Základem úrody je včasná ochrana, proveďte postřik proti přezimujícím škůdcům
Pryč jsou ty časy, kdy se na našich zahradách prováděl zimní postřik proti chorobám a škůdců. Dnešní metody ochrany jsou založené na dlouholetých výzkumech a nejmodernějších ochranných způsobech.
Ochranu před chorobami a celou řadou škůdců nepodceňujme (Zdroj: Jan Kopřiva)
Zima je ten pravý čas, kdy si pěstitelé hoví v teple, v tuto dobu i stromy odpočívají, s ochranou proti chorobám a škůdcům se začne až v předjarním období. To je ale milná představa. Právě v zimě začíná boj s kadeřavostí broskvoní a celou řadou dalších problémů. Proto nezapomeňte na postřik proti přezimujícím škůdcům.
Kadeřavost broskvoní je choroba, způsobená houbou Taphrina deformans. Tato přezimuje většinou na povrchu rostlin v korunách stromů, někdy i pod šupinami pupenů. Je rozšířena ve všech oblastech světa, kde se broskvoně pěstují. Typickým příznakem jsou žluté a červené části mladých rašících listů brzy na jaře. Poškozené části listů jsou silnější, vrásčité až zkadeřené, předčasně opadávají. U silně napadených stromů se mohou svinovat, hnědnout a přitom zůstávají viset na větvích, u takto napadených stromů je násada plodů nižší. Někdy bývají napadány i zelené výhony, které pak zesilují a deformují se. Méně časté je napadení plodů. Projevuje se nepravidelnými, vrásčitými skvrnami červeného zabarvení.
Ošetření proti kadeřavosti později než v době květů je zcela neúčinné (Zdroj: Jan Kopřiva) Typickým příznakem kadeřavosti jsou žluté a červené části mladých rašících listů brzy na jaře (Zdroj: Jan Kopřiva)
Mezi drobnými pěstiteli stále přetrvává starší způsob ochrany, tj. postřik fungicidem 1 x na začátku rašení terminálních pupenů. Dlouhodobý výzkum ale prokázal, že tato metoda ochrany je nepostačující. Několikaleté výzkumy na 7 lokalitách v severní Itálii (region Emilia – Romagna, oblast Ravenny a Forli) prokázaly, že rozhodující faktor rizika vzniku infekce je v závislosti na teplotě a srážkách během zimního období. Bylo zjištěno, že k infekci dochází při srážkách od 9mm a teplotě +3,1 až +3,5 °C. K tomuto účelu si mohou drobní pěstitelé umístit na zahradu jednoduchý srážkoměr a venkovní teploměr a potřebné údaje tak sledovat sami. Broskvoně se stávají náchylné k infekci od ledna do poloviny března, tj. ve fázi objevení se vrcholku listu vrcholového listového pupenu. Stromy pak zůstávají náchylné k infekci nejméně po dobu 9 týdnů. Všeobecně je proto vhodné provádět 3 ošetření v období leden až březen, při denní teplotě alespoň +5oC. K ošetření jsou vhodné přípravky Kuprikol nebo Sulka. Tyto přípravky by se měly střídat. Jakékoliv ošetření později než v době květů je zcela neúčinné.
Nyní je také ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům. Sviluška ovocná (Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), hálčivci (Aculus schlechtendali, Calepitrimerus vitis) či vlnovníkovci (Eriophyes vitis) dokáží ve vinicích a ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů, negativně ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů.
Napadení roztoči se dá na listech snadno rozpoznat (Zdroj: Jan Kopřiva) Svilušky dokáží způsobit zasychání rašících letorostů (Zdroj: Jan Kopřiva)
K jejich likvidaci se úspěchem nejen u nás a na Slovensku, ale i ve Francii, Německu a Rakousku používá biologický způsob likvidace pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Je to drobný, asi 0,6 mm velký roztoč mléčné bílé barvy. Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je naprosto neškodný. Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu. Jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak vysaje jedna samice dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři révy vinné je během jedné vegetace populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více jak 1 milión svilušek a více jak 40 miliónů hálčivců. Přitom je to způsob ochrany naprosto ekologický, který nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka.
K likvidaci roztočů můžete použít i biologický způsob (Zdroj: Jan Kopřiva) Na každý ovocný strom připevníme minimálně 3 plstěné pásky s roztoči (Zdroj: Jan Kopřiva)
Řada drobných pěstitelů dravého roztoče již používá. Často ale opakují některé chyby:
Dravý roztoč likviduje škodlivé roztoče ovocných stromů a révy vinné, nikoliv mšice nebo červce.
Roztoči pro zimní aplikace se dodávají v klidovém stadiu v plstěných pásech, což je pouze v období prosinec až začátku března.
V jednom plstěném pásu je zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do +5oC a s umístěním na stromy neotálet.
Na každý ovocný strom připevníme minimálně 3 plstěné pásky s roztoči.
První rok po vysazení je označován jako rok náběhový, což znamená, že v tomto roce nemusí být přímá ochrana maximální, neboť roztoči se teprve rozmnožují podle intenzity škůdců na potřebný stav populace.
Výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze 1x po dobu existence sadu nebo vinice, to je ovšem za předpokladu, že jej nezahubíme aplikací nevhodných chemických přípravků. Je proto bezpodmínečně nutné používat pouze přípravky doporučené v návodu.
Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže dravý roztoč dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spór fytopatogenních hub, obava, že zahyne, je zbytečná.
Využití tohoto predátora je možné v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků, révy vinné – všude kde nás trápí některé druhy roztočů.
Publikováno: 26. 7. 2019, Autor: Jan Kopřiva, Profil autora: Jan Kopřiva
