Živý plot vytváří přirozené oddělení pozemků. Můžeme ho využívat jako oplocení kolem domu, nebo v rámci vlastní zahrady, pro rozdělení jednotlivých částí a vytvoření různých zákoutí a soukromí. Často se používají vzrostlé túje, které nemusí stát těsně vedle sebe. Postupně však také dorostou a vytvoří jednolitý plot. Další možností jsou husté stálezelené keře, které je možné zastřihávat a zajímavě tvarovat. Jak a kdy tedy stříhat živý plot?
Stříhání živého plotu je tak trochu výtvarná činnost s geometrickou přesností (Zdroj: Depositphotos)
Aby byl váš živý plot skutečnou chloubou, je potřeba o něj dobře pečovat. Vyberte si vhodné rostliny podle toho, zda chcete jenom zelený plot, nebo také bonus v podobě kvetoucích rostlin. Jako živý plot můžete zvolit například růžové keře. Také pevný plot, ke kterému vysadíte popínavé rostliny, vám časem vytvoří zajímavý živý plot. Při správné údržbě nepoznáte, že je tam také plot klasický. Důležitá je také častá a pravidelná zálivka, vhodné hnojení a důsledné stříhání. Jak a kdy stříhat živý plot záleží na tom, jakou rostlinu jste zvolili.
Základní stříhání živého plotu je ideální v únoru, ještě před začátkem vegetačního období.
Tvarované živé ploty vyžadují častější zastřihávání, aby si svůj tvar udržely. Můžete stříhat na jaře a na podzim.
Pokud začínáte vytvářet tvar nového plotu, stříhejte od února, vždy jednou za měsíc, až do května.
V létě, kdy je příliš teplo, živý plot nestříhejte, mohli byste ho nenávratně poškodit.
Stálezelené ploty zastříhávejte vždy jenom jednou ročně, na jaře nebo na podzim.
V průběhu vegetačního období živý plot zbavujte jenom suchých částí.
Nikdy živý plot nestříhejte v zimním období, mohly by jej poškodit mrazy.
Vrchní část stříhejte nakonec a zarovnejte je do požadované výšky (Zdroj: Depositphotos.com) Při údržbě stříhejte jenom mladé výhonky (Zdroj: Depositphotos.com)
Jak stříhat živý plot
Na začátku můžete stříhat víc, aby se vytvořil pevný a hustý základ. Stříhejte vždy na jaře.
Pokud se jedná o opadavý typ rostliny, v prvním roce po výsadbě zastřihněte rostliny asi na třetinu, rozvětví se tak více i u země, a budou hustší.
Více tvarované živé ploty potřebují větší a pečlivější péči. Zastříhávejte více a častěji, než dosáhnete požadovaného tvaru. Dejte však rostlinám také čas, aby se rozrostly.
Zastříhávejte jenom nové mladé části, vyhněte se stříhání již starších dřevnatých částí.
Nejdříve stříháme boční části, u opadavých druhů zastřiháváme našikmo. Poté začistíme horní část do požadované výšky.
Práci vám usnadní motorové zahradní nůžky (Zdroj: Depositphotos.com) Pro boční stříhání použijte akumulátorové nůžky (Zdroj: Depositphotos.com)
Čím stříhat živé ploty
Kapesním nožíkem ani klasickými nůžkami to určitě nepůjde. Poohlédněte se spíš po zahradnických nůžkách, nebo si pořiďte sofistikovanější náčiní. Pomůže vám také teleskopická násada nebo elektrické či akumulátorové náčiní.
Zahradnické nůžky použijte pro zastřihávání malých výhonků.
Pro práci ve výškách si pomůžete teleskopickými nůžkami. Nemusíte tak na štafle.
Pro silnější větve si pořiďte motorové benzinové, elektrické nebo akumulátorové nůžky, vhodné pro stříhání živého plotu.
Skvělým doplňkem pro lepší nářadí jsou různé typy nástavců a sběrače odřezků.
Dále se vám při práci budou hodit pracovní rukavice, pracovní oděv a nádoba pro sbírání odřezaných částí. Nebo si hned přistavte kolečko.
Mějte po ruce i klasické zahradnické nůžky s teleskopickou rukojetí
Rostliny vhodné pro vybudování živého plotu
Meruzalka alpská (Ribes alpinum) – preferuje dobře propustnou půdu, stanoviště může být slunné, polostinné i stinné.
Korunatka klaná (Stephanandra incisa) – půda by měla být humózní, propustná a mírně kyselá až neutrální. Stanoviště slunné a teplé, nesnese vápník.
Javor amurský (Acer ginnala) – ideální je pro něj mírně vlhká dobře propustná půda, a stanoviště raději v polostínu.
Skalník lesklý (Cotoneaster lucidus) – půda je vhodná běžná i sušší a kamenitá, může být neutrální až zásaditá. Miluje plné slunce, je tedy vhodný pro zastínění.
Javor Babyka (Acer campestre) – preferuje vápenitou půdu, ale bude prospívat i v mírně kyselé půdě.
Tavola Kalinolistá (Physocarpus Opulifolius) – na půdu nenáročný keř, vyhýbejte se jenom silně vápenaté půdě. Stanoviště snese slunečné až lehký polostín.
Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) – je skvělou volbou pokud nemáte čas o zahrádku pečovat pravidelně, snese i velké sucho a nejchudší typ půdy.
Tis červený (Taxus baccata) – vhodný pro stinné až polostinné stanoviště, na půdu není nijak zvlášť náročný. Toleruje navíc prašné a smogové prostředí, je tedy vhodný pro bydlení ve městě. Nesnáší ale zasolení půdy. Chodník solený v zimě v blízkosti takového plotu mu neudělá vůbec dobře.
Tvarování živého plotu pomůže kovová kostra (Zdroj: Depositphotos.com) Při péči a trpělivosti můžete hustý živý plot opravdu různě tvarovat (Zdroj: Depositphotos.com)
