Pokud jste na listech rostlin na zahradě objevili typické půlkruhové dírky nebo vám z ničeho nic začaly rostliny odcházet, velmi pravděpodobně se jedná o napadení lalokonoscem – broukem, kterému se v našich podmínkách daří velmi dobře a dokáže potrápit nejednoho zahradníka.
Za okousané listy tučnolistých rostlin může většinou lalokonosec (Zdroj: Depositphotos.com)
Dospělí lalokonosci ožírají listy okrasných i užitkových rostlin, které mají následně typické „děrování“. Při malém napadení se jedná spíše o estetickou vadu, větší škody páchají larvy těchto brouků v půdě. Ty ožírají mladé kořínky rostlin a dokáží způsobit zasychání rostlin i jejich celkový úhyn.
Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus) je pro zahradníky i zahrádkáře obávaný škůdce. Typické poškození listů je neklamnou a prakticky jedinou známkou přítomnosti lalokonosce, protože tento hmyz žije nočním životem. Dospělci lalokonosce rýhovaného jsou dlouzí cca 1 cm a mají hrubě strukturované černé tělo, které je jemně žlutě skvrnité díky chomáčkům žlutých chloupků. Lomeně zakloubená tykadla a absence křídel jsou také charakteristiké. Larvy jsou bílé a beznohé s lesklými oranžovými či hnědými hlavami. Úplně dorostlé jsou dlouhé 1 – 1,5 cm, oblé, často stočené do tvaru C a někdy vybledlé. Lalokonosec rýhovaný však nenapadá pouze břečťan, má širokou řadu hostitelů, od rododendronů a kamélií po bylinné trvalky, jako například rozchodník a dlužicha, rovněž hrnkové rostliny, jako například brambořík a prvosenka, dále škodí na jahodníku, bobkovišních či okrasných keřích na zahradě. Pustit se však může do více než 100 druhů rostlin.
Dospělí lalokonosci se mohou živit mnoha různými rostlinami a klást na ně vajíčka, takže některé rostliny vykazující okus listů nebudou nutně v riziku způsobovaném larvami. K ochraně proti škůdci přispěje celková hygiena, jako například likvidace starého materiálu, ochrana proti plevelům a odstraňování zbytků rostlin. Vyplatí se pečlivě kontrolovat, jestli se na listech neobjevují vykousané díry.
Dospělý brouk má 10 – 15 mm, je tmavý a na krovkách má světle žluté skvrny. Patří mezi nosatcovité a proto ho poznáme podle protáhlé hlavy. Dospělci nelétají a dožívají se až dvou let. Samice klade velké množství vajíček, ze kterých se do dvou týdnů líhnou bílé beznohé larvy. Ty začínají okamžitě ožírat kořeny rostlin.
Larvy ožírají kořínky rostlin a dokáží tak celou rostlinu zahubit
Lalokonosci škodí hlavně na jaře a poté koncem léta až začátkem podzimu. V ideálním případě bychom měli provést opatření v těchto dvou termínech. Dospělé brouky můžeme ve večerních hodinách, kdy jsou aktivní, setřepávat z keřů na bílou plachtu. Chemická ochrana není v tomto ohledu příliš účinná. Larev v půdě nás spolehlivě zbaví parazitické hlístice rodu Heterorhabditis neboli Nematop. Jsou to mikroskopické půdní organismy, které čichem vyhledají larvy v půdě, dostanou se do jejich těla a namnoží se v nich.
Parazitické hlístice rozmícháme přesně podle návodu v konvi s vodou a za stálého míchání aplikujeme zálivkou na dobře provlhčenou půdu. Teplota půdy by při aplikaci měla být vyšší než 12 °C, při jarní aplikaci je nutné tuto podmínku dodržet, hlístice jsou při nižších teplotách neaktivní. V teplejších měsících je dobré aplikaci nechat na večerní hodiny, neaplikujeme při slunečním úpalu. Půdu udržujeme poté několik dní provlhčenou. Aplikovat můžeme plošně na záhony i bodově k jednotlivým rostlinám. Ošetřená plocha je chráněna po dobu minimálně 6 týdnů.
A kde se u nás na zahradě lalokonosci berou? Velmi často si je můžeme donést ze zahradnictví s novou rostlinou, je proto dobré dbát při přesazování a sázení zvýšené opatrnosti a v případě výskytu larev co nejdříve rostliny ošetřit. Parazitické hlístice jsou zcela neškodné jak pro člověka, tak i pro domácí mazlíčky a necílové organismy. Jsou tak velmi účinnou a zároveň šetrnou variantou při ochraně našich rostlin.
Publikováno: 27. 7. 2019, Autor: Jan Kopřiva, Profil autora: Jan Kopřiva
