Samozavlažovací truhlíky pro krásný balkon i terasu
Samozavlažovací truhlíky pro balkony stále nabírají na oblibě. I když na delší dobu odjedeme pryč a rostliny jsou bez péče, i několik dní vydrží bez zálivky, protože voda se ukrývá ve spodní části nádoby. Rezervoár má poměrně velký objem a rostliny si vláhy berou jen tolik, kolik potřebují. Jaké truhlíky se samozavlažovacím systémem si máme vybrat? Proč si máme dávat pozor na tmavé barvy nádob a jaká hlína je vhodná pro balkonové rostliny?
Samozavlažovací truhlíky pro balkonové rostliny mají několik zásadních výhod. Jednou z nich je fakt, že pokud vegetace zakoření, není potřeba zavlhčovat půdu v nádobě. Vodu a živiny cestují přes vtokový kanálek přímo do rezervoáru ve spodní části truhlíku, kde si kořenový systém pěstovaných rostlin odebírá jenom tolik vláhy, kolik potřebuje. Tímto vlivem neslehává pěstební zemina, eliminují se rizika spojená s přelitím rostlin a v horkém počasí ani nehrozí uvaření kořenů horkou vodou, která se přes stěny tmavé nádoby může ohřát na velmi vysokou teplotu.
Balkonové samozavlažovací truhlíky jsou dostupné v mnoha různých tvarech a barevných odstínech. Klasická cihlová barva je postupně vytlačována z trhu módními trendy, spočívajícími v kombinování několika různých barev najednou. Velmi pěkná je kombinace zelené se šedostříbrnou nebo slonová kost s bílou. Dnešní truhlíky umožňují kombinaci tak, že si truhlík sestavíte na přání. A tak před sebou můžete mít tělo truhlíku v zelené barvě a dno v barvě šedé nebo jinou volbu podle požadavků. Kromě těchto barevných hrátek jsou k dispozici i vysoké květináče se samozávlahou, které imitují ratanový styl.
Velmi sofistikované řešení mají truhlíky s indikační kapilárou. Tento prvek se při montáži květináče před osázením, vsune do vtokového kanálku. Malá červená kapilára po nalití vody indikuje, kolik vláhy uvnitř rezervoáru zbývá a tak říká, jestli už máme vláhu doplnit nebo ne.
Slunečné místo a výběr barevné varianty
Slunečná místa, jako je balkon otočený západní nebo jihozápadní stranou, vyžadují speciální přístup. Kromě vhodných, světlých barevných kombinací, také volíme místo tak, aby nádoby nebyly bičovány větrem, čímž dochází k velice rychlému vysychání zásobní vody. Tmavé barevné kombinace truhlíků použít můžeme, ale existuje zde vysoké riziko, že za silného slunečního svitu, což je v letních dnech běžný jev, dojde k silnému zahřívání vody a poškození konečných částí kořenů, které táhnou do rostlin vodu. Zalévat na těchto místech musíme brzy ráno a později večer, kdy sluneční paprsky nejsou tak agresivní.
Truhlíky se závlahovým rezervoárem jsou úsporou času
Pěstební substrát a živiny
Pro pěstování balkonových rostlin nám nestačí pouhá koupě hlíny v plastovém pytli v obchodu se zahrádkářským zbožím. Kupovaná hlína je obecně pro pěstování a výživu rostlin naprosto nevhodný element. Kromě toho, že po osazení začne rychle slehávat, čímž se zhoršuje její provzdušnění, v sobě zadržuje také velké množství vody. Ve slehlém substrátu se nemá tato vláha jak vypařit, rostliny v něm neprospívají, jsou slabé, mají zažloutlé olistění a mohou být napadeny i savými škůdci, kteří svoji šanci vždy využijí.
Před sázením vysypeme celý pytel substrátu nejlépe do zahradního kolečka a v poměru jedna ku jedné smícháme se středně těžkou půdou ze zahrádky. Jako spodní vrstvu používáme i posekanou trávu s listím nebo drobný proleželý, avšak ještě neprosítovaný kompost. Hrubší částice zajišťují vzdušnost, čímž omezují riziko přemokření a následné hniloby. Nikdy však nesáhneme po hnojení chlévskými nebo umělými hnojivy. Mohlo by dojít k přehnojení a popálení kořenů. První hnojení aplikujeme až za tři týdny po vysazení, kdy zvolíme tyčinkové hnojivo, třeba kombinované s preventivní ochranou proti škůdcům.
