména kostřavy, snášejí zatěžování méně a v travních směsích mají tedy menší zastoupení. Pro zatěžované trávníky, zejména pro sport a hry, má jílek vytrvalý klíčový význam. Na půdách těžších a zvláště pak se zpevňovaným nebo utužovaným půdním povrchem má tento druh mnohem vyšší vytrvalost než na půdách lehkých, písčitých, vysychavých a kyprých. Nosným druhem pro zatěžované trávníky je lipnice luční, která vytváří velké množství podzemních výběžků. Těmito výběžky se šíří do stran a snadno tak vyplňuje místa narušená provozem. Navíc odolává sešlapávání a na stanoviště neklade zvláštní nároky. Sešlapávání snášejí poměrně dobře i bojínek cibulkatý (Phleum nodosum) a metlice trsnatá (Deschapsia caespitosa), ale tyto druhy se do směsí přidávají v nižším zastoupení, stejně jako kostřavy. Požadavky na zatěžovaný trávník plní směs hřištní.

Golfová travní směs je pak určena pro reprezentativní trávníky anglického typu. Vytváří nízký, sytě zelený hustý trávník. Vyžaduje časté a nízké sečení, vyrovnanou výživu a dostatečnou závlahu.

Trávník v extrémních podmínkách

Co jsou to vlastně extrémní podmínky pro trávník? Jsou to takové podmínky, které jsou pro jednotlivé druhy trav v trávníku doslova mezní, kdy se musejí vyrovnávat například s krajními výchylkami teplot, vláhou v půdě, osluněním nebo zastíněním, stupněm zatěžování provozem atd. Pro ozelenění méně významných travních ploch využíváme směs standard. Její receptura obsahuje druhy a odrůdy s rychlým počátečním růstem, které se postarají o brzké zapojení porostu a vytvoří příznivé mikroklima pro vývoj vytrvalejších travních druhů.

Jednotlivé druhy trav jsou většinou dost plastické - přizpůsobivé rozdílným podmínkám i na jednom stanovišti, pokud nejde o extrém. V případě, že půjde o zakládání trávníku na úpalu, v písčité a vysychavé půdě a navíc ještě v podmínkách nedostatku vláhy, musí být pro dané stanoviště velmi pečlivě sestavována travní směs, v níž by měly převažovat druhy, jako je kostřava ovčí a kostřava červená. Suchomilné trávy ze skupiny okrasných trav, jako jsou kostřavy, je dobré použít na vrstvách zeminy pod 10 cm.

Extrémním stanovištěm pro trávy a trávníky jsou například i parkoviště aut, zpevněná vegetačními prefabrikáty. Na těchto parkovištích jsou trávy vystaveny periodickému zastiňování i snížení přirozené závlahy. Pro extrémní podmínky volíme směs do sucha nebo speciální směs do stínu. Obě směsi jsou určeny pro stanoviště s horšími světelnými nebo vláhovými podmínkami.

Směs obnova je ideální k dosetí a rychlé regeneraci poškozených a zničených míst v dříve založených trávnících zahrad, parků, dvorků a hřišť.

Travní porosty pro píci

Pro založení užitkových porostů využijeme směs luční, která je určena pro založení víceletých travních porostů pro produkci sena. Receptura obsahuje druhy a odrůdy trav s vyšší tvorbou zelené hmoty a jetel luční. Pastevní směs svou skladbou odpovídá požadavkům na pastevní využití porostu. Ve směsi jsou zastoupeny druhy a odrůdy chutných trav a jetelovin s vysokou nutriční hodnotou a odolností k pastvě.

Jetelotravní směs je výkonná bílkovino-glycidová směs pro intenzívní využití zejména pro přímé zkrmování.

Nejvhodnější doba pro zakládání trávníku je jaro nebo časný podzim. Jarní výsev je lepší, protože osivo využije zimní vláhu a pravidelně a dobře klíčí. Vysévá se od poloviny dubna do konce května. Dalším vhodným termínem je pak září až říjen.

Postup:

1. Pozemek musí být důkladně připravený, především zbavený plevelů.

2. Vyplatí se podle provázku rozdělit osévanou plochu na několik menších částí. Stejně rozdělíme i osivo, aby došlo ke stejnoměrnému výsevu.

3. Provedeme výsev, buď ručně, nebo secím strojem, který je vhodnější. Pamatujeme, že průměrný výsevek činí cca 0,5 kg na 25 m².

4. Osivo lehce zapravíme hráběmi.

5. Utužíme pomocí válce pro lepší vyklíčení a vzlínavost vody.