Živý plot z neopadavých dřevin a keřů je krásná ukázka oplocení našeho pozemku, avšak o takový je potřeba se starat daleko intenzivněji než o plot dřevěný nebo prefabrikovaný. Živý plot, to jsou keře nebo stromky, kterým musíme věnovat náležitou péči, aby živé zůstaly a neskončily jako trnitá hradba uschlých a tlejících zbytků našeho neodborného zásahu.
Živý plot z neopadavých dřevin nebo keřů bude dekorací našeho pozemku (Zdroj: Depositphotos)
Živý plot neopadavý
Pod pojmem živý plot samozřejmě myslíme souvislý porost keřů nebo stromků, nejlépe takových, které neopadávají a vydrží být stálezelené. Takový plot má mnoho výhod - při dobré péči prospívá a roste, není potřeba ho natírat a čistit, poskytuje stín a překonat ho není zase taková legrace jako v případě pletiva nebo dřevěných polí. Ale právě proto, že je to živý plot, musíme se o něj náležitě starat. Slouží nám jako přirozená bariéra, doplňuje plot pevný nebo ho zcela nahrazuje, je dekoračním prvkem zahrady a velmi dobře pohlcuje prach a tlumí hluk z ulice.
Tyto keře dorůstají výšky i několik metrů (cesmína a dřišťál), proto je potřeba je tvarovat řezem a střihem. Dříve, než ale budete moci takový plot začít stříhat, musíte vědět pár základních věcí. Především to, že keře určené k výsadbě do živého plotu se musí sázet hustě vedle sebe. Jinak z nich živý plot nikdy nevypěstujete. V případě, že jste keře zasadili příliš daleko od sebe doplňte mezery novými sazenice.
Malé keříky je nutné pravidelně a důkladně zalévat a také přihnojovat. Pamatujte na to, že stálezelené keře mohou potřebovat vláhu i v zimě, zvlášť pokud teplota vystoupí nad nulu. Pozor na hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Aplikujte je pouze na jaře a v létě, na podzim a v zimě je zcela vynechte. Používejte spíše domácí kompost nebo tekutá hnojiva na bázi slepičího trusu nebo zkvašených kopřiv. Je-li potřeba přihnojit keře na podzim nebo v zimě, použijte pomalu rozpustné tablety či peletky. Jako minerální hnojivo poslouží dřevěný popel, nasypaný ve slabé vrstvě okolo rostlin.
Buxus nebo-li zimostráz jsou ideální rostliny pro tvarování
Neopadavé stromy
Také některé druhy neopadavých stromů je možné použít k výsadbě do živého plotu. Ačkoliv spousta zahrádkářů dává přednost fádnímu porostu z tújí, máme možnost být originální a využít celou další řadu dřevin.
Cypřišovce jsou okrasné, ale velmi choulostivé dřeviny
Jak v případě stromů, tak i keřů musíme dávat pozor na jedovaté druhy. Sem patří především prudce jedovatý tis, jehož bobule je možné zaměnit za jedlé plody. Vytváření živých plotů z neopadavých jehličnanů je také podstatně náročnější než u stálezelených keřů. Stromy jsou náchylnější na nedostatek místa a na napadení škůdci. Velmi špatně srůstají, trpí silně poškozením povětrnostními vlivy a podstatně hůře regenerují, a to i při dobré péči. Jistou pomůckou je mulčování, čímž budete chránit kořenový systém před výkyvy teplot a vysycháním. I zde samozřejmě platí pravidelná zálivka, v případě použití mulče zůstává půda pod vrstvou déle vlhká a také tudy jen těžko prorůstá plevel. Nejlepší je použít slámu, posekanou trávu nebo borku (v tomto případě se bude půda více okyselovat).
Dvojitý živý plot dodá na eleganci i neprostupnosti
Pokud použijete k výsadbě živého plotu stromky, měli byste jim vytvořit příhodné podmínky pro růst. Protože vzrostlé dřeviny se obtížně tvarují, doporučujeme vysadit spíše zakrslé kultivary nebo pomalu rostoucí stromy. Zcela nevhodné jsou ty, které nesnášejí zastínění a jejich růst je nepravidelný. To je příklad Cypřišovce (cypřišku) Leylandova, ačkoliv je prodejci doporučován jako vhodná dřevina do živého plotu. Velmi často totiž rezne a zasychá. Naproti tomu tis je téměř ideální dřevinou, berme ovšem v potaz jeho vysokou jedovatost. Živé ploty z jehličnanů by se měly sázet v severojižním směru, kde budou mít dostatek světla a snadněji zakoření.
Jak již bylo řečeno, dostatek zálivky a živin je spolu se světlem jsou pro neopadavé keře a dřeviny ideální podmínkou pro dobrý a bohatý růst. Jehličnany sázejte zhruba po 20 cm vedle sebe, u volných plotů je tato vzdálenost 90 až 130 cm a před nimi i za nimi je nutné ponechat volný prostor asi 3 m. Keře pak sázejte tři sazenice na 1 metr, u nízkých plotů i čtyři. Praktická bývá výsadba ve dvou řadách do sponu – hustý plot tak vypěstujete snáze a dříve. Při první výsadbě dbáme na dobré počasí - mnoho slunce a silnější vítr nejsou dobré. Stálezelené dřeviny v kontejnerech lze vysazovat až do poloviny září. Kontejnery jsou vůbec pro dřeviny lepší než volný kořenový systém, během skladování může docházet k zaschnutí kořenového balu a mechanickému poškození kořenů.
Husté živé ploty je potřeba pravidelně stříhat. Nové sazenice ale začneme tvarovat nejdříve za půl roku od výsadby. U stálezelených dřevin je pro řez nejvhodnější konec srpna a září. Pozor tam, kde v živém plotu hnízdí ptáci, nevhodným zásahem bychom mohli narušit jejich teritorium a poškodit hnízdo. Na zastřihování živého plotu si pořiďte kvalitní, a hlavně ostré náčiní, jinak keřům a dřevinám ublížíme a může dojít k odumření celé rostliny.
