Dospělí lalokonosci ožírají listy okrasných i užitkových rostlin, které mají následně typické „děrování“. Při malém napadení se jedná spíše o estetickou vadu, větší škody páchají larvy těchto brouků v půdě. Ty ožírají mladé kořínky rostlin a dokáží způsobit zasychání rostlin i jejich celkový úhyn.

Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus) je pro zahradníky i zahrádkáře obávaný škůdce. Typické poškození listů je neklamnou a prakticky jedinou známkou přítomnosti lalokonosce, protože tento hmyz žije nočním životem. Dospělci lalokonosce rýhovaného jsou dlouzí cca 1 cm a mají hrubě strukturované černé tělo, které je jemně žlutě skvrnité díky chomáčkům žlutých chloupků. Lomeně zakloubená tykadla a absence křídel jsou také charakteristiké. Larvy jsou bílé a beznohé s lesklými oranžovými či hnědými hlavami. Úplně dorostlé jsou dlouhé 1 – 1,5 cm, oblé, často stočené do tvaru C a někdy vybledlé. Lalokonosec rýhovaný však nenapadá pouze břečťan, má širokou řadu hostitelů, od rododendronů a kamélií po bylinné trvalky, jako například rozchodník a dlužicha, rovněž hrnkové rostliny, jako například brambořík a prvosenka, dále škodí na jahodníku, bobkovišních či okrasných keřích na zahradě. Pustit se však může do více než 100 druhů rostlin.

Dospělí lalokonosci se mohou živit mnoha různými rostlinami a klást na ně vajíčka, takže některé rostliny vykazující okus listů nebudou nutně v riziku způsobovaném larvami. K ochraně proti škůdci přispěje celková hygiena, jako například likvidace starého materiálu, ochrana proti plevelům a odstraňování zbytků rostlin. Vyplatí se pečlivě kontrolovat, jestli se na listech neobjevují vykousané díry.

Dospělý brouk má 10 – 15 mm, je tmavý a na krovkách má světle žluté skvrny. Patří mezi nosatcovité a proto ho poznáme podle protáhlé hlavy. Dospělci nelétají a dožívají se až dvou let. Samice klade velké množství vajíček, ze kterých se do dvou týdnů líhnou bílé beznohé larvy. Ty začínají okamžitě ožírat kořeny rostlin.

Lalokonosci škodí hlavně na jaře a poté koncem léta až začátkem podzimu. V ideálním případě bychom měli provést opatření v těchto dvou termínech. Dospělé brouky můžeme ve večerních hodinách, kdy jsou aktivní, setřepávat z keřů na bílou plachtu. Chemická ochrana není v tomto ohledu příliš účinná. Larev v půdě nás spolehlivě zbaví parazitické hlístice rodu Heterorhabditis neboli Nematop. Jsou to mikroskopické půdní organismy, které čichem vyhledají larvy v půdě, dostanou se do jejich těla a namnoží se v nich.

Parazitické hlístice rozmícháme přesně podle návodu v konvi s vodou a za stálého míchání aplikujeme zálivkou na dobře provlhčenou půdu. Teplota půdy by při aplikaci měla být vyšší než 12 °C, při jarní aplikaci je nutné tuto podmínku dodržet, hlístice jsou při nižších teplotách neaktivní. V teplejších měsících je dobré aplikaci nechat na večerní hodiny, neaplikujeme při slunečním úpalu. Půdu udržujeme poté několik dní provlhčenou. Aplikovat můžeme plošně na záhony i bodově k jednotlivým rostlinám. Ošetřená plocha je chráněna po dobu minimálně 6 týdnů.

A kde se u nás na zahradě lalokonosci berou? Velmi často si je můžeme donést ze zahradnictví s novou rostlinou, je proto dobré dbát při přesazování a sázení zvýšené opatrnosti a v případě výskytu larev co nejdříve rostliny ošetřit. Parazitické hlístice jsou zcela neškodné jak pro člověka, tak i pro domácí mazlíčky a necílové organismy. Jsou tak velmi účinnou a zároveň šetrnou variantou při ochraně našich rostlin.