V naší zemi najdeme docela širokou nabídku ozimých druhů zeleniny, které se vyplatí, vzhledem k vysoké zimovzdornosti, pěstovat a především pak jsou určené ke sklizni coby první jarní zelenina. Za vyzkoušení stojí rozhodně následující druhy:

Rozhodně nezapomeneme na ozimý salát, nejčastěji se vysévá tuzemská odrůda Humil. Vyznačuje se výborným přezimováním a raným zavíjením hlávek. Hlávka je žlutozelená s téměř hladkými listy, nečervená. Obalové listy jsou mírně zvednuté, takže netrpí podehníváním. Pro přezimování provádíme výsev koncem srpna až začátkem září, výsadba pak až do poloviny října.

Ozimé odrůdy cibule jsou významné nejen ranými sklizněmi cibule s natí, ale jako cibule na uskladnění. Při sklizni na zeleno dozrává ozimá cibule dřív než cibule pěstovaná ze sazečky. Osivo vyséváme od poloviny srpna do začátku září. Po výsevu je nutné zabezpečit dostatek vláhy pro vzcházení rostlin, aby rostlinky začaly rychle růst a do zámrazu dosáhly tloušťky minimálně 5 mm. V tuzemském sortimentu máme dvě odrůdy, Augustu a Hibernu.

Ozimá cibule Hiberna se vyznačuje výborným zdravotním stavem a dobrou skladovatelností. Dá se využít pro sklizeň s natí, jako čerstvou i suchou. Augusta je využívána pro nejrannější sklizeň – na zeleno.

Pro výsev ředkviček volíme druhou polovinu srpna, kdy je již krátký den a rostliny tak nebudou vykvétat. Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu - 30 až 40 dní podle odrůdy. A těch je v našem sortimentu opravdu hodně. Mezi nejvyhledávanější patří Lada, Slovana, Poloneza, bílá Whitney, Faraon ad. Pozor na hustý výsev, jednotlivé rostlinky by měly být od sebe asi 3 cm, aby si vzájemně nekonkurovaly.

V srpnu bychom neměli zapomenout ani na špenát. Vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim. Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu a to pouze 50- 60 dnů. Vyžaduje humózní zásadité půdy s dostatkem dusíku. Snáší i chladné polohy a velmi dobře přezimuje. Špenát vyséváme přímo do řádků. Zde se osvědčují odrůdy Winterriesen, Matador, Monores, Lorelay, Harp F1 ad.

V srpnu vyséváme také černý kořen. Na klimatické podmínky je nenáročný, daří se mu prakticky ve všech oblastech. Vyžaduje však hluboko propracovanou půdu. Nesnáší pouze půdy kyselé a přímé hnojení chlévským hnojem a přihnojování dusíkatými hnojivy. V takovém případě bývají kořeny hořké a dužnina houbovitá. Spodní hladina vody nemá přesahovat 80 cm, avšak stálá půdní vlhkost je předpokladem vysokých výnosů. Vzhledem k dlouhé vegetační době se vyplatí časný jarní výsev do řádků 30 až 40 cm od sebe při hloubce výsevu 2-3 cm. Doporučuje se vysévat čerstvé osivo. Rostlinky se po vzejití jednotí na vzdálenost 8-10 cm Se sklizní pak počítáme během října. Je možný i výsev začátkem srpna, jako ozimou kulturu pro sklizeň během jara příštího roku. Rostliny jsou mrazuvzdorné (jako např. pastiňák).

Česnek medvědí je v posledních letech na vrcholu své slávy. Pro pěstování v zahradě se nejlépe hodí podobná místa, na jakých se tomuto česneku daří v přírodě, tedy vlhčí a spíše stinná. Česnek medvědí se snadno množí  semeny i cibulkami. Osivo je dnes běžně k mání v zahrádkářských prodejnách, prodává se i předpěstovaný v nádobách (kontejnerech). Vysazujeme vždy několik cibulek společně (5-10 kusů). Cibulky sázíme tak, aby nad jejich vrcholem bylo přibližně 5 cm zeminy. Pokud nemáme k dispozici zahradu, můžeme pěstovat medvědí česnek v omezeném množství třeba na balkóně. Jen musíme počítat s velmi skromnou sklizní, ale pro zpestření jarních pokrmů se určitě bude hodit.

Semena vyséváme do hloubky 1 cm, nejlépe v období od konce srpna do listopadu. Počítat bychom měli s delší dobou klíčení, může trvat až měsíc. Výhodné je nechat rostliny v zahradě rozrůst a vykvést, samy se pak budou dál semenit. 

Kozlíček – polníček patří mezi nejméně využívané listové zeleniny. Vytváří přízemní listovou růžici drobných úzkých listů, které se konzumují výhradně jako čerstvý salát. Sklizeň je již za 12 týdnů od výsevu. Vysévá se na podzim přímo na stanoviště.