Zatímco v době, kdy je všude kolem ještě zima, z většího tepla ve skleníku těžíme. Ovšem v létě je zapotřebí zvážit jeho zastínění. Zastínění skleníku může totiž ochránit vše, co je uvnitř, před přílišným horkem. V létě v nezastíněném skleníku může být teplota u rostlin vyšší až o 15 °C oproti běžné teplotě vzduchu mimo skleník. Při běžných letních teplotách pohybujících se okolo 35 °C to může mít doslova tristní důsledky pro vše, co ve skleníku pěstujeme.
rostliny ve skleníku sice potřebují dostatek slunce, ale všeho moc škodí
Proč je dobré zastínění skleníku
Zastínění skleníku není žádný rozmar. Přílišné teplo může rostliny ve skleníku spálit, a kdyby ne, tak v každém případě rychleji vadnou a jsou ve stresu. Rostliny v nezastíněném skleníku je proto nutné mnohem častěji kontrolovat. To, že je zastínění doopravdy potřeba, poznáte podle načervenalého nebo nažloutlého zbarvení listů, uvadání listů a pozastavení růstu. Zastíněním skleníku dojde k rychlé nápravě. Je však škoda vše nechat zajít až tak daleko, ideální je, když se na zastínění skleníku myslí už při jeho výstavbě.
Polykarbonátové skleníky propustí dovnitř sluneční svit, ale ne UV záření
O stínění byste měli přemýšlet již před pořízením skleníku
Pokud tak učiníte, ušetříte si následné starosti. Ovlivní to již váš výběr materiálu, z něhož bude skleník postaven. Na trhu jsou totiž už takové materiály, které dokáží světlo dobře rozptýlit. Můžete si vybírat ze speciálních skel, fólií anebo desek z polykarbonátu. S nimi máte už takřka vyhráno. Pak, pokud je zapotřebí, stačí skleník doplnit o přídavné zastínění. Skleníky vystavěné z materiálů, které světlo nerozptylují, se musí spoléhat pouze na přídavné zastínění skleníku.
Rostliny budou silné a zdravé jen tehdy, budou-li mít ideální podmínky k růstu
Další možnosti zastínění skleníku
Dále pak podmínkám ve skleníku pomáhá i to, kde je skleník postaven, jakou má konstrukci, jak je klimatizován a jaké je další zastínění skleníku. To totiž může být vlastně trojí.
Vnější zastínění skleníku
K vnějšímu zastínění skleníku můžete použít zastiňovací folie, rákosové rohože, škrobový nátěr, stínící barvy nebo speciální stínění na kolejnicích.
Jak to funguje?
Zastiňovací folie se přehazuje zvenčí přes střechu skleníku a upevňuje se ke speciálním držákům. Jde o poměrně levné a efektivní řešení. Další takovou levnou a jednoduchou možností jsou rákosové nebo bambusové rohože, které se vyrábí ze štípaného rákosu nebo bambusu.
Mnohem dražší a náročnější jsou speciální stínidla na kolejnicích, jež jsou však zase vysoce odolné vůči rozmarům počasí. Dobré u nich také je, že nikterak neovlivňují větrání skleníku.
K dalšímu poměrně efektivnímu řešení zastínění skleníku je škrobový nátěr. Ten skleník dokáže chránit před silným sluncem až 4 roky. Škrobový nátěr se vyrobí svařením škrobu na prádlo, který se na skla skleníku natře z vnější strany.
Speciální stínící barvy prodávají některá zahradní centra. Nutno však říci, že na rozdíl od škrobu, barvy obvykle déšť po několika týdnech smyje. Když se to ale vezme z druhé stránky, po ukončení letní sezóny umožní již ne tak prudkému slunci dostat se do skleníku.
Rostliny je nutné před prudkým sluncem chránit, jinak se spálí
Vnitřní zastínění skleníku
Bohužel vnitřní zastínění skleníku nepatří zrovna k tomu nejpraktičtějšímu, protože dost významně omezuje rostliny ve skleníku v jejich růstu. Takové zastínění je rovněž obvykle velmi nákladné. Vnitřní zastínění představuje především různé typy žaluzií, případně staré záclony, novinový anebo hedvábný papír aj. Ale toto je poměrně nešikovné řešení, které zastíní pouze malou část skleníku.
V poslední době velmi oblíbené a asi nejefektivnější vnitřní zastínění skleníku je s pomocí stínící tkaniny známé jako stínovky nebo rašlový úplet. Výhodná je jeho cena i poměrně slušná životnost.
Tropické rostliny disponují širokými listy a pomohou zastínit ty menší a náchylné
Zastínění skleníku rostlinami
Vhodným řešením je i výsadba určitých rostlin. Tyto rostliny nejenže ochrání vše ostatní ve skleníku před prudkým sluncem, ale zvýší i vlhkost. Jde o příjemné a rozumné řešení.
A jaké že rostliny se k tomuto účelu hodí? Do studených skleníků jsou vhodné k zastínění použít lapagerie a vinnou révu, kterou je však nutné pravidelně prořezávat. Do temperovaných skleníků se pak hodí mandevila, dipladenia a voskovka. Do teplého skleníku jsou pak vhodné zasadit blahokeře a klerodendrumy.
